51

LI

Tee annab. Vägi lisab.
Aine kujundab. Olu valmistab.
Kõigil on tee aus
ja vägi hinnas.
Keegi ei sunni.
Loomus on selline.
Tee annab ja vägi lisab
ja juhib ja suunab
ja toidab
ja kaitseb.
Annab ega võta.
Teeb ega toetu.
Juhib ega valitse.
Sügav vägi.

Tao je rodí, tek (ctnost Taa) je vydržuje;
hmota je vytváří, síla je dokonává.
Proto není jedné z tisíců bytostí, jež by nectila Tao a neměla ve vážnosti ctnost.
O úctě k Tau a vážnosti ke ctnosti (platí): nikdo jich neporoučí, a přece trvají věčně samy od sebe. Nebo nTao je rodí, udržuje je, vychovává je, podporuje je, dokonává je, přivodí je ke zralosti, živí je, ochraňuje je.
Dáti život a nemíti, udělati a nezakládati si na tom, vychovati a neovládati — to zove se hlubokou ctností.

52

LII

Maailma algus on maailma ema.
Kes tunneb ema, tunneb ka last.
Kes tunneb last, hoiab ema.
Ihu lahkub valutult.
Paned suu kinni,
paned väravad kinni
— ei mingit muret.
Teed suu lahti,
õiendad igal pool
— muredest puudu ei tule.
Kes väikest näeb, saab selgeks.
Kes õrna hoiab, saab tugevaks.
Selles valguses kulged jälle selgusse.
Muresid pole. Püsivus viib sihile.

Podnebesí počátek považují za podnebesí matku.
Pozná-li kdo svou matku, zná i své dětství (= ví, čím sám jako dítě je povinen).
Pozná-li své dětství, uchová svou matku.
V době, kdy tělo odumírá, je bez nebezpečí.
(Kdo) uzavírá své průchody a uzamyká své brány, je až do konce života prost nepokoje;
kdo otvírá své průchody a hledí si svých záležitostí (světských), není do konce života volný.
VIděti drobné, znamená jasně viděti,
zachovati slabost, znamená silným býtI
Používati svého lesku, navrátiti se zpět k svému světli, aniž zůstaviti těla pohromu, tomu se říká podšíti věčnost, tj. zabezpečiti si trvání.

53

LIII

Vähesest tarkusest piisab,
et suurel teel püsida,
kartmata kõrvale kaldumist.
Kui see tundub liiga kerge,
minnakse kitsastele radadele.
Loss hiilgav,
põld söötis,
ait tühi.
Uhked riided,
mõõgad vööl,
söögid-joogid,
varad kuhjatud.
Ärbeldakse ja röövitakse.
See ei ole tee.

Dejme tomu, že bych měl vědění po způsobu pomocného úředníka (kiai-žin): bera se po velké cestě (jednaje dle velkého Taa), měl
bych jen obavu jak je vyvinout.
Velká cesta je nejvýš rovná, ale lid miluje poboční cesty.
Knížecí dvůr má nádherné schodiště, co role mají přílišné býlí a sýpky jsou příliš vyprázdněny.
(Lidé) nosí pestré barvy, opásávají ostré zbraně, plní se pitím a jídlem, statků je nadbytek. Tomu říkám: stavěti na odiv lupičství. Jak postrádá to Taa!

54

LIV

Hästi istutatut ei saa välja kiskuda,
hästi hoitut ei saa ära võtta.
Austus püsib põlvest põlve.
Endas kasvab mõjus vägi,
peres kasvab rikas vägi,
külas kasvab püsiv väg,
riigis kasvab helde vägi,
maailmas kasvab kõikjale ulatuv vägi.
Nii näed endas ennast,
peres peret, külas küla,
riigis riiki, maailmas maailma.
Kuidas ma näen maailma niimoodi?
Niimoodi näengi.

Kdo umí se usaditi, nebývá vytržen,
kdo umí uchopiti, neztrácí.
Synů a vnuků dary a oběti neustanou.
Pěstuje-li (Tao) ve své osobě, stává se jeho ctnost pravou;
pěstuje-li je v rodině, stává se její ctnost bohatou;
pěstuje-li je v dědině, stává se její ctnost rozsáhlou;
pěstuje-li je v území, stává se jeho ctnost překypující;
pěstuje-li je v říši, stává se její ctnost všeobecnou.
Proto posuzujeme podle osoby osobu,
posuzujeme podle rodiny rodinu,
posuzujeme podle dědiny dědinu,
posuzujeme podle území území,
posuzujeme podle říše říšI

55

LV

Kellel väge väga palju,
on kui äsja sündind laps.
Mesilane ei nõela,
kull ei noki,
kiskja ei ründa.
Kont on pehme, liha õrn,
kinni hoiab kõvasti.
Sugu ei tee, aga riist on püsti,
elujõudu täis.
Kisendab häält kaotamata, kooskõlas.
Kooskõla viib püsivusele.
Püsivus viib selgusele.
Kes elu aitab, on õnnelik.
Kes hinge juhib, on võimas.
Mis tee see on, kui oled vanadusest nõder?
Kui poleks tee, siis oleks ammu lõpp.

Chovaje v sobě solidní (heu, vlastně tlustou) ctnost, je roven (člověk) červenému (= novorozenému) dítětI
Jedovatý hmyz nebodá, dravá zvěř neuchvacuje, dravci neunášejí ve svých drápech.
Kosti jsou slabé, svaly jsou chabé a přece drží pevně v ruce.
Neví ještě nic o samičky a samečka spojení a přece jsou pohlavní údy v činnosti. To je opravdu vrchol životní síly.
Celý den křičí a hrdlo se nemění (= neochraptí), to je opravdu vrchol harmonie.
Znáti harmonii, tomu se říká věčnost,
znáti věčnost, tomu se říká osvícenost.
Více života, tomu se říká štěstí,
srdce-li určuje dech životní, tomu se říká síla.
Bytosti vyrostše počínají stárnouti:
to nazýváme ne-Tao, ne-Tao brzy končí.

56

LVI

Kes teab, ei räägi.
Kes räägib, ei tea.
Paned suu kinni,
paned väravad kinni.
Tera läheb nüriks.
Sõlm tuleb lahti.
Sära tuhmub.
Tolm jääb alles.
Põhjatu samasus.
Ei lähedust ega võõrastust.
Ei kasu ega kahju.
Ei väärtust ega väärtusetust.
See ongi väärtuslik siin maailmas.

Kdo ví, nemluví,
kdo mluví, neví.
Uzavírati své průchody,
uzamykati své brány,
lámati své hroty,
rozmotávati své závity,
tlumiti svůj lesk,
rovnati se svému prášku:
to zove se hluboká jednota.
Proto: Je (takový) nepřístupný lásce, nepřístupný odscizení,
nepřístupný zisku, nepřístupný ztrátě,
nepřístupný poctě, nepřístupný ponížení.
Proto je v podnebesí ctěn (nejctěnější).

57

LVII

Riiki juhib õiglus.
Sõda juhib kavalus.
Maailma juhib muretus.
Kuidas nii?
Vaesus tuleb keelamisest.
Segadus tuleb sõjariistadest.
Imelikud asjad tulevad oskustest.
Vargad ja röövlid tulevad seadustest.
Tark ei tee midagi
ja rahvas kulgeb ise.
Tark on rahus
ja rahvas saab õigeks.
Tark ei muretse
ja rahvas saab rikkaks.
Tark ei taha midagi
ja rahvas saab loomulikuks.

S přímostí vládne se státu,
se lstí užívá se zbraní,
nezaměstnaností nabývá se podnebesí (říše),
Jak pak vím já, že má se to tak?
Skrze toto!
Čím více je v podnebesí toho, čeho jest se vystříhati a čemu jest se vyhýbati, tím chudší je lid. Má-li lid hodně ostrých nástrojů, panuje v říši rodině tím větší zmatek.
Jsou-li lidé velmi dovední a obratní, povstává tím více zvláštních (podivných) věcí.
Čím více zákonů a rozkazů se stanoví, tím více je zlodějů a lupičů.
Proto praví svatý člověk:
Já nedělám nic, a lid mění se sám od sebe,
já miluji pokoj, a lid je sám od sebe spořádaný,
já jsem bez zaměstnání, a lid je sám od sebe bohat,
já nemám přání, a lid je sám od sebe samorostlý.

58

LVIII

Kui kuningas on muretu,
siis rahvas on rõõmus.
Kui kuningas on murelik,
siis rahvas kannatab.
Õnn on õnnetuse peal,
õnnetus on õnne sees.
Kus on piir?
Õigust pole — kõver rada.
Headus hakkab veiderdama.
Segadus läheb suuremaks.
Tark on õige, kuid ei lõika.
Tark on terav, kuid ei torka.
Tark on otsekohene, kuid vaikne.
Tark küll särab, aga ei pimesta.

Je-li něčí vláda hodně smutná, je její lid hodně osvícen (čhun-čhun = samá osvěta),
je-li něčí vláda hodně osvědčená, je její lid pln trhlin (khiuet, obraz vzat od rozbité nádoby),
Neštěstí, hle! je, u čeho číhá neštěstí.
Kdo zná toho vyvrcholení?
Nemá to stání!
Řádní stávají se obratem výstředními,
dobří stávají se obratem nevypočitatelnýmI
Lidi zaslepení — jeho den trvá hodně dlouho!
Proto: Svatý člověk má rohy, ale neubližuje,
má hrany, ale neraní,
je přímý, ale nepřehání,
leskne se, ale neoslňuje.

59

LIX

Parim valitseja on vähenõudlik.
Vähenõudlik on paindlik.
Paindlikul on väge.
Väelisel on mõju.
Mõjukal ei ole piire.
Piirituna valitsed.
Emalikult püsid kaua.
Sest juur on sügav, tüvi tugev.
Pikk elu nägemise tee.

U vlády nad lidmi, ve službě nebi není nic jako (= nic nerovná se) šetrnost(i).
Jen taková šetrnost zove se staráním se v čas.
Starání se v čas zove se těžkým hromaděním ctnostI
Nahromadí-li se ctnost těžce, pak není nic nepřekonatelného.
Není-li (někomu) nic nepřekonatelné, nezná nikdo jeho mezí.
Nezná-li nikdo jeho mezí, takový může míti říšI
Maje říši matku, může dlouho potrvatI
To zove se hluboký kořen a pevný základ,
tj. cesta dlouho žíti a trvale hledětI

60

LX

Juhi riiki, nagu küpsetaks väikseid kalu.
Kui teel valitsed maailma,
siis kurjus kaob ja kurjadel ei ole võimu.
Ei tee nad kahju kellelegi.
Ei tee ka tark kahju kellelegi.
Ei tee nad kahju teineteiselegi.
Väed saavad kokku tagasi.

Spravovati velký stát, jest jako vařiti malou rybu.
Dozírá-li kdo po Tau na podnebesí, nestávají se její manové (duše zemřelých) duchy (šin, tj. nevyvíjejí svoji působnost po způsobu duchů). I když však není tomu tak, že její manové nestanou se duchy (tj. stanou-li se přece duchy), tu neubližují její duchové lidem (tj. ubližují jim), svatý člověk také neubližuje lidem (i jest proto i sám jimi ušetřen). Tito dva neubližují jeden druhému, proto ctností spojeni se vracejí.

61

LXI

Suur riik laskub alla
nagu ühtimisvalmis emane siin maailmas.
Rahulolev emane võtab
alla jäädes isase.
Kui suur riik laskub alla väikese ees,
saab ta väikese endale.
Kui väike riik laskub alla suure ees,
saab ta suure endale.
Üks võidab alla laskudes.
Teine võidab all olles.
Suur riik hoolitseb rahva eest.
Väike riik teenib rahvast.
Suur olgu madalal.

Co je velký stát, zaujímá blahosklonně nižší postavení. Tím stává se pojítkem všeho pod nebem, samičkou podnebesí.
Samička vítězí vždy klidem nad samečkem. Klid jest její ponižování.
Proto i velký stát, ponižuje se před malými státy, získává malé státy;
malý stát, ponižuje se před velkým státem, získává (pro sebe), velký stát.
Proto: Jedni se ponižují, aby přijali, druzí ponížujíce se přijímají.
Velký stát nemějž jiného přání, než spojovati a vydržovati lidi;
malý stát nemějž jiného přání, než býti přijatu a sloužiti lidem.
Tak dosahují oba dva, každý, čeho si přeje.
Co je velké, tomu se sluší dělati nižšího (ponižovati se).

62

LXII

Tee on kõigile põhjaks.
Headele väärtus,
halbadele kaitse.
Ilusate sõnadega saab meelitada.
Austusega saab heameelt teha.
Aga kui keegi on halb, miks teda hüljata?
Kroonimisel, ülendamisel
tehakse kalleid kingitusi.
Hoia oma kohta ja püsi teel.
Kunagi peeti teed kalliks ja öeldi:
otsija leiab,
süüalune saab vabaks.
Seepärast peetigi teed kalliks.

Pravé Tao jest deseti tisíců bytostí jihozápadní kout (ngao), dobrého člověka klenot, nedobrého člověka útočiště.
S krásnými slovy možno jíti na trh,
čestné skutky mohou povznésti lidI
Nedobří z lidí — k čemu zapuzovati je?
Proto dosazen jest nebes syn a ustanoveni samkungové (tři nejvyšší rádcové).
Třeba měl ty, kdož drží drahokamové odznaky v rukou na prsa uctivě skřížených, a jezdil čtyřspřežně, není to, jako když sedě (klidně) v Tao proniká.
Proč vážil si starověk tohoto Taa?
Nepraví se. Hledáním dosahuje se ho,
VIník jím bývá zachráněn?
Proto je v podnebesí cenným (nejcennějším).

63

LXIII

Teha nii, et ei tee.
Toimida nii, et ei toimeta.
Maitsta nii, et ei maitse.
Väikeses on suur, väheses on palju.
Kurjuse vastu on vägi.
Raske laheneb kergelt.
Suur laheneb väikselt.
Raske oli ju algul kerge.
Suur oli ju kunagi väike.
Tark ei tee suurt midagi,
nii ta suurt teebki.
Kerget lubadust ei usu keegi.
Kerge praegu — raske hiljem.
Tark peab kõike raskeks,
Seepärast polegi tal raske.

Konání jest nedělání,
zaměstnání je nezaměstnanost,
chuť jest bezchutnost,
velké jest malé,
mnoho jest málo.
Zlobu splácí ctností.
Uvažuje těžké, dokud je to lehké,
dělá velké, dokud je to malé.
Podnebesí těžké záležitosti povstávají nutně z lehkých,
podnebesí velké záležitosti povstávají nutně z nepatrných.
Proto svatý člověk nekoná po celý život (nic) velkého,
proto jest s to, aby dokonal svou velikost.
Tyhle lehkovážné sliby (jak jsou obvyklé ve světě) mají nutně málo věrnostI
Mnoho lehkého stává se nutně mnohou obtíží.
Proto i svatý člověk považuje to za těžké,
proto je po celý život bez obtíží.

64

LXIV

Rahunenut on kerge hoida.
Ennustamatut on kerge ette võtta.
Nõrka on kerge murendada.
Pudenenut on kerge hajutada.
Tegele sellega, mida veel pole,
juhi seda, mis pole veel sassis.
Jäme puu algas peenest võrsest.
Kõrge torn algas maapinnalt.
Pikk teekond algas ühest sammust.
Tark ei tee ja nii ei lõhu.
Tark ei võta — ja ei kaota.
Teistel luhtub kõik sageli enne lõppu.
Märka lõppu enne algust,
ja miski ei luhtu.
Tark soovib soovimata,
midagi tahtmata, õpib õppimata.
Pöördudes kõigi poole, olles loomulik,
midagi tegemata.

Pokud (něco) odpočívá, je lehko toho se zmocniti,
pokud není známky po něčem, je lehko uvažovati o tom,
pokud je něco útlé, je lehko to zlomiti,
pokud je to jemné, je lehko to rozprášitI
Dělati to, dokud to ještě není,
ovládati to, dokud to ještě není v nepořádku.
Strom, který obejmouti spojujeme obě ruce, povstává z ratolesti tenké (jako vlas),
věž o devíti patrech zdvíhá se z hromady země,
cesta tisíci li (čínských mil) počíná se pod nohama.
Kdo dělá, zkazí to,
kdo se chápe, mine se toho.
Svatý člověk nedělá, proto nic nepokazí,
nechápe se, proto se ničeho nemíjí.
Lidu způsob sledování záležitostí (jest te, že) vždy, blízcí dokonání, pokazí to;
(je-li kdo) pečlivý ke konci jako na počátku, pak nepokazí záležitost (= nic).
Proto: Svatý člověk přeje si, nemíti přání,
neváží si těžko dosažitelných statků;
učí se, neučiti se,
obrací tam, kde lidé jdou dále.
Aby podporoval deset tisíc bytostí v jejich samobytnosti, neodvažuje se dělatI

65

LXV

Kunagised teel olijad
ei valgustanud rahvast
ning jätsid ta hämarusse.
Liiga palju tarkust
teeb valitsemise raskeks.
Tarkusega riiki röövid.
Tarkuseta — õnnistad.
Mõlemaga mõistad sügavust.
Sügavuses mõistad väge.
Vägevalt tuled jälle.
Puhas rõõm.

Ti, kdož ve starověku uměli konat Tao, nedělali to, aby osvěcovali lid,
přáli si míti jej hloupým (=prostým a jednoduchým).
Lidu se vládne těžko, ví-li příliš mnoho.
Vlásti lidu věděním, jest lupičství na říšI
Nevlásti říši věděním, jest štěstím říše.
Ten kdo zná tyto dvě věci, jest také vzorem.
Uměti vždy, býti vzorem, tomu se říká hluboká ctnost.
Hluboká ctnost je nevystižitelná, jest vzdálena, jest v protivě k bytostem; potom však dosahuje velkého přimknutí.

66

LXVI

Suured jõed ja mered
valitsevad ojakesi.
Sinna nad ju voolavad: allapoole.
Valitsedes alandu.
Juhtides hoia tahapoole.
Kui tark on ülal,
on rahval kerge.
Kui tark on ees,
on rahval hea.
Kõik rõõmustavad
ega põlga.
Ta ei võistle.
Temaga ei võistelda.

To, čím toky a moře mohou býti králi sta údolí, jest, že dovedou se před nimi ponížiti. Proto mohou býti sta údolí králI
Proto: Svatý člověk, přeje si býti nad lidem, nutně podřizuje se mu ve slovech,
přeje si býti před lidem, nutně staví se zaň ve své osobě.
Proto svatý člověk: Dlí nahoře (= zaujímá své vysoké postavení) a lid nenese to těžce,
dlí vpředu a lid neuráží se tím.
Proto podporuje jej vše pod nebem s radostí a bez únavy.
Že se nesváří, proto není nikdo pod nebem s to, aby s ním nevešel ve spor.

67

LXVII

Kõik peavad oma teed suureks,
ometi ei kõlba.
Suur ei kõlba,
kõlblik oleks väike.
Kolme asja pean kalliks.
Üks on armastus.
Teine on hoolivus.
Kolmas on tagasihoidlikkus.
Armastus teeb vapraks.
Hoolivus teeb heldeks.
Tagasihoidlikkus tõstab.
Kes vapralt vihkab või heldelt raiskab
või tõuseb häbitult, see hukkub.
Kui võitlejas on armastus,
siis võit on käes.
Sest kaitseb taevas ja armastus, alati.

Všichni pod nebem zovou mne velkým, pokud týče se mojí podobnosti s nepodařeným.
Pouze proto, že jsem velkým, podobám se (na venek) nepodařenci. Pokud se týče těch, kteří (po názoru světa) jsou podaření, je jich maličkost ode dávna, trvám.
Co se mne týče, mám já tři skvosty a jako skvosty je chovám: jeden zove se milosrdenství, druhý zove se šetrnost, třetí zove se netroufání si býti v podnebesí předním.
Že jsem milosrdný, proto mohu si vésti mužně;
že jsem šetrný, mohu býti štědrý;
že si netroufám být přední v říši, proto mohu býti starším nad dokonalými nádobami (= nad nejlepšími).
Nynější opuštějí slitování, při tom jsou udatní, opouštějí šetrnost, při tom rozhazují, opouštějí zadní postavení, při tom jsou vpředu. To je smrt, ach!
A přece: bojuje-li se se slitováním, tu vítězí se, a dosáhne-li se tím něčeho, je to pevné.
Chce-li nebe někoho zachrániti, dá mu slitování za průvodce.

68

LXVIII

Hea väejuht ei sõdi.
Hea sõdur ei vihastu.
Hea võitja ei võitle.
Hea juht on madalal.
See on vägi, mis ei võistle.
See on jõud, mis juhib.
See on õige. Alati.

Kdo umí vévoditi, není bojovný,
kdo umí zápasiti, nezuří,
kdo umí překonávati protivníka, nezápasí.
Kdo umí používati lidu, dělá podřízeného.
To zove se ctností nesváření, to zove se silou používání lidu, to zove se býti rovným nebi (phei-thien) — starověku vrchol.

69

LXIX

Üks väejuht olla ütelnud:
Meelsamini olen külaline.
Parema meelega taganeksin.
See ongi edasiminek liikumata,
valmistumine paljastamata,
võitmine kohtumata,
relvastumine relvadeta.
Kui tahad õnnetust,
siis põlga vaenlast.
Kui vaenlast põlgad, kaotad kõik.
Võidab see, kel teisest kahju.

Starý bojovník má výrok:
Já si netroufám dělati pána, ale dělám hosta,
netroufám si pokročiti o palec vpřed, ale ustupuji o stopu do zadu.
Tomu se říká:
choditi bez chůze,
strkati bez napřažení ruky,
proniknouti vpřed bez odporu,
uchvacovati beze zbraní.
Není většího neštěstí, než bráti odpor na lehkou váhu (= zahrávati si s odporem, lehkovážně na odpor se stavěti). Bráti odpor na lehkou váhu blíží se ztrátě našich klenotů.
Proto, jestliže protivné zbraně proti sobě postupují, zvítězí asi ti, kdož mají slitování (ngai-če; var. šuai-če, kdož jsou na tom hůře).

70

LXX

Mind on väga lihtne mõista
ja kerge teostada.
Keegi ei mõista.
Keegi ei teosta.
Sõnad tulevad allikast.
Tegudel on põhjused.
Kes ei mõista allikat,
see ei mõista ka sõnu.
Mõni mõistab. Mõni hindab.
Targal seljas lihtne riie, südames kuld.

Mým slovům je velmi lehko rozuměti,
je velmi lehko (je) provádětI
Pod nebem není nikoho, kdo by mohl jim rozuměti,
nikoho, kdo by mohl (je) provádětI
Slova mají předka (tsung = odkud pocházejí),
záležitosti mají svého knížete (kiün).
Jen že se tomu nerozumí, proto mne neznají.
Kdyby bylo těch, kdož mi rozumějí, (jen) málo,
vážili by si mne.
Proto svatý člověk obléká hrubou houni
a v srdci skrývá drahokamy.

71

LXXI

Kes teab, et ei tea, on terve.
Kes teab, et teab, on haige.
Kes teab oma haigust,
on terve.
Tark on terve.
Ta teab oma haigust.
On terve.

Uměti neuměti jest (nej)vyšší,
neuměti uměti jest nemoc.
Právě jen, považujeme-li nemo za nemoc, nejsme proto nemocnI
Svatý člověk není nemocen, poněvadž považuje nemoc za nemoc; proto není nemocen.

72

LXXII

Kui võim ei hirmuta,
siis on ta suur.
Ära lõhu kodusid.
Ära halvusta eluviise.
Kes ei halvusta,
seda ei halvustata.
Tark
tunneb ennast, kuid ei näita.
Armastab ennast, kuid ei tõsta.
Ühe võtab, teise jätab.

Nebojí-li se lid hrozného, přijde velmi hrozné, trvám.
Nemíti těsným místo, v němž se zdržujeme,
nemíti obmezeným místo, v němž žijeme.
Jen tím, že nepovažujeme je za obmezené, není obmezené.
Proto svatý člověk zná se, ale nedívá se na sebe (nebo neukazuje se), miluje se, ale nepřeceňuje se.
Proto nechává onoho a přidržuje se tohoto.

73

LXXIII

Julged vihaselt — ja sured.
Julged rahulikult — jääd ellu.
Ise tead.
Mõni asi pole õige.
Miks?
Tark ka ei tea.
Õigel teel
ei ole võistlust, ometi võidetakse;
ei ole juttu, ometi vastatakse;
ei ole kutset, ometi tullakse;
ei ole muret. ometi korraldub.
Võrk on suur ja lai ja hõre.
ometi hoiab.

Je-li kdo smělý v odvaživání se, bývá usmrcen,
je-li kdo smělý v neodvažování se, žije.
Z těchto dvou jest toto užitečné, ono škodlivé.
Co nebe nenávidí, kdo zná toho příčinu?
Proto i svatý člověk shledává to (= rozhodování) těžkým.
Nebes cesta jest:
nesváří se a přece umí vítěziti,
nemluví a přece umí obdržet odpověď,
nevolá a (vše) přichází samo od sebe.
Shovívavé. dovede přece prováděti své záměry.
Nebes síť jest velmi velká a volných ok, přesto nechybí (nikoho).

74

LXXIV

Kui keegi surma ei karda,
milleks siis hukkamised?
Kui surma kardetakse
ja eksitakse, siis tuleb hukata.
Kes söandaks?
Hukkajaks on ülim timukas.
Kes teda asendada tahab, on kui see,
kes suure puutöömeistri eest
puid hakkas raiuma.
Lõi kirvega kätte.

Nebojí-li se lid smrti, jak chceme jej smrtí strašiti?
Kdybychom přivedli lid k tomu, by se bál vždy smrti, a já dosáhl toho, ty, již dopustili by se něčeho nehorázného, chytiti a usmrtiti je, kdo troufal by si to?
Je stále jeden, jenž je pánem usrcování a usmrcuje (totiž nebe).
Jestliže někdo zastupuje pána usmrcování, usmrcuje, možno říci, že jest to tesání v zastoupení velkého tesaře. Při takovémto tesání v zastoupení velkého tesaře jen zřídka se stane, že si neporaníme ruky.

75

LXXV

Rahvas kannatab.
Maksud suured.
Sellepärast rahvas kannatab.
Raske valitseda.
Palju toimetamist.
Sellepärast raske valitseda.
Surmast ei hoolita.
Palju elu.
Sellepärast surmast ei hoolita.
Elu ei ole ainus väärtus.

Lid hladoví, protože jeho vrchnost spotřebuje příliš mnoho dávek; proto hladoví.
Lidu je těžko vládnouti, má-li jeho vrchnost co dělati; proto jest mu těžko vládnoutI
Lid béře smrt na lekou váhu, protože hledá plnost života; proto béře smrt na lehkou váhu.
I takové nevážení si života jest lepší, než přílišnou váhu naň klástI

76

LXXVI

Mis sünnib, on õrn ja nõrk.
Mis sureb, on kuiv ja kange.
Puud ja rohud on algul
õrnad ja paindlikud.
Surres kõvad ja kuivad.
Kõvad ja kanged surevad.
Õrnad ja nõrgad elavad.
Kange relvaga ei võida.
Kõva puu läheb katki.
Õrn ja nõrk
on kõvast ja kangest üle.

Člověk rodě se jest útlý a slabý,
umíraje jest pevný a silný.
Trávy a stromy, povstávajíce, jsou útlé a pružné,
odumírajíce, jsou vyprahlé a suché.
Proto: Pevnost a síla jsou průvodci smrti,
útlost a slabost jsou průvodci života.
Proto: Je-li moc válečná silná, nevítězí,
strom, když byl zasílil, je v koncích.
Silné a velké trvá dole,
útlé a slabé trvá nahoře.

77

LXXVII

Õige tee on nagu vibu pingutamine.
Ülemine laskub alla.
Alumine tõuseb üles.
Liigne väheneb.
Puuduv lisaneb.
Õige tee võtab liigse,
annab puuduva.
Inimese tee lisab liigsele,
võtab napist.
Kes jagab ohtrusest,
on teel.
Tark teeb ega toetu millelegi,
saab valmis ega peatu.
Ei näita võimeid.

Nebes cesta — není-liž jako napínání luku?
Vysoké stlačuje, nízké povznáší;
co má nadbytek, to umenšuje, co nedostačuje, (to rozšiřuje, var. tomu přidává).
Nebes cesta jest umenšovati, co má nadbytek,
a rozšiřovati, co nestačí.
Člověkova cesta není taková. On umenšuje, co nedostačuje, by sloužil tomu, co má nadbytek.
Kdo jest s to, aby svým přebytkem sloužil podnebesí? Jen ten kdo má Tao.
Proto: Svatý člověk dělá, ale nezakládá si na tom.
Když je zásluha dokonalá, netrvá při ní.
Jak nepřeje si ukazovat svou moudrost!

78

LXXVIII

Kõige õrnem ja nõrgem on vesi.
Kõvast ja kangest üle,
alati.
Nõrk on tugevast üle.
Õrn on kangest üle.
Kõik teavad.
Keegi ei tee.
Tark
võtab riigi sopa
ja tõuseb troonile.
Võtab riigi hädad
ja valitseb maailma.
Õige sõna tundub vale.

Z toho, co je pod nebem měkké a slabé, nic nepřevyšuje vodu, při tom není nic mezi tím, co na tvrdé útočí, co by ji mohlo překonatI
Není nic, čím ji zaměnitI
Že slabé vítězí nad silným, měkké vítězí nad tvrdým, pod nebem není, kdo by toho nevěděl, ale není s to, aby (tak) jednal.
Proto praví svatý člověk:
Vzíti na sebe říše špínu, to znamená státi v čele še-tsik,
vzíti na sdebe říše neštěstí, to znamená býti podnebesí králem,.
Správná slova jsou jakoby zvrácená.

79

LXXIX

Vaen vaibub, viha jääb.
Mis selles head?
Tark täidab lubadused
midagi nõudmata.
Kelles vägi, täidab lubadusi.
Kelles väge pole, nõuab teistelt täitmist.
Õigel teel lähedasi pole.
Ainult õiged.

Srovnáme-li velkou nenávist, nutně máme zbývající nenávist. Jak považovati to za dobré?
Proto svatý člověk chápe se levé (části) smlouvy (která podle výkladu obsahovala za stara závazky), sám ničeho nežádaje od lidí (tj. sám nemaje na své straně požadavků, jež psaly se po pravé straně).
Kdo má ctnost, stará se o smlouvu, (by jí vyhověl), kdo nemá ctnosti, stará se o desátek.
Nebes cesta jest bez lásky příbuzenské, vždycky jest s dobrým člověkem.

80

LXXX

Väike riik ja vähe rahvast.
Palju asju, vähe kasutuses.
Surm on tähtis. Kaugele ei rännata.
Vankrid, paadid seisavad.
Sõjariistad varjus.
Nööre punutakse.
Hästi süüakse. Kaunid rõivad.
Kindel kodu. Puhas rõõm.
Naaberriik on näha.
Kuked-koerad kuulda.
Tegemist pole vaja teha.
Vananeda ja surra rahus.

Malý stát, málo lidu. Nechať mají úředníky nad desítkami a stovkami lidí, ale nepoužívá se jich. Ať shledává lid smrt těžkou a přece neputuje do dálky. I když jsou tu lodi a vozy, nechť nemá, proč na ně vstupovati, i když jsou tu brnění a zbraně, nechť nemá, proč stavěti se s nimi v bitevní šik. Nechť vrátí se lid k vázání uzlů a používá ho. Budou shledávati svůj pokrm sladkým, svůj šat krásným, své obydlí pohodlným, budou se těšiti ze své lidovostI
Státy sousedící dívají se na sebe, hlas kohoutů a psů slyšán je vzájemně. (Ale) lid dospívá smrti stár, aniž vzájemně odchází a přichází (= bez vzájemných styků).

81

LXXXI

Aus pole ilus.
Ilus pole aus.
Headus ei vaidle.
Vaidlus pole hea.
Kes mõistab, ei tea.
Kes teab, ei mõista.
Tark ei kogu midagi.
Mida rohkem annab, seda enam saab.
Mida enam teeb, seda rohkem jääb.
Õige tee toob kasu ilma kahjuta.
Targa teel ei ole võistlemist.

Věrná slova nejsou pěkná,
pěkná slova nebývají věrná.
Dobrý (šen-če) nebývá obratného jazyka,
člověk obratného jazyka nebývá dobrý.
Kdo ví, není učený,
kdo je učený, neví.
Svatý člověk neshromažďuje.
Vezme-li a dá lidem, má sám tím více,
vezme-li a dá lidem, jest jeho nadbytek tím větší.
Nebes cesta jest prospívati a neškoditi,
svatého člověka cesta jest dávati a nesvářiti se.