“火山是熄灭了的也好，苏醒的也好，这对我们这些人来讲都是一回事。” 地理学家说，“对我们来说，重要的是山。山是不会变换位置的。”

„To je nám jedno, jsou-li sopky vyhaslé nebo činné,“ řekl zeměpisec. „Pro nás je důležitá hora. Ta se nemění.“

“但是，‘短暂’是什么意思？”小王子再三地问道。他一旦提出一个问题是从不放过的。

„Ale co to znamená pomíjející?“ opakoval malý princ, neboť se jakživ nevzdal otázky, když ji jednou dal.

“意思就是：有很快就会消失的危险。”

„To znamená něco, čemu hrozí blízký zánik.“

“我的花是很快就会消失的吗？”

„Mé květině hrozí blízký zánik?“

“那当然。”

„Ovšem.“

小王子自言自语地说：“我的花是短暂的，而且她只有四根刺来防御外侮！可我还把她独自留在家里！”

Má květina je pomíjející, řekl si malý princ, a má jen čtyři trny na obranu proti světu. A já jsem ji nechal doma úplně samotnou!

这是他第一次产生了后悔，但他又重新振作起来：

Tu se v něm poprvé ozvala lítost. Ale znovu si dodal odvahy.

“您是否能建议我去看些什么？”小王子问道。

„Co mi radíte, abych teď navštívil?“ zeptal se.

“地球这颗行星，”地理学家回答他说，“它的名望很高……”

„Planetu Zemi,“ odpověděl zeměpisec. „Má dobrou pověst…“

于是小王子就走了，他一边走一边想着他的花。

Malý princ odešel a myslel na svou květinu.

XVI

XVI — ZEMĚ

第七个行星，于是就是地球了。

Sedmá planeta byla tedy Země.

地球可不是一颗普通的行星！它上面有一百一十一个国王（当然，没有漏掉黑人国王），七千个地理学家，九十万个实业家，七百五十万个酒鬼，三亿一千一百万个爱虚荣的人，也就是说，大约有二十亿的大人。

Země není jen tak ledajaká planeta! Jsou na ní asi dvě miliardy dospělých. A mezi nimi je sto jedenáct králů (počítáme-li ovšem i černošské krále), sedm tisíc zeměpisců, devět set tisíc byznysmenů, sedm a půl miliónu opilců a tři sta jedenáct miliónů domýšlivců.

为了使你们对地球的大小有一个概念，我想要告诉你们：在发明电之前，在六的大洲上，为了点路灯，需要维持一支为数四十六万二千五百一十一人的真正大军。

Abyste si dovedli představit poměry Země, řeknu vám, že před vynálezem elektřiny bylo třeba na všech šesti pevninách vydržovat celou armádu čtyř set šedesáti dvou tisíc pěti set jedenácti lampářů.

从稍远的地方看过去，它给人以一种壮丽辉煌的印象。这支军队的行动就象歌剧院的芭蕾舞动作一样，那么有条不紊。

Na toho, kdo viděl Zemi trochu z dálky, dělalo to ohromný dojem. Pohyby této armády byly řízeny jako operní balet.

首先出现的是新西兰和澳大利亚的点灯人。点着了灯，随后他们就去睡觉了。于是就轮到中国和西伯利亚的点灯人走上舞台。随后，他们也藏到幕布后面去了。

Nejprve přišli na řadu lampáři na Novém Zélandě a v Austrálii. A ti, když rozžali lampy, šli spát. Po nich nastoupili do toho reje lampáři v Číně a na Sibiři. Potom také oni obratně zmizeli za kulisami.

于是就又轮到俄罗斯和印度的点灯人了。然后就是非洲和欧洲的。接着是南美的，再就是北美的。

Tu nastoupili lampáři ruští a indičtí. Potom afričtí a evropští. Nato jihoameričtí a pak severoameričtí.

他们从来也不会搞错他们上场的次序。真了不起。

A nikdy se nezmýlili v pořadí nástupu na scénu. Bylo to velkolepé.

北极仅有一盏路灯，南极也只有一盏；唯独北极的点灯人和他南极的同行，过着闲逸、懒散的生活：他们每年只工作两次。

Pouze lampář jediné svítilny na severním pólu a jeho kolega na jižním pólu vedli lenivý a bezstarostný život: Pracovali dvakrát do roka.

