Traduzione di Nini Bompiani Bregoli.

LÉONU WERTHOVI

A LEONE WERTH

Odpusťte, děti, že jsem věnoval tuto knihu dospělému! Mám závažnou omluvu: Ten dospělý je můj nejlepší přítel. Mám ještě jednu omluvu: ten dospělý dovede všechno pochopit, dokonce i knihy pro děti. A mám ještě třetí omluvu: ten dospělý bydlí ve Francii, trpí tam hladem a zimou. Velice potřebuje, aby ho někdo potěšil.

Domando perdono ai bambini di aver dedicato questo libro a una persona grande. Ho una scusa seria: questa persona grande è il miglior amico che abbia al mondo. Ho una seconda scusa: questa persona grande può capire tutto, anche i libri per bambini; e ne ho una terza: questa persona grande abita in Francia, ha fame, ha freddo e ha molto bisogno di essere consolata.

Nestačí-li všechny tyhle omluvy, rád věnuji tuto knihu dítěti, kterým kdysi ten dospělý byl. Všichni dospělí byli nejdříve dětmi. (Ale málokdo se na to pamatuje.) Opravuji tedy své věnování:

E se tutte queste scuse non bastano, dedicherò questo libro al bambino che questa grande persona è stato. Tutti i grandi sono stati bambini una volta. (Ma pochi di essi se ne ricordano). Perciò correggo la mia dedica:

LÉONU WERTHOVI, KDYŽ BYL MALÝM CHLAPCEM

A LEONE WERTH QUANDO ERA UN BAMBINO

I — HROZNÝŠ

I

Když mi bylo šest let, viděl jsem jednou nádherný obrázek v knize o pralese, která se jmenovala Příběhy ze života. Na obrázku byl hroznýš, jak polyká šelmu. Tohle je kopie kresby:

Un tempo lontano, quando avevo sei anni, in un libro sulle foreste primordiali, intitolato «Storie vissute della natura», vidi un magnifico disegno. Rappresentava un serpente boa nell’atto di inghiottire un animale. Eccovi la copia del disegno.

V knížce stálo: „Hroznýši svou kořist nežvýkají, polykají ji celou. Potom se nemohou ani hnout a celého půl roku spí a tráví.“

C’era scritto: «I boa ingoiano la loro preda Tutta intera, senza masticarla. Dopo di che non riescono più a muoversi e dormono durante i sei mesi che la digestione richiede».

Hodně jsem tehdy přemýšlel o dobrodružstvích v džungli a také se mně podařilo nakreslit pastelkou první kresbu. Kresbu číslo 1. Vypadala takhle:

Meditai a lungo sulle avventure della jungla. E a mia volta riuscii a tracciare il mio primo disegno. Il mio disegno numero uno. Era così:

Ukázal jsem své veledílo dospělým a ptal jsem se jich, nahání-li jim má kresba strach.

Mostrai il mio capolavoro alle persone grandi, domandando se il disegno li spaventava.

Odpověděli mi:
„Proč by klobouk naháněl strach?“

Ma mi risposero: «Spaventare? Perché mai, uno dovrebbe essere spaventato da un cappello?»

Ale on to nebyl klobouk. Byl to hroznýš, jak zažívá slona. Nakreslil jsem tedy vnitřek hroznýše, aby to dospělí pochopili. Oni totiž potřebují vždycky nějaká vysvětlení. Má kresba číslo 2 vypadala takhle:

Il mio disegno non era il disegno di un cappello. Era il disegno di un boa che digeriva un elefante. Affinché vedessero chiaramente che cos’era, disegnai l’interno del boa. Bisogna sempre spiegargliele le cose, ai grandi. Il mio disegno numero due si presentava così:

Dospělí mi však poradili, aby nechal toho kreslení otevřených a zavřených hroznýšů a zajímal se raději o zeměpis, počty a mluvnici. Tak se stalo, že jsem se v šesti letech vzdal skvělé malířské kariéry.

Questa volta mi risposero di lasciare da parte i boa, sia di fuori che di dentro, e di applicarmi invece alla geografia, alla storia, all’aritmetica e alla grammatica. Fu così che a sei anni io rinunziai a quella che avrebbe potuto essere la mia gloriosa carriera di pittore.

Neúspěch mé kresby číslo 1 a kresby číslo 2 mě odradil. Dospělí sami nikdy nic nechápou a děti to hrozně unavuje, stále a stále jim něco vysvětlovat.

Il fallimento del mio disegno numero uno e del mio disegno numero due mi aveva disanimato. I grandi non capiscono mai niente da soli e i bambini si stancano a spiegargli tutto ogni volta.

Musel jsem si tedy vybrat jiné povolání a naučil jsem se řídit letadlo. Létal jsem tak trochu po celém světě. A pravda je, že mi zeměpis hodně posloužil.

Allora scelsi un’altra professione e imparai a pilotare gli aeroplani. Ho volato un po’ sopra tutto il mondo: e veramente la geografia mi è stata molto utile.

Dovedl jsem na první pohled rozeznat Čínu od Arizony. Je to velice užitečné, když člověk v noci zabloudí.

A colpo d’occhio posso distinguere la Cina dall’Arizona, e se uno si perde nella notte, questa sapienza è di grande aiuto.

A tak jsem se v životě setkal se spoustou vážných lidí. Žil jsem hodně s dospělými, poznal jsem je velice zblízka. Ale mé mínění o nich se valně nezměnilo.

Ho incontrato molte persone importanti nella mia vita, ho vissuto a lungo in mezzo ai grandi. Li ho conosciuti intimamente, li ho osservati proprio da vicino. Ma l’opinione che avevo di loro non è molto migliorata.

Když jsem mezi nimi potkal někoho, kdo se mi zdál trochu bystrý, ověřil jsem si na něm svou zkušenost s kresbou číslo 1, kterou mám stále schovanou. Chtěl jsem vědět, je-li opravdu chápavý.

Quando ne incontravo uno che mi sembrava di mente aperta, tentavo l’esperimento del mio disegno numero uno, che ho sempre conservato. Cercavo di capire così se era veramente una persona comprensiva.

Ale vždycky mi odpověděl: „To je klobouk.“

Ma, chiunque fosse, uomo o donna, mi rispondeva: «È un cappello».

Nepovídal jsem mu tedy ani o hroznýších, ani o pralesích, ani o hvězdách. Přizpůsobil jsem se mu. Mluvil jsem s ním o bridži, golfu, politice a o kravatách. A dospělý byl velice spokojen, že poznal tak rozumného člověka.

E allora non parlavo di boa, di foreste primitive, di stelle. Mi abbassavo al suo livello. Gli parlavo di bridge, di golf, di politica, di cravatte. E lui era tutto soddisfatto di avere incontrato un uomo tanto sensibile.

II — BERÁNEK

II

Tak jsem žil sám a neměl jsem nikoho, s kým bych si mohl opravdu popovídat. Tu se mi jednou před šesti lety v poušti na Sahaře porouchal motor.

Così ho trascorso la mia vita solo, senza nessuno cui poter parlare, fino a sei anni fa quando ebbi un incidente col mio aeroplano, nel deserto del Sahara.

Něco se v něm polámalo. A poněvadž jsem neměl s sebou mechanika ani cestující, chtěl jsem se do té nesnadné opravy pustit sám.

Qualche cosa si era rotta nel motore, e siccome non avevo con me né un meccanico, né dei passeggeri, mi accinsi da solo a cercare di riparare il guasto.

Byla to pro mne otázka života nebo smrti. Měl jsem pitnou vodu sotva na týden.

Era una questione di vita o di morte, perché avevo acqua da bere soltanto per una settimana.

První večer jsem tedy usnul v písku, na tisíc mil daleko od jakékoliv obydlené končiny. Byl jsem opuštěnější než trosečník na voru uprostřed oceánu.

La prima notte, dormii sulla sabbia, a mille miglia da qualsiasi abitazione umana. Ero più isolato che un marinaio abbandonato in mezzo alt’oceano, su una zattera, dopo un naufragio.

Dovedete si proto představit, jaké bylo mé překvapení, když mě na úsvitě probudil zvláštní hlásek:

Potete Immaginare il mio stupore di essere svegliato all’alba da una strana vocetta:

„Prosím pěkně … nakresli mi beránka…“

«Mi disegni, per favore, una pecora?»

„Cože?“

«Cosa?»

„Nakresli mi beránka…“

«Disegnami una pecora».

Vyskočil jsem, jako by do mne hrom uhodil. Dobře jsem si protřel oči. Pozorně jsem se podíval a spatřil jsem prazvláštního človíčka, který si mě vážně prohlížel.

Balzai in piedi come fossi stato colpito da un fulmine. Mi strofinai gli occhi più volte guardandomi attentamente intorno. E vidi una straordinaria personcina che mi stava esaminando con grande serietà.

Toto je jeho nejlepší portrét, jaký se mi podařilo později nakreslit.

Qui potete vedere il miglior ritratto che riuscii a fare di lui, più tardi.

Má kresba ovšem není zdaleka tak půvabná jako model. Ale za to já nemohu. Dospělí mě odradili od malířské kariéry, když mi bylo šest let, a proto jsem se nenaučil kreslit nic jiného než zavřené a otevřené hroznýše.

Ma il mio disegno è molto meno affascinante del modello. La colpa non è mia, però. Con lo scoraggiamento che hanno dato i grandi, quando avevo sei anni, alla mia carriera di pittore, non ho mai imparato a disegnare altro che serpenti boa dal di fuori o serpenti boa dal di dentro.

Udiveně jsem se díval na ten zjev. Považte jen, že jsem byl na tisíc mil od jakéhokoliv obydleného kraje. A můj človíček nevypadal, jako by zabloudil ani jako by byl na smrt unavený nebo vyhladovělý, polomrtvý žízní nebo na smrt vylekán.

Ora guardavo fisso l’improvvisa apparizione con gli occhi fuori dall’orbita per lo stupore. Dovete pensare che mi trovavo a mille miglia da una qualsiasi regione abitata, eppure il mio ometto non sembrava smarrito in mezzo alle sabbie, né tramortito per la fatica, o per la fame, o per la sete, o per la paura.

Vůbec nevypadal jako dítě ztracené v poušti, na tisíc mil daleko od nějakého obydleného kraje. Když jsem konečně byl schopen promluvit, řekl jsem mu:

Niente di lui mi dava l’impressione di un bambino sperduto nel deserto, a mille miglia da qualsiasi abitazione umana. Quando finalmente potei parlare gli domandai:

„Ale … co tu děláš?“

«Ma che cosa fai qui?»

A tu mi docela tiše, jako něco nesmírně vážného, opakoval:

Come tutta risposta, egli ripeté lentamente come si trattasse di cosa di molta importanza:

„Prosím pěkně … nakresli mi beránka…“

«Per piacere, disegnami una pecora…»

Když stojíme před příliš velkou záhadou, neodvážíme se neuposlechnout. Ačkoli se mi to zdálo zde — na tisíce mil ode všech obydlených míst a v nebezpečí smrti — nesmyslné, vytáhl jsem z kapsy list papíru plnící pero.

Quando un mistero è così sovraccarico, non si osa disubbidire. Per assurdo che mi sembrasse, a mille miglia da ogni abitazione umana, e in pericolo di morte, tirai fuori dalla tasca un foglietto di carta e la penna stilografica.

Ale tu jsem si vzpomněl, že jsem studoval především zeměpis, dějepis, počty a mluvnici, a řekl jsem človíčkovi (trochu mrzutě), že neumím kreslit. Odpověděl mi:

Ma poi ricordai che i miei studi si erano concentrati sulla geografia, sulla storia, sull’aritmetica e sulla grammatica e gli dissi, un po’ di malumore, che non sapevo disegnare. Mi rispose:

„To nevadí. Nakresli mi beránka.“

«Non importa. Disegnami una pecora…»

Poněvadž jsem nikdy nekreslil beránka, nakreslil jsem mu jednu z těch dvou kreseb, které jsem uměl. Obrázek zavřeného hroznýše. A užasl jsem, když jsem slyšel, jak mi ten človíček povídá:

Non avevo mai disegnato una pecora e allora feci per lui uno di quei due disegni che avevo fatto molte volte: quello del boa dal di fuori; e fui sorpasso di sentirmi rispondere:

„Ale ne, já nechci slona v hroznýši. Hroznýš je moc nebezpečný a slon zabere hodně místa. U mne doma je všechno malinké. Potřebuji beránka. Nakresli mi beránka.“

«No, no, no! Non voglio l’elefante dentro al boa. Il boa è molto pericoloso e l’elefante molto ingombrante. Dove vivo io tutto è molto piccolo. Ho bisogno di una pecora: disegnami una pecora».

Tak jsem tedy kreslil.

feci il disegno.

Díval se pozorně a řekl:

Lo guardò attentamente, e poi disse:

„Ne! Tenhle je už moc nemocný. Udělej mi jiného.“

«No! Questa pecora è malaticcia. Fammene un’altra».

Nakreslil jsem tento obrázek:

Feci un altro disegno.

Můj přítel se mile, shovívavě usmál:

Il mio amico mi sorrise gentilmente, con indulgenza.

„Ale podívej se … to není beránek, to je beran. Má rohy…“

«Lo puoi vedere da te», disse, «che questa non è una pecora. È un ariete. Ha le corna».

Tak jsem kresbu znovu předělal.

Rifeci il disegno una terza volta,

On ji však zase odmítl jako ty předcházející:

ma fu rifiutato come i tre precedenti.

„Ten je moc starý. Já chci takového, aby dlouho žil.“

«Questa è troppo vecchia. Voglio una pecora che possa vivere a lungo».

A tu, protože jsem ztratil trpělivost a protože jsem spěchal, abych se co nejdřív pustil do rozebírání motoru, načmáral jsem tuhle kresbu:

Questa volta la mia pazienza era esaurita, avevo fretta di rimettere a posto il mio motore. Buttai giù un quarto disegno.

A prohlásil jsem:

E tirai fuori questa spiegazione:

„To je bedýnka. Beránek, kterého chceš, je uvnitř.“

«Questa è soltanto la sua cassetta. La pecora che volevi sta dentro».

Ale byl jsem velice překvapen, když se obličej malého soudce rozzářil.

Fui molto sorpreso di vedere il viso del mio piccolo giudice illuminarsi:

„Právě tak jsem to chtěl. Myslíš, že ten beránek bude potřebovat hodně trávy?“

«Questo è proprio quello che volevo. Pensi che questa pecora dovrà avere una gran quantità d’erba?»

„Proč?“

«Perché?»

„Protože u mne doma je všechno malinké…“

«Perché dove vivo io, tutto è molto piccolo…»

„Jistě to postačí. Dal jsem ti docela malého beránka.“

«Ci sarà certamente abbastanza erba per lei, è molto piccola la pecora che ti ho data».

Sklonil se nad kresbu.
„No, není tak moc malý … Jé, podívej se, on usnul…“

Si chinò sul disegno: «Non così piccola che — oh, guarda! — si è messa a dormire…»

A tak jsem se seznámil s malým princem.

E fu così che feci la conoscenza del piccolo principe.

III — PLANETA

III

Dlouho to trvalo, než jsem pochopil, odkud přichází. Zdálo se, jako by malý princ, který se mě stále na něco vyptával, moje otázky nikdy neslyšel.

Ci misi molto tempo a capire da dove venisse. Il piccolo principe, che mi faceva una domanda dopo l’altra, pareva che non sentisse mai le mie.

Všechno mi poznenáhlu objasnila jen slova náhodně pronesená. Tak když jsem poprvé spatřil mé letadlo (nebudu kreslit letadlo, je to pro mne příliš složité), zeptal se mě:

Sono state le parole dette per caso che, poco a poco, mi hanno rivelato tutto. Così, quando vide per la prima volta il mio aeroplano (non lo disegnerò perché sarebbe troppo complicato per me), mi domandò:

„Co to je za věc?“

«Che cos’è questa cosa?»

