I

Chương 1:

Tao, po němž lze kráčeti, není věčné Tao
jméno, jež lze jmenovati, není věčné jméno.
Bezejmenné jest počátkem nebes a země
mající jméno jest matkou deseti tisíc (=všech) věcí.
Proto: Tím, že jsme věčně bez přání postřehujeme svoji duchovost,
tím, že máme věčné přání postřehujeme svoji obmezenost.
Tato obě, jsouce stejného původu, jsou rozličného jména.
Společně zveme je hlubokým, hlubším než hluboké, vší duchovosti branou.

Đạo khả đạo, phi thường đạo; danh khả danh, phi thường danh. Vô, danh thiên địa chi thuỷ; Hữu, danh vạn vật chi mẫu. Cố thường vô, dục dĩ quan kì diệu; cố thường hữu, dục dĩ quan kì khiếu. Thử lưỡng giả đồng xuất, nhi dị danh. Đồng, vị chi huyền. Huyền chi hựu huyền, chúng diệu chi môn.

II

Chương 2:

Vědí-li všichni pod nebem, že krásné jest krásné, pak je ošklivé v koncích.
Vědí-li všichni pod nebem, že dobré jest dobré, pak jest nedobré v koncích.
Proto: Bytí a nebytí rodí se vzájemně (jedno povstává z druhého),
těžké a lehké vzájemně se doplňuje,
dlouhé a krátké se vzájemně vytvořuje,
vysoké a nízké vzájemně se přikloňuje,
hlas a zvuk vzájemně se shoduje,
před a po vzájemně se následuje.
Proto: Svatý člověk trvá v zaměstnání: nedělati nic, koná nauku nemluvení.
Deset tisíc bytostí povstává, aniž jsou odmítány.
Rodí se aniž jsou v držení,
povstávají, aniž jsou předmětem nároků;
když je zásluha úplná netrvá při ní.
Jen právě proto, že při ní netrvá, neuchází mu.

Thiên hạ giai tri mĩ chi vi mĩ, tư ác dĩ. Giai tri thiện chi vi thiện, tư bất thiện dĩ. Cố Hữu Vô tương sinh, nan dị tương thành; trường đoản tương hình; cao hạ tương khuynh; âm thanh tương hoá; tiền hậu tương qùy. Thị dĩ thánh nhân xử vô vi chi sự, hành bất ngôn chi giáo. Vạn vật tác yên nhi bất từ; sinh nhi bất hữu; vi nhi bất thị; công thành nhi phất cư. Phù duy phất cư, thị dĩ bất khứ.

III

Chương 3:

Nevážiti si moudrých, působí, že lid se nesváří.
Neceniti těžce dosažitelných statků, působí, že lid není zlodějský.
Nedívati se na věci, po nichž se touží, působí, že srdce lidu není znepokojeno.
Proto: Svatého člověka vláda vyprazdňuje jeho (lidu) srdce a plní jeho břicho, zeslabuje jeho vůli a zesiluje jeho kostI
Věčně působí, aby byl lid bez vědění a neměl přání. Působí, by ti, již mají vědění, netroufali si je i skutkem provádětI
Dělá-li nedělání (wei-wu-wei), není to potom nevláda.

Bất thượng hiền, sử dân bất tranh. Bất quý nan đắc chi hoá, sử dân bất vi đạo. Bất hiện khả dục, sử dân tâm bất lọan. Thị dĩ thánh nhân chi trị: thực kì phúc, nhược kì chí, cường kì cốt. Thường sử dân vô tri, vô dục. Sử phù trí giả bất cảm vi dã. Vi vô vi tắc vô bất trị.

IV

Chương 4:

Tao jest prázdné, při tom ten, kdo ho používá, nesmí býti plným.
Jak je hluboké! Podobá se deseti tisíc věcí předkovI
Láme svoje hroty,
rozmotává své závazky,
slaďuje (mírní) svůj lesk,
vyrovnává se svému prášku.
Jak je klidné! Podobá se jen, jako by tu (něco) bylo.
Nevím, čí jest synem. Zdá se, že bylo před (nejvyšším) pánem (ti).

Đạo xung nhi dụng chi hoặc bất doanh. Uyên hề tự vạn vật chi tông. Toả kì nhuệ; giải kì phân; hồ kì quang; đồng kì trần. Trạm hề, tự hoặc tồn! Ngô bất tri thuỳ chi tử, Thượng đế chi tiên.

V

Chương 5:

Nebe a země nejsou humánní; deset tisíc bytostí považují ze slaměného psa (tshu-keu).
Svatý člověk není humánní; sto rodin (pek-sing) považuje za slaměného psa.
Prostor mezi nebem a zemí — není-liž jako dmuchadlo (tho-yok).
Prázdný, neohýbá se, v pohybu vychází z něho tím více.
Mnoho mluvení, časté vyčerpání. Není to jako podržeti to u sebe.

Thiên địa bất nhân, dĩ vạn vật vi sô cẩu; thánh nhân bất nhân, dĩ bách tính vi sô cẩu. Thiên địa chi gian, kì do thác nhược hồ? Hư nhi bất khuất; động nhi dũ xuất. Đa ngôn sổ cùng, bất như thủ trung.

VI

Chương 6:

Údolí duch neumírá. Tomu se říká hluboká ženskost (hiuen-pin).
Hluboké ženskosti brána — tomu se říká nebes a země kořen.
Všude se šíříc, jest, jako by tu jen (něco) bylo. Použiješ-li ho, nenamáhej se.

Cốc thần bất tử, thị vị huyền tẫn. Huyền tẫn chi môn, thị vị thiên địa căn. Miên miên nhược tồn. Dụng chi bất cần.

VII

Chương 7:

Nebe jest dlouhého věku (čhang), země trvá dlouho (kieu).
Čím mohou nebe a země býti dlouhého věku a trvání, jest, že nežijí samy sobě. Proto mohou býti dlouhého věku a trvání.
Proto svatý člověk činí zadnější svoji osobu a jeho osoba je přední,
činí zevnější (vedlejší) svoji osobu a jeho osoba jest uchována.
Není-liž to, že nemá soukromého zájmu? Proto jest s to, aby uplatnil svůj soukromý zájem.

Thiên trường địa cửu. Thiên địa sở dĩ năng trường thả cửu giả, dĩ kì bất tự sinh cố năng trường sinh. Thị dĩ thánh nhân hậu kì thân nhi thân tiên, ngoại kì thân nhi thân tồn. Phi dĩ kì vô tư da? Cố năng thành kì tư.

VIII

Chương 8:

Nejvýš dobrý jest jako voda. Voda umí prospívati desedti tisícům bytostí, aniž se sváří.
Trvá na místech, jichž lidé nenávidí. Proto blíží se Tau.
(Nejvýš dobrý) pro bydlení shledává dobrou zemi, pro srdce shledává dobrými hlubiny,
pro styk (s lidmi) shledává dobrou humánnost (správné chování se po lidsku),
pro mluvení shledává dobrou věrnost,
pro vládu shledává dobrou schopnost,
pro službu shledává dobrou způsobilost,
pro pohyb shledává dobrým (pravý) čas.
Jsa takový nemá jen sporů. Proto nemá hany.

Thượng thiện nhược thuỷ. Thuỷ thiện lợi vạn vật nhi bất tranh. Xử chúng nhân chi sở ