国王说道：“如果我命令一个将军象一只蝴蝶那样从这朵花飞到那朵花，或者命令他写作一个悲剧剧本或者变一只海鸟，而如果这位将军接到命令不执行的话，那么，是他不对还是我不对呢？”

„Kdybych nařídil generálovi, aby létal od květiny ke květině, jako létá motýl, nebo aby psal tragédii nebo aby se proměnil v mořského ptáka, a generál by rozkaz neprovedl, čí by to byla chyba?“

“那当然是您的不对。”小王子肯定地回答。

„Vaše,“ odpověděl pevně malý princ.

“一点也不错，”国王接着说，“向每个人提出的要求应该是他们所能做到的。权威首先应该建立在理性的基础上。如果命令你的老百姓去投海，他们非起来革命不可。我的命令是合理的，所以我有权要别人服从。”

„Správně. Je třeba žádat od každého to, co může dát,“ odvětil král. „Autorita závisí především na rozumu. Poručíš-li svému lidu, aby šel a vrhl se do moře, vzbouří se. Mám právo vyžadovat poslušnost, protože mé rozkazy jsou rozumné.“

“那么我提出的日落呢？”小王子一旦提出一个问题，他是不会忘记这个问题的。

„A co ten můj západ slunce,“ připomněl mu malý princ, který nikdy nezapomínal na otázku, když ji jednou dal.

“日落么，你会看到的。我一定要太阳落山，不过按照我的统治科学，我得等到条件成熟的时候。”

„Budeš mít ten svůj západ slunce. Vyžádám si ho. Ale poněvadž umím vládnout, počkám, až k tomu budou příznivé podmínky.“

小王子问道：“这要等到什么时候呢？”

„A kdy to bude?“ otázal se malý princ.

国王在回答之前，首先翻阅了一本厚厚的日历，嘴里慢慢说道：“嗯！嗯！日落大约……大约……在今晚七时四十分的时候！你将看到我的命令一定会被服从的。”

„Hm, hm!“ odpověděl král a podíval se nejprve do tlustého kalendáře. „Hm, hm, bude to… bude to dnes večer asi ve tři čtvrti na sedm. A uvidíš, jak jsou mé rozkazy přesně plněny.“

小王子又打起哈欠来了。他遗憾没有看到日落。他有点厌烦了，他对国王说：

Malý princ zívl. Litoval, že přišel o západ slunce. A také už se trochu nudil.

“我没有必要再呆在这儿了。我要走了。”

„Nemám tady už co dělat,“ řekl králi. „Zase půjdu!“

这位因为刚刚有了一个臣民而十分骄傲自得的国王说道：
“别走，别走。我任命你当大臣。”

„Neodcházej,“ zvolal král. Byl přece tak hrdý, že má poddaného. „Neodcházej, jmenuji tě ministrem!“

“什么大臣”

„A čeho?“

“嗯……司法大臣！”

„Ministrem… ministrem spravedlnosti!“

“可是，这儿没有一个要审判的人。”

„Ale vždyť není koho soudit!“

“很难说呀，”国王说道。“我很老了，我这地方又小，没有放銮驾的地方，另外，一走路我就累。因此我还没有巡视过我的王国呢！”

„To se neví,“ podotkl král. „Ještě jsem nevykonal objížďku po svém království. Jsem už hodně starý, nemám místo pro kočár a chůze mě unavuje.“

“噢！可是我已经看过了。”小王子说道，并探身朝星球的那一侧看了看。那边也没有一个人……

„Ó! Ale já jsem už všechno viděl,“ řekl malý princ a nahnul se, aby se ještě jednou podíval na druhou stranu planety. „Tam na druhé straně také nikdo není…“

“那么你就审判你自己呀！”国王回答他说。“这可是最难的了。审判自己比审判别人要难得多啊！你要是能审判好自己，你就是一个真正有才智的人。”

„Budeš tedy soudit sám sebe,“ odpověděl král. „To je to nejtěžší. Je mnohem nesnadnější soudit sám sebe než někoho jiného. Jestliže se ti to podaří sám sebe dobře soudit, bude to znamenat, že jsi opravdu mudrc.“

“我吗，随便在什么地方我都可以审度自己。我没有必要留在这里。”

„Jenže soudit sebe mohu kdekoliv. Na to nemusím bydlet tady.“

国王又说：“嗯……嗯……我想，在我的星球上有一只老耗子。夜里，我听见它的声音。你可以审判它，不时地判处它死刑。因此它的生命取决于你的判决。可是，你要有节制地使用这只耗子，每次判刑后都要赦免它，因为只有这一只耗子。”

„Hm, hm!“ odvětil král. „Myslím, že na mé planetě je někde stará krysa. Slyším ji vždy v noci. Můžeš soudit tu starou krysu. Občas ji odsoudíš na smrt. Tak bude její život záviset na tvé spravedlnosti. Ale udělíš ji pokaždé milost, abys ji ušetřil. Je to jenom jedna.“

“可是我不愿判死刑，我想我还是应该走。”小王子回答道。

„Já nemám rád, když se odsuzuje na smrt,“ odpověděl malý princ, „a opravdu myslím, že odejdu.“

“不行。”国王说。

„Ne,“ řekl král.

但是小王子，准备完毕之后，不想使老君主难过，说道：

Ale malý princ dokončil přípravy a nechtěl už starého vladaře trápit:

“如果国王陛下想要不折不扣地得到服从，你可以给我下一个合理的命令。比如说，你可以命令我，一分钟之内必须离开。我认为这个条件是成熟的……”

„Kdyby si vaše výsost přála, aby se jí přesně uposlechlo, mohla by mi dát rozumný rozkaz. Mohla by mi například nařídit, abych se vzdálil, dříve než uplyne minuta. Zdá se mi, že podmínky jsou příznivé…“

国王什么也没有回答。起初，小王子有些犹疑不决，随后叹了口气，就离开了……

Poněvadž král neodpovídal, malý princ nejprve zaváhal, potom si vzdychl a vydal se na cestu.

“我派你当我的大使。”国王匆忙地喊道。

„Jmenuji tě svým vyslancem,“ volal za ním spěšně král.

国王显出非常有权威的样子。

Tvářil se velice pánovitě.

小王子在旅途中自言自语地说：“这些大人真奇怪。”

Dospělí jsou hrozně zvláštní, pomyslel si cestou malý princ.

XI

XI — DOMÝŠLIVEC

第二个行星上住着一个爱虚荣的人。

Na druhé planetě bydlil domýšlivec.

“喔唷！一个崇拜我的人来拜访了！”这个爱虚荣的人一见到小王子，老远就叫喊起来。

„Á, hleďme, přichází mě navštívit nějaký obdivovatel!“ zvolal zdálky domýšlivec, jakmile malého prince spatřil.

在那些爱虚荣的人眼里，别人都成了他们的崇拜者。

Domýšlivci totiž vidí ve všech lidech obdivovatele.

“你好！”小王子说道。“你的帽子很奇怪。”

„Dobrý den,“ řekl malý princ. „Vy máte ale divný klobouk.“

“这是为了向人致意用的。”爱虚荣的人回答道，“当人们向我欢呼的时候，我就用帽子向他们致意。可惜，没有一个人经过这里。”

„To proto, abych mohl zdravit,“ odpověděl domýšlivec. „Abych mohl zdravit, když mě s jásotem vítají. Bohužel tudy nikdy nikdo nejde.“

小王子不解其意。说道：“啊？是吗？”

„Tak?“ odvětil malý princ, protože nepochopil.

爱虚荣的人向小王子建议道：“你用一只手去拍另一只手。”

„Zatleskej,“ poradil mu tedy domýšlivec.

小王子就拍起巴掌来。这位爱虚荣者就谦逊地举起帽子向小王子致意。

Malý princ zatleskal. Domýšlivec pozvedl klobouk a skromně pozdravil.

小王子心想：“这比访问那位国王有趣。”于是他又拍起巴掌来。爱虚荣者又举起帽子来向他致意。

To je zábavnější než návštěva u krále, řekl si v duchu malý princ. A začal znovu tleskat. Domýšlivec znovu smekl a zdravil.

小王子这样做了五分钟，之后对这种单调的把戏有点厌倦了，说道：

Ale když to tak dělal malý princ pět minut, unavil se jednotvárností hry.

“要想叫你的帽子掉下来，该怎么做呢？”

„A co se musí udělat, aby klobouk spadl?“ zeptal se.

可这回爱虚荣者听不进他的话，因为凡是爱虚荣的人只听得进赞美的话。

Domýšlivec ho však neslyšel. Domýšlivci slyší pouze chválu.

他问小王子道：“你真的钦佩我吗？”

„Skutečně se mi hodně obdivuješ?“ zeptal se malého prince.

“钦佩是什么意思？”

„Co to znamená obdivovat se?“

“钦佩么，就是承认我是星球上最美的人，服饰最好的人，最富有的人，最聪明的人。”

„Obdivovat se znamená uznat, že jsem člověkem nejkrásnějším, nejlépe oblečeným, nejbohatším a nejinteligentnějším na planetě.“

“可您是您的星球上唯一的人呀！”

„Ale vždyť si na planetě sám!“

“让我高兴吧，请你还是来钦佩我吧！”

„Udělej mi tu radost, a přesto se mi obdivuj!“

小王子轻轻地耸了耸肩膀，说道：“我钦佩你，可是，这有什么能使你这样感兴趣的？”

„Obdivuji se ti,“ řekl malý princ a pokrčil trochu rameny. „Ale jak tě to může zajímat?“

于是小王子就走开了。

A malý princ zmizel.

小王子在路上自言自语地说了一句：“这些大人，肯定是十分古怪的。”

Dospělí jsou hrozně zvláštní, řekl si jen v duchu cestou.

XII

XII — PIJAN

小王子所访问的下一个星球上住着一个酒鬼。访问时间非常短，可是它却使小王子非常忧伤。

Na další planetě bydlil pijan. Návštěva u něho byla velice krátká, ale malého prince hodně rozesmutnila.

“你在干什么？”小王子问酒鬼，这个酒鬼默默地坐在那里，面前有一堆酒瓶子，有的装着酒，有的是空的。

„Co tady děláš?“ řekl pijanovi, který seděl mlčky před řadou prázdných a řadou plných lahví.

“我喝酒。”他阴沉忧郁地回答道。

„Piji,“ odpověděl pochmurně pijan.

“你为什么喝酒？”小王子问道。

„A proč piješ?“ zeptal se malý princ.

“为了忘却。”酒鬼回答。

„Abych zapomněl,“ řekl pijan.

小王子已经有些可怜酒鬼。他问道：“忘却什么呢？”

„Nač abys zapomněl?“ vyzvídal malý princ a užuž ho začínal litovat.

酒鬼垂下脑袋坦白道：“为了忘却我的羞愧。”

„Abych zapomněl, že se stydím,“ přiznal se pijan a sklonil hlavu.

“你羞愧什么呢？”小王子很想救助他。

„A zač se stydíš?“ vyptával se dále malý princ, protože by mu rád pomohl.

“我羞愧我喝酒。”酒鬼说完以后就再也不开口了。

„Stydím se, že piji!“ dodal pijan a nadobro se odmlčel.

小王子迷惑不解地离开了。

A malý princ zmaten odešel.

在旅途中，他自言自语地说道：“这些大人确实真叫怪。”

Dospělí jsou rozhodně moc a moc zvláštní, říkal si v duchu cestou.

XIII

XIII — BYZNYSMEN

第四个行星是一个实业家的星球。这个人忙得不可开交，小王子到来的时候，他甚至连头都没有抬一下。

Na čtvrté planetě bydlil byznysmen. Byl to člověk tak zaměstnaný, že při příchodu malého prince nezvedl ani hlavu.

小王子对他说：“您好。您的烟卷灭了。”

„Dobrý den,“ pozdravil ho malý princ. „Vyhasla vám cigareta.“

“三加二等于五。五加七等于十二。十二加三等于十五。你好。十五加七，二十二。二十二加六，二十八。没有时间去再点着它。二十六加五，三十一。哎哟！一共是五亿一百六十二万二千七百三十一。”

„Tři a dvě je pět. Pět a sedm dvanáct. Dvanáct a tři patnáct. Dobrý den. Patnáct a sedm dvacet dva. Dvacet dva a šest dvacet osm. Nemám čas ji znovu zapálit. Dvacet pět a šest třicet jedna. Uf! Dělá to tedy pět set jeden milión šest set dvacet dva tisíce sedm set třicet jedna.“

“五亿什么呀？”

„Pět set miliónů čeho?“

“嗯？你还待在这儿那？五亿一百万……我也不知道是什么了。我的工作很多…… 我是很严肃的，我可是从来也没有功夫去闲聊！二加五得七……”

„Cože? Ty jsi tu ještě? Pět set miliónů… už nevím čeho… mám tolik práce! Já jsem vážný člověk, nebavím se hloupostmi! Dvě a pět je sedm…“

“五亿一百万什么呀？”小王子重复问道。一旦他提出了一个问题，是从来也不会放弃的。

„Čeho pět set miliónů?“ opakoval malý princ, protože se nikdy v životě nevzdal otázky, kterou jednou dal.

这位实业家抬起头，说：

Byznysmen zvedl hlavu:

“我住在这个星球上五十四年以来，只被打搅过三次。第一次是二十二年前，不知从哪里跑来了一只金龟子来打搅我。它发出一种可怕的噪音，使我在一笔帐目中出了四个差错。

„Za celých čtyřiapadesát let, co bydlím na této planetě, jsem byl vyrušen jen třikrát. Poprvé před dvaadvaceti lety chroustem, který spadl bůhvíodkud. Hrozně hlučel a já jsem se čtyřikrát spletl v sečítání.

第二次，在十一年前，是风湿病发作，因为我缺乏锻炼所致。我没有功夫闲逛。我可是个严肃的人。现在……这是第三次！我计算的结果是五亿一百万……”

Podruhé to bylo před jedenácti lety, měl jsem tehdy revmatický záchvat. Chybí mi pohyb. Nemám čas se jen tak potloukat. Jsem přece vážný člověk. A potřetí… zrovna teď. Říkal jsem tedy pět set miliónů…“

“几百万什么？”

„Miliónů čeho?“

这位实业家知道要想安宁是无望的了，就说道：

Byznysmen pochopil, že nemá žádnou šanci na klid:

“几百万个小东西，这些小东西有时出现在天空中。”

„Miliónů hvězdiček, které vidíme někdy na obloze.“

“苍蝇吗？”

„Much?“

“不是，是些闪闪发亮的小东西。”

„Ale ne, věciček, které se třpytí.“

“是蜜蜂吗？”

„Včel?“

“不是，是金黄色的小东西，这些小东西叫那些懒汉们胡思乱想。我是个严肃的人。我没有时间胡思乱想。”

„Ale ne. Zlatých věciček, o kterých sní lenoši. Jenomže já jsem vážný člověk! Já nemám čas na snění.“

“啊，是星星吗？”

„Ach ták, hvězd?“

“对了，就是星星。”

„Ano, ano, hvězd.“

“你要拿这五亿星星做什么？”

„A co děláš s pěti sty milióny hvězd?“

“五亿一百六十二万七百三十一颗星星。我是严肃的人，我是非常精确的。”

„Pět set jeden milión šest set dvacet dva tisíce sedm set třicet jedna. Já jsem vážný člověk, já jsem přesný.“

“你拿这些星星做什么？”

„A co s těmi hvězdami děláš?“

“我要它做什么？”

„Co s nimi dělám?“

“是呀。”

„Ano.“

“什么也不做。它们都是属于我的。”

„Nic. Patří mi.“

“星星是属于你的？”

„Tobě patří hvězdy?“

“是的。”

„Ano.“

“可是我已经见到过一个国王，他……”

„Ale viděl jsem už krále, který…“

“国王并不占有，他们只是进行‘统治’。这不是一码事。”

„Králové nejsou majiteli. Králové vládnou. A v tom je velký rozdíl.“

“你拥有这许多星星有什么用？”

„A co ti to pomůže, že máš hvězdy?“

„Jsem bohatý.“

„A co ti to pomůže, že jsi bohatý?“

“富了就可以去买别的星星，如果有人发现了别的星星的话。”

„Mohu si nakoupit jiné hvězdy, pokud nějaké objeví.“

小王子自言自语地说：“这个人想问题有点象那个酒鬼一样。”

„Tenhle člověk rozumuje trochu jako ten můj opilec, řekl si v duchu malý princ.

可是他又提了一些问题：

Přesto se ptal dál:

“你怎么能占有星星呢？”

„Jak vám mohou patřit hvězdy?“

“那么你说星星是谁的呀？”实业家不高兴地顶了小王子一句。

„A komu patří?“ odsekl mrzutě byznysmen.

“我不知道，不属于任何人。”

„To nevím. Nikomu.“