„To není věc. To létá. Je to letadlo … Moje letadlo.“

«Non è una cosa — vola. È un aeroplano. È il mio aeroplano».

A byl jsem hrdý, že mohu říci, že létám. A tu zvolal:

Ero molto fiero di fargli sapere che volavo. Allora gridò:

„Jejda. Ty jsi spadl z nebe!“

«Come? Sei caduto dal cielo!»

„Ano,“ odpověděl jsem skromně.

«Sì», risposi modestamente.

„Jé, to je divné…“

«Ah! Questa è buffa…»

A malý princ se roztomile zasmál. To mě hrozně pohněvalo. Chci, aby se mé nehody braly vážně. Potom dodal:

E il piccolo principe scoppiò in una bella risata che mi irritò. Voglio che le mie disgrazie siano prese sul serio. Poi riprese:

„Tak ty taky přicházíš z nebe! Z které planety?“

«Allora anche tu vieni dal cielo! Di quale pianeta sei?»

Hned mi svitlo trochu světla do záhady jeho příchodu a rychle jsem se otázal:

Intravidi una luce, nel mistero della sua presenza, e lo interrogai bruscamente:

„Ty tedy přicházíš z jiné planety?“

«Tu vieni dunque da un altro pianeta?»

Neodpověděl mi. Zavrtěl mírně hlavou a stále se díval na mé letadlo:

Ma non mi rispose. Scrollò gentilmente il capo osservando l’aeroplano.

„Pravda, na tomhle jsi nemohl přijít z moc velké dálky…“

«Certo che su quello non puoi venire da molto lontano…»

A nadlouho se ponořil do snění. Potom vyndal mého beránka z kapsy a zabral se do pozorování svého pokladu.

E si immerse in una lunga meditazione. Poi, tirando fuori dalla tasca la mia pecora, sprofondò nella contemplazione del suo tesoro.

Dovedete si představit, jakou zvědavost ve mně probudila jeho zmínka o jiných planetách. Pokusil jsem se proto dovědět se o tom více.

Voi potete bene immaginare come io fossi incuriosito da quella mezza confidenza su «gli altri pianeti». Cercai dunque di tirargli fuori qualche altra cosa:

„Odkud přicházíš, človíčka? Kde je to tvé doma? Kam chceš odvést svého beránka?“

«Da dove vieni, ometto? Dov’è la tua casa? Dove vuoi portare la mia pecora?»

Na chvíli se zamyslil a pak odpověděl:

Mi rispose dopo un silenzio meditativo:

„Dobře, že jsi mi dal tu bedýnku, v noci to bude jeho domeček…“

«Quello che c’è di buono, è che la cassetta che mi hai dato, le servirà da casa per la notte».

„Ovšem. A budeš-li hodný, dám ti také provázek, abys ho mohl ve dne přivázat. A kolík.“

«Certo. E se sei buono ti darò pure una corda per legare la pecora durante il giorno. E un paletto».

Zdálo se, že tento návrh malého prince zarazil.

La mia proposta scandalizzò il piccolo principe.

„Přivázat? To je ale podivný nápad!“

«Legarla? Che buffa idea!»

„Víš, když ho neuvážeš, půjde, kam mu napadne, a ztratí se.“

«Ma se non la leghi andrà in giro e si perderà…»

Můj přítel se znovu zasmál:

Il mio amico scoppiò in una nuova risata:

„A kampak by šel?“

«Ma dove vuoi che vada!»

„Kamkoli. Stále rovně…“

«Dappertutto. Dritto davanti a sé…»

Tu malý princ vážně poznamenal:

E il piccolo principe mi rispose gravemente:

„To nevadí, u mne je to velice malé!“

«Non importa, è talmente piccolo da me!»

A tak trochu smutně dodal:

E con un po’ di malinconia, forse, aggiunse:

„Když jde člověk stále rovně, daleko nedojde…“

«Dritto davanti a sé non si può andare molto lontano…»