小王子 / Malý princ — czytaj online. Strona 2

Chińsko-czeska dwujęzyczna książka

安托萬·德·聖-修伯里

小王子

Antoine de Saint-Exupéry

Malý princ

IV

IV — ČÍSLA

我还了解到另一件重要的事,就是他老家所在的那个星球比一座房子大不了多少。

Tak jsem se dověděl druhou velmi důležitou věc: že totiž planeta, odkud pochází, je sotva větší než dům.

这倒并没有使我感到太奇怪。我知道除地球、木星、火星、金星这几个有名称的大行星以外,还有成百个别的星球,它们有的小得很,就是用望远镜也很难看见。

To mě nemohlo příliš překvapit. Dobře jsem věděl, že kromě velkých planet, jako jsou Země, Jupiter, Mars, Venuše, které dostaly jméno, existují ještě stovky jiných, které jsou někdy tak malé, že dá hodně práce spatřit je aspoň dalekohledem.

当一个天文学者发现了其中一个星星,他就给它编上一个号码,例如把它称作“325小行星”。

Když hvězdář takovou planetu objeví, dá jí místo jména číslo. Nazve ji například asteroidem 3251.

我有重要的根据认为小王子所来自的那个星球是小行星B612。

Mám vážné důvody domnívat se, že planeta, odkud přišel malý princ, je planetka B 612.

这颗小行星仅仅在1909年被一个土耳其天文学家用望远镜看见过一次。

Jen jednou ji uviděl dalekohledem v roce 1909 nějaký turecký hvězdář.

当时他曾经在一次国际天文学家代表大会上对他的发现作了重要的论证。但由于他所穿衣服的缘故,那时没有人相信他。那些大人们就是这样。

Podal tehdy o svém objevu obsáhlý výklad s ukázkami na mezinárodním astronomickém kongresu. Ale nikdo mu nevěřil, protože byl nezvykle oblečen. Dospělí jsou už takoví.

幸好,土耳其的一个独裁者,为了小行星B612的声誉,迫使他的人民都要穿欧式服装,否则就处以死刑。

Naštěstí pro dobrou reputaci planetky B 612 přinutil jeden turecký diktátor svůj lid pod trestem smrti, aby se oblékal po evropsku.

1920年,这位天文学家穿了一身非常漂亮的服装,重新作了一次论证。这一次所有的人都同意他的看法。

Hvězdář předvedl svůj výklad znovu v roce 1920 ve velmi elegantním fraku. A tentokrát mu všichni dali za pravdu.

我给你们讲关于小行星B612的这些细节,并且告诉你们它的编号,这是由于这些大人的缘故。这些大人们就爱数目字。

Vyprávěl jsem vám tyto podrobnosti o planetce B 612 a pověděl jsem vám její číslo jen kvůli dospělým. Dospělí si potrpí na číslice.

当你对大人们讲起你的一个新朋友时,他们从来不向你提出实质性的问题。他们从来不讲:“他说话声音如何啊?他喜爱什么样的游戏啊?他是否收集蝴蝶标本呀?”

Když jim vypravujete o novém příteli, nikdy se vás nezeptají na věci podstatné. Nikdy vám neřeknou: „Jaký má hlas? Které jsou jeho oblíbené hry? Sbírá motýly?“

他们却问你:“他多大年纪呀?弟兄几个呀?体重多少呀?他父亲挣多少钱呀?”他们以为这样才算了解朋友。

Místo toho se vás zeptají: „Jak je starý? Kolik má bratrů? Kolik váží? Kolik vydělává jeho otec?“ Teprve potom myslí, že ho znají.

如果你对大人们说:“我看到一幢用玫瑰色的砖盖成的漂亮的房子,它的窗户上有天竺葵,屋顶上还有鸽子……”他们怎么也想象不出这种房子有多么好。必须对他们说:“我看见了一幢价值十万法郎的房子。”那么他们就惊叫道:“多么漂亮的房子啊!”

Řeknete-li dospělým: „Viděl jsem krásný dům z červených cihel, za okny muškáty a na střeše holuby…“, nedovedou si ho představit. Musíte jim říci: „Viděl jsem dům za sto tisíc franků.“ Tu hned zvolají: „Ach, to je krása!“

要是你对他们说:“小王子存在的证据就是他非常漂亮,他笑着,想要一只羊。他想要一只小羊,这就证明他的存在。”他们一定会耸耸肩膀,把你当作孩子看待!

A tak řeknete-li jim: „Důkazem, že malý princ skutečně existoval, je to, že byl rozkošný, že se smál a že chtěl beránka. Chce-li někdo beránka, je to důkazem, že žije“, pokrčí rameny a budou s vámi jednat jako s dítětem.

但是,如果你对他们说:“小王子来自的星球就是小行星B612”,那么他们就十分信服,他们就不会提出一大堆问题来和你纠缠。他们就是这样的。小孩子们对大人们应该宽厚些,不要埋怨他们。

Řeknete-li jim však: „Planeta, odkud pocházel, je asteroid B 612“, tu je přesvědčíte a dají vám pokoj s otázkami. Jsou už takoví! Nesmíme se na ně zlobit. Děti musí být k dospělým hodně shovívavé.

当然,对我们懂得生活的人来说,我们才不在乎那些编号呢!我真愿意象讲神话那样来开始这个故事,我真想这样说:

Ovšem my, kteří chápeme život, nestaráme se vůbec o čísla. Byl bych rád začal vyprávět tento příběh tak, jak začínají pohádky. Byl bych rád řekl:

“从前呀,有一个小王子,他住在一个和他身体差不多大的星球上,他希望有一个朋友……”对懂得生活的人来说,这样说就显得真实。

„Byl jednou jeden malý princ. Bydlil na jedné planetě a ta byla o málo větší než on sám. A ten malý princ potřeboval přítele…“ Tomu, kdo chápe život, by se to zdálo mnohem pravdivější.

我可不喜欢人们轻率地读我的书。我在讲述这些往事时心情是很难过的。我的朋友带着他的小羊已经离去六年了。我之所以在这里尽力把他描写出来,就是为了不要忘记他。

Nechci totiž, aby se má kniha četla lehkovážně. Je to pro mne velmi bolestné, když mám vypravovat tyto vzpomínky. Je tomu již šest let, co můj přítel odešel s beránkem. Snažím-li se ho tu popsat, dělám to proto, abych na něho nezapomněl.

忘记一个朋友,这太叫人悲伤了。并不是所有的人都有过一个朋友。再说,我也可能变成那些大人那样,只对数字感兴趣。

Je smutné zapomenout na přítele. Každý nemá přítele. A mohu se stát jednou takovým jako dospělí, kteří se už nezajímají o nic jiného než o číslice.

也正是为了这个缘故,我买了一盒颜料和一些铅笔。象我这样年纪的人,而且除了六岁时画过闭着肚皮的和开着肚皮的巨蟒外,别的什么也没有尝试过,现在,重新再来画画,真费劲啊!

Proto jsem si tedy koupil krabici barev a tužky. Je to těžké, v mém věku se dát znovu do kreslení, když se člověk nepokusil o nic jiného než v šesti letech o zavřeného a otevřeného hroznýše!

当然,我一定要把这些画尽量地画得逼真,但我自己也没有把握。一张画得还可以,另一张就不象了。

Pokusím se ovšem nakreslit portréty co nejvěrněji. Ale nejsem si tak docela jistý, zda se mi to podaří. Jedna kresba se zdaří, a druhá už ne.

还有身材大小,我画得有点不准确。在这个地方小王子画得太大了些,另一个地方又画得太小了些。对他衣服的颜色我也拿不准。于是我就摸索着这么试试那么改改,画个大概齐。

Nemohu také dobře vystihnout jeho postavu. Tu je malý princ příliš velký, tam zase příliš malý. Váhám také, jakou barvu dát jeho obleku. A všelijak tápu, hned je to dobře, hned špatně.

我很可能在某些重要的细节上画错了。这就得请大家原谅我了。因为我的这个朋友,从来也不加说明解释。他认为我同他一样。可是,很遗憾,我却不能透过盒子看见小羊。我大概有点和大人们差不多。我一定是变老了。

Zmýlím se možná v některých důležitějších podrobnostech, ale to už mi musíte prominout. Můj přítel nikdy nic nevysvětloval. Asi myslel, že jsem takový jako on. Ale já bohužel nedovedu vidět beránky přes bedničku. Jsem snad trochu jako dospělí. Asi jsem zestárnul.

V

V — BAOBABY

每天我都了解到一些关于小王子的星球,他的出走和旅行等事情。这些都是偶然从各种反应中慢慢得到的。就这样,第三天我就了解到关于猴面包树的悲剧。

Každý den jsem se dovídal něco o jeho planetě, o odjezdu, o cestě. Dovídal jsem se to pozvolna, jak náhodou o něčem přemýšlel. Tak jsem se třetího dne dověděl o dramatě baobabů.

这一次又是因为羊的事情,突然小王子好象是非常担心地问我道:

Tentokrát jsem za to vděčil zase beránkovi, neboť malý princ se mě náhle zeptal, jako by se ho zmocnily vážné pochyby:

“羊吃小灌木,这是真的吗?”

„Je to pravda, že beránci okusují keře, viď?“

“是的,是真的。”

„Ano, okusují.“

“啊,我真高兴。”

„Ach, to jsem rád!“

我不明白羊吃小灌木这件事为什么如此重要。可小王子又说道:

Nepochopil jsem, proč je tak důležité, aby beránci okusovali keře, ale malý princ dodal:

“因此,它们也吃猴面包树罗?”

„Okusují tedy i baobaby?“

我对小王子说,猴面包树可不是小灌木,而是象教堂那么大的大树;即便是带回一群大象,也啃不了一棵猴面包树。

Upozornil jsem malého prince, že baobaby nejsou keře, ale stromy veliké jako kostely, a že i kdyby vzal s sebou celé stádo slonů, nedokázali by sežrat jediný baobab.

一群大象这种想法使小王子发笑:

Myšlenka na stádo slonů malého prince rozesmála:

“那可得把这些大象一只叠一只地垒起来。”

„Museli by stát jeden na druhém…“

他很有见识地说:

Ale moudře poznamenal:

“猴面包树在长大之前,开始也是小小的。”

„Než baobaby vyrostou, jsou malé.“

“不错。可是为什么你想叫你的羊去吃小猴面包树呢?”

„Správně. A proč by měli tvoji beránci okusovat malé baobaby?“

他回答我道:“唉!这还用说!”似乎这是不言而喻的。

„To je divná otázka!“ odpověděl, jako by šlo o něco samozřejmého.

可是我自己要费很大的心劲才能弄懂这个问题。

A stálo mě to hodně námahy, abych porozuměl tomuto problému.

原来,在小王子的星球上就象其他所有星球上一样,有好草和坏草;因此,也就有益草的草籽和毒草的草籽。

A skutečně, na planetě malého prince byla jako na všech planetách dobrá tráva i plevel. Tedy z dobrých semen dobrá tráva a ze špatných semen býlí.

可是草籽是看不见的。它们沉睡在泥土里,直到其中的一粒忽然想要苏醒过来……于是它就伸展开身子,开始腼腆地朝着太阳长出一棵秀丽可爱的小嫩苗。

Ale semena jsou neviditelná. Spí hluboko v zemi, až některému napadne se probudit. Tu se protáhne a k slunci bojácně raší nejprve rozkošný a neškodný malý výhonek.

如果是小萝卜或是玫瑰的嫩苗,就让它去自由地生长。如果是一棵坏苗,一旦被辨认出来,就应该马上把它拔掉。

Je-li to ředkvička nebo růže, můžeme je nechat, ať si rostou. Je-li to plevel, musíme ho vytrhnout hned, jak ho rozeznáme.

因为在小王子的星球上,有些非常可怕的种子……这就是猴面包树的种子。在那里的泥土里,这种种子多得成灾。

Nu, a na planetě malého prince byla strašná semena… semena baobabů. Půda planety byla jimi zamořena.

而一棵猴面包树苗,假如你拔得太迟,就再也无法把它清除掉。它就会盘踞整个星球。它的树根能把星球钻透,如果星球很小,而猴面包树很多,它就把整个星球搞得支离破碎。

A pustíme-li se do baobabu příliš pozdě, už nikdy se ho nezbavíme. Zaroste celou planetu. Provrtá ji svými kořeny. A je-li planeta příliš malá a baobabů příliš mnoho, roztrhnou ji.

“这是个纪律问题。”小王子后来向我解释道。“当你早上梳洗完毕以后,必须仔细地给星球梳洗,必须规定自己按时去拔掉猴面包树苗。这种树苗小的时候与玫瑰苗差不多,一旦可以把它们区别开的时候,就要把它拔掉。这是一件非常乏味的工作,但很容易。”

„To je věc kázně,“ řekl mi později malý princ. „Když dám ráno do pořádku sebe, musím udělat pořádek na planetě. Je třeba se přinutit a pravidelně vytrhávat baobaby, hned jak je rozeznáme od růží, kterým se moc podobají, když jsou ještě maličké. Je to práce hrozně nudná, ale je velice snadná.“

有一天,他劝我用心地画一副漂亮的图画,好叫我家乡的孩子们对这件事有一个深刻的印象。

Jednou mi poradil, abych se to snažil pěkně nakreslit, aby to u nás děti dobře pochopily.