XVII

XVII — HAD

当人们想要说得俏皮些的时候，说话就可能会不大实在。在给你们讲点灯人的时候，我就不那么忠实，很可能给不了解我们这个星球的人们造成一个错误的概念。在地球上，人们所占的位置非常小。

Když chce být člověk vtipný, stane se, že si někdy trochu zalže. Nebyl jsem moc poctivý, když jsem vám vyprávěl o tom lampáři. Riskuji, že vyvolám špatnou představu o naší planetě u těch, kdo ji neznají. Lidé zabírají na Zemi velice málo místa.

如果住在地球上的二十亿居民全站着，并且象开大会一样靠得紧些，那么就可以从容地站在一个二十海里见方的广场上。也就是说可以把整个人类集中在太平洋中一个最小的岛屿上。

Kdyby ty dvě miliardy obyvatel, kteří zalidňují Zemi, stály trochu stlačeny jako na táboru lidu, vešly by se snadno na náměstí dvacet mil dlouhé a dvacet mil široké. Mohli bychom vtěsnat lidstvo na nejnepatrnější ostrůvek v tichém oceánu.

当然，大人们是不会相信你们的。他们自以为要占很大地方，他们把自己看得象猴面包树那样大得了不起。你们可以建议他们计算一下。这样会使他们很高兴，因为他们非常喜欢数目字。可是你们无须浪费时间去做这种乏味的连篇累牍的演算。这没有必要。你们可以完全相信我。

Dospělí vám ovšem nebudou věřit. Myslí si, že zabírají mnoho místa. Připadají si důležití jako baobaby. Poraďte jim tedy, aby se počítali. Zbožňují číslice, bude se jim to líbit. Ale vy neztrácejte čas takovou ohavnou úlohou. Je to zbytečné. Přece mi důvěřujete.

小王子到了地球上感到非常奇怪，他一个人也没有看到，他正担心自己跑错了星球。这时，在沙地上有一个月光色的圆环在蠕动。

Když byl tedy malý princ na Zemi, byl velice překvapen, že nikoho nevidí. Už měl strach, že si popletl planetu, když tu nějaký kroužek barvy měsíce se pohnul v písku.

小王子毫无把握地随便说了声：“晚安。”

„Dobrou noc,“ řekl malý princ jen tak nazdařbůh.

“晚安。”蛇说道。

„Dobrou noc,“ odpověděl had.

“我落在什么行星上？”小王子问道。

„Na kterou planetu jsem to spadl?“ zeptal se malý princ.

“在地球上，在非洲。”蛇回答道。

„Na Zemi, do Afriky,“ odpověděl had.

“啊！……怎么，难道说地球上没有人吗？”

„Ach! … A na Zemi nikdo není?“

“这里是沙漠，沙漠中没有人。地球是很大的。”蛇说。

„Tady je poušť. A na pouštích nikdo není. Země je veliká,“ řekl had.

小王子坐在一块石头上，抬眼望着天空，说道：

Malý princ si sedl na kámen, pohlédl k obloze a pravil:

“我捉摸这些星星闪闪发亮是否为了让每个人将来有一天都能重新找到自己的星球。看，我那颗行星。它恰好在我们头顶上……可是，它离我们好远哟！”

„Tak si říkám, jestli hvězdy září proto, aby každý mohl jednoho dne najít tu svou. Podívej se na mou planetu. Je právě nad námi… Ale jak daleko!“

“它很美。”蛇说，“你到这里来干什么呢？”

„Je krásná,“ řekl had. „Proč jsi sem přišel?“

“我和一朵花闹了别扭。”小王子说。

„Mám trampoty s jednou květinou,“ odpověděl malý princ.

“啊！”蛇说道。

„Tak?“ řekl had.

于是他们都沉默下来。

Odmlčeli se.

“人在什么地方？”小王子终于又开了腔。“在沙漠上，真有点孤独……”

„Kde jsou lidé?“ zeptal se zase malý princ. „V poušti je každý trochu osamělý…“

“到了有人的地方，也一样孤独。”蛇说。

„Osamělí jsme i mezi lidmi,“ namítl had.

小王子长时间地看着蛇。

Malý princ se na něj dlouze zadíval.

“你是个奇怪的动物，细得象个手指头……。”小王子终于说道。

„Ty jsi podivné zvíře,“ řekl mu konečně, „tenké jako prst…“

“但我比一个国王的手指更有威力。”蛇说道。

„Ale jsem mocnější než prst krále,“ řekl had.

小王子微笑着说：

Malý princ se usmál:

“你并不那么有威力……你连脚都没有……你甚至都不能旅行……”

„No, příliš mocný nejsi… Nemáš ani nožky… Ani cestovat nemůžeš…“

“我可以把你带到很远的地方去，比一只船能去的地方还要远。”蛇说道。

„Mohu tě unést dál než loď,“ řekl had.

蛇就盘结在小王子的脚腕子上，象一只金镯子。

Stočil se okolo kotníku malého prince jako zlatý náramek.

“被我碰触的人，我就把他送回老家去。”蛇还说，“可是你是纯洁的，而且是从另一个星球上来的……”

„Koho se dotknu, vrátím ho zemi, ze které vyšel,“ řekl ještě. „Ale ty jsi čistý a přicházíš z hvězdy…“

小王子什么也没有回答。

Malý princ neodpověděl.

“在这个花岗石的地球上，你这么弱小，我很可怜你。如果你非常怀念你的星球，那时我可以帮助你。我可以……”

„Je mi tě líto, když tě vidím tak slabého na této Zemi ze žuly. Mohu ti jednoho dne pomoci, bude-li se ti příliš stýskat po tvé planetě. Mohu…“

“啊！我很明白你的意思。”小王子说，“但是你为什么说话总是象让人猜谜语似的？”

„Ó, já jsem ti dobře rozuměl,“ řekl malý princ. „Ale proč mluvíš stále v hádankách?“

“这些谜语我都能解开的。”蛇说。

„Já je všechny rozluštím,“ odpověděl had.

于是他们又都沉默起来。

A umlkli.

XVIII

XVIII — POUŠŤ

小王子穿过沙漠。他只见过一朵花，一个有着三枚花瓣的花朵，一朵很不起眼的小花……

Malý princ přešel poušť a setkal se jen s jedinou květinou. Byla to květina s třemi okvětními plátky. Úplně bezvýznamná květina…

“你好。”小王子说。

„Dobrý den,“ řekl malý princ.

“你好。”花说。

„Dobrý den,“ řekla květina.

“人在什么地方？”小王子有礼貌地问道。

„Kde jsou lidé?“ zeptal se zdvořile malý princ.

有一天，花曾看见一支骆驼商队走过：

Květina viděla jednoho dne přijít nějakou karavanu:

“人吗？我想大约有六七个人，几年前，我瞅见过他们。可是，从来不知道到什么地方去找他们。风吹着他们到处跑。他们没有根，这对他们来说是很不方便的。”

„Lidé? Je jich myslím šest nebo sedm. Je tomu již mnoho let, co jsem je spatřila. Kdo ví, kde asi jsou. Vítr jimi povívá. Nemají kořeny a to jim velice vadí.“

“再见了。”小王子说。

„Sbohem,“ řekl malý princ.

“再见。”花说。

„Sbohem,“ odpověděla květina.

XIX

XIX — OZVĚNA

小王子爬上一座高山。过去他所见过的山就是那三座只有他膝盖那么高的火山，并且他把那座熄灭了的火山就当作凳子。小王子自言自语地说道：“从这么高的山上，我一眼可以看到整个星球，以及所有的人。”可是，他所看到的只是一些非常锋利的悬崖峭壁。

Malý princ vystoupil na vysokou horu. Jediné hory, které kdy poznal, byly tři sopky, a ty mu sahaly po kolena. A vyhaslé sopky používal jako stoličky. Z téhle vysoké hory, pomyslil si, uvidím naráz celou planetu a všechny lidi… Ale spatřil jen hrotovité špičky skal.

“你好。”小王子试探地问道。

„Dobrý den,“ zvolal nazdařbůh.

“你好……你好……你好……”回音在回答道。

„Dobrý den… Dobrý den… Dobrý den…,“ opakovala ozvěna.

“你们是什么人？”小王子问。

„Kdo jste?“ řekl malý princ.

“你们是什么人……你们是什么人……你们是什么人……”回音又回答道。

„Kdo jste?… Kdo jste?… Kdo jste?“ odpovídala ozvěna.

“请你们做我的朋友吧，我很孤独。”他说。

„Buďme přátelé, jsem tak sám,“ řekl.

“我很孤独……我很孤独……我很孤独……”回音又回答着。

„Jsem tak sám… Jsem tak sám… Jsem tak sám…,“ opakovala ozvěna.

小王子想道：“这颗行星真奇怪！它上面全是干巴巴的，而且又尖利又咸涩，

Pomyslil si tedy: To je nějaká divná planeta! Je celá vyprahlá, celá zašpičatělá a slaná.

人们一点想象力都没有。他们只是重复别人对他们说的话……在我的家乡，我有一朵花。她总是自己先说话……”

A lidé nemají představivost. Opakují, co se jim řekne… Doma jsem měl květinu a ta mluvila vždycky první…

XX

XX — RŮŽE

在沙漠、岩石、雪地上行走了很长的时间以后，小王子终于发现了一条大路。所有的大路都是通往人住的地方的。

Ale když tak malý princ šel dlouho pískem, skalinami a sněhem, stalo se, že objevil konečně cestu. A všechny cesty vedou k lidem.

“你们好。”小王子说。

„Dobrý den,“ řekl.

这是一个玫瑰盛开的花园。

Byla to zahrada plná růží.

“你好。”玫瑰花说道。

„Dobrý den,“ odpověděly růže.

小王子瞅着这些花，它们全都和他的那朵花一样。

Malý princ se na ně zadíval. Všechny se podobaly jeho květině.

“你们是什么花？”小王子惊奇地问。

„Kdo jste?“ zeptal se jich užasle.

“我们是玫瑰花。”花儿们说道。

„Jsme růže,“ řekly růže.

“啊！”小王子说……。

„Ó,“ řekl malý princ…

他感到自己非常不幸。他的那朵花曾对他说她是整个宇宙中独一无二的一种花。可是，仅在这一座花园里就有五千朵完全一样的这种花朵！

A cítil se hrozně nešťastný. Jeho květina mu vypravovala, že je jediná svého druhu ve vesmíru. A tady jich bylo pět tisíc v jediné zahradě, jedna jako druhá!

小王子自言自语地说：“如果她看到这些，她是一定会很恼火……她会咳嗽得更厉害，并且为避免让人耻笑，她会佯装死去。那么，我还得装着去护理她，因为如果不这样的话，她为了使我难堪，她可能会真的死去……”

Strašně by ji to mrzelo, řekl si, kdyby to viděla… Moc by kašlala a předstírala by, že umírá, jen aby nebyla směšná. A musel bych dělat, že o ni pečuji, neboť jinak by raději opravdu umřela, jen aby mě taky pokořila…

接着他又说道：“我还以为我有一朵独一无二的花呢，我有的仅是一朵普通的花。这朵花，再加上三座只有我膝盖那么高的火山，而且其中一座还可能是永远熄灭了的，这一切不会使我成为一个了不起的王子……”

Potom si ještě řekl: Myslil jsem, že jsem bohatý, že mám jedinečnou květinu, a zatím mám jen obyčejnou růži. Ta růže a mé tři sopky, které mi sahají po kolena a z nichž jedna je možná navždy vyhaslá, nedělají ze mne moc velikého prince…

于是，他躺在草丛中哭泣起来。

A lehl si do trávy a plakal.

XXI

XXI — LIŠKA

就在这当儿，跑来了一只狐狸。

Tu se objevila liška.

“你好。”狐狸说。

„Dobrý den,“ řekla.

“你好。”小王子很有礼貌地回答道。他转过身来，但什么也没有看到。

„Dobrý den“, zdvořile odpověděl malý princ. Obrátil se, ale nic neviděl.

“我在这儿，在苹果树下。”那声音说。

„Jsem tady, pod jabloní…,“ řekl ten hlas.

“你是谁？”小王子说，“你很漂亮。”

„Kdo jsi?“ zeptal se malý princ. „Jsi moc hezká…“

“我是一只狐狸。”狐狸说。

„Jsem liška,“ řekla liška.

“来和我一起玩吧，”小王子建议道，“我很苦恼……”

„Pojď si se mnou hrát,“ navrhl jí malý princ. „Jsem tak smutný…“

“我不能和你一起玩，”狐狸说，“我还没有被驯服呢。”

„Nemohu si s tebou hrát,“ namítla liška. Nejsem ochočena.

“啊！真对不起。”小王子说。

„Ó promiň,“ řekl malý princ.