他还对我说:“如果将来有一天他们出外旅行,这对他们是很有用的。有时候,人们把自己的工作推到以后去做,并没有什么妨害,但要遇到拔猴面包树苗这种事,那就非造成大灾难不可。我遇到过一个星球,上面住着一个懒家伙,他放过了三棵小树苗……”

„Budou-li jednoho dne cestovat,“ řekl, „může se jim to hodit. Někdy to nevadí, když se práce odloží na později. Ale u baobabů je to vždycky katastrofa. Já ti poznal jednu planetu… Tam bydlel lenoch. Zanedbal tři keře…“

于是,根据小王子的说明,我把这个星球画了下来。我从来不大愿意以道学家的口吻来说话,可是猴面包树的危险,大家都不大了解,对迷失在小行星上的人来说,危险性非常之大,因此这一回,我贸然打破了我的这种不喜欢教训人的惯例。我说:

Nakreslil jsem tedy tu planetu podle pokynů malého prince. Nerad dělám mravokárce, ale nebezpečí baobabů je tak málo známé a riziko, kterému se vystavuje ten, kdo by na nějaké planetce zabloudil, je tak velké, že tentokrát dělám výjimku ve své zdrženlivosti a říkám:

“孩子们,要当心那些猴面包树呀!”为了叫我的朋友们警惕这种危险——他们同我一样长期以来和这种危险接触,却没有意识到它的危险性—— 我花了很大的功夫画了这副画。我提出的这个教训意义是很重大的,花点功夫是很值得的。

„Děti, dejte pozor na baobaby!“ S touto kresbou jsem si dal proto tolik práce, abych varoval své přátele před nebezpečím, v jehož blízkosti již dlouho žijí — stejně jako já — a ani o tom nevědí. Poučení, které jsem dal, stálo za tu námahu.

你们也许要问,为什么这本书中别的画都没有这副画那么壮观呢?回答很简单:别的画我也曾经试图画得好些,却没成功。而当我画猴面包树时,有一种急切的心情在激励着我。

Zeptáte se snad: Proč nejsou v této knize jiné kresby tak velkolepé jako kresba baobabů? Odpověď je velmi prostá: Zkoušel jsem to, ale nepodařilo se mi to. Když jsem kreslil baobaby, hnala mě k tomu jakási vnitřní nutnost.

VI

VI — ZÁPAD SLUNCE

啊!小王子,就这样,我逐渐懂得了你那忧郁的生活。过去相当长的时间里你唯一的乐趣就是观赏那夕阳西下的温柔晚景。这个新的细节,是我在第四天早晨知道的。你当时对我说道:

Ach malý princi, tak jsem kousek po kousku pochopil tvůj teskný život. Dlouho pro tebe byly rozptýlením jen kouzelné západy slunce. Tuto novou podrobnost jsem se dověděl čtvrtého dne zrána, když jsi mi řekl:

“我喜欢看日落。我们去看一回日落吧!”

„Mám strašně rád západy slunce. Pojďme se na jeden podívat…“

“可是得等着……”

„Ale musíme počkat…“

“等什么?”

„Počkat? Na co?“

“等太阳落山。”

„Až bude slunce zapadat.“

开始,你显得很惊奇的样子,随后你笑自己的糊涂。你对我说:

Nejprve ses zatvářil překvapeně a potom ses sám sobě zasmál. A řekl jsi mně:

“我总以为是在我的家乡呢!”

„Já pořád myslím, že jsem doma!“

确实,大家都知道,在美国是正午时分,在法国,正夕阳西下,只要在一分钟内赶到法国就可看到日落。

Skutečně. Když je v Americe poledne, víme, že nad Francií slunce zapadá. Stačilo by, abychom se mohli ocitnout za minutu ve Francii, a viděli bychom západ slunce.

可惜法国是那么的遥远。而在你那样的小行星上,你只要把你的椅子挪动几步就行了。这样,你便可随时看到你想看的夕阳余辉……

Bohužel Francie je příliš daleko. Ale na tvé malinké planetě ti stačilo posunout židli o několik kroků. A díval ses na soumrak, kdykoliv se ti zachtělo…

“一天,我看见过四十三次日落。”

„Jednou jsem viděl slunce zapadat třiačtyřicetkrát!“

过一会儿,你又说:

A po chvilce jsi dodal:

“你知道,当人们感到非常苦闷时,总是喜欢日落的。”

„Víš…, když je člověku moc smutno, má rád západy slunce…“

“一天四十三次,你怎么会这么苦闷?”

„Tedy v den, kdy jsi viděl západ třiačtyřicetkrát, bylo ti tolik smutno?“

小王子没有回答。

Ale malý princ neodpověděl.

VII

VII — TRNY

第五天,还是羊的事,把小王子的生活秘密向我揭开了。好象默默地思索了很长时间以后,得出了什么结果一样,他突然没头没脑地问我:

Pátého dne, zase díky beránku, odhalilo se mi tajemství života malého prince. Zeptal se mě náhle a bez úvodu, jako by jeho otázka byla výsledkem nějakého problému, o kterém dlouho tiše uvažoval:

“羊,要是吃小灌木,它也要吃花罗?”

„Když beránek okusuje keře, spásá také květiny?“

“它碰到什么吃什么。”

„Beránek spase všechno, na co přijde.“

“连有刺的花也吃吗?”

„I květiny, které mají trny?“

“有刺的也吃!”

„Ano, i květiny, které mají trny.“

“那么刺有什么用呢?”

„Tak načpak jsou ty trny?“

我不知道该怎么回答。那会儿我正忙着要从发动机上卸下一颗拧得太紧的螺丝。我发现机器故障似乎很严重,饮水也快完了,担心可能发生最坏的情况,心里很着急。

Nevěděl jsem. Měl jsem právě spoustu práce, protože jsem zkoušel odšroubovat příliš utažený svorník motoru. Působilo mi to plno starostí, neboť jsem přicházel na to, že porucha je asi velmi vážná. A poněvadž pitné vody ubývalo, obával jsem se nejhoršího.

“那么刺有什么用呢?”

„Nač jsou ty trny?“

小王子一旦提出了问题,从来不会放过。这个该死的螺丝使我很恼火,我于是就随便回答了他一句:

Malý princ nikdy neupustil od otázky, když ji jednou dal. Svorník mě zlobil a odpověděl jsem, co mě právě napadlo:

“刺么,什么用都没有,这纯粹是花的恶劣表现。”

„Trny nejsou na nic. Od květin je to čirá zlomyslnost!“

“噢!”

„Ó!“

可是他沉默了一会儿之后,怀着不满的心情冲我说:

Ale po chvilce mlčení odsekl trochu nevraživě:

“我不信!花是弱小的、淳朴的,它们总是设法保护自己,以为有了刺就可以显出自己的厉害……”

„Nevěřím ti! Květiny jsou slabé. Jsou naivní. Zabezpečují se, jak dovedou. Myslí si, že jsou strašné, když mají trny…“

我默不作声。我当时想的,如果这个螺丝再和我作对,我就一锤子敲掉它。小王子又来打搅我的思绪了:

Neodpověděl jsem. V té chvíli jsem si říkal: Jestli se ten svorník ještě nepohne, rozbiji ho kladivem. Malý princ mě znovu vyrušil z přemýšlení:

“你却认为花……”

„A ty myslíš, že květiny…“

“算了吧,算了吧!我什么也不认为!我是随便回答你的。我可有正经事要做。”

„Ale kdepak! Já nic nemyslím!“ odpověděl jsem nazdařbůh. „Já myslím na vážné věci.“

他惊讶地看着我。

Podíval se na mne užasle.

“正经事?”

„Na vážné věci!“

他瞅着我手拿锤子,手指沾满了油污,伏在一个在他看来丑不可言的机件上。

Viděl, jak se skláním s kladivem a s prsty černými od oleje nad předmětem, který se mu zdál hrozně ošklivý.

“你说话就和那些大人一样!”

„Mluvíš jako ti dospělí!“

这话使我有点难堪。可是他又尖刻无情地说道:

To mě trochu zahanbilo. A ještě nemilosrdně dodal:

“你什么都分不清……你把什么都混在一起!”

„Všechno spleteš dohromady… Všechno pomícháš!“

他着实非常恼火。摇动着脑袋,金黄色的头发随风颤动着。

Byl opravdu velice rozhněván. Potřásal ve větru svými sytě zlatými vlasy:

“我到过一个星球,上面住着一个红脸先生。他从来没闻过一朵花。他从来没有看过一颗星星。他什么人也没有喜欢过。除了算帐以外,他什么也没有做过。他整天同你一样老是说:‘我有正经事,我是个严肃的人’。这使他傲气十足。他简直不象是个人,他是个蘑菇。”

„Znám planetu, kde žije jeden moc červený pán. Nikdy nepřivoněl ke květině, nikdy se nepodíval na hvězdu. Nikdy neměl nikoho rád. Nikdy nic nedělal, jen počítal. A celý den opakuje jako ty: „Já jsem vážný člověk! Já jsem vážný člověk!“ — A nafukuje se pýchou. Ale to není člověk, to je pýchavka!“

“是个什么?”

„Cože to je?“

“是个蘑菇!”

„Pýchavka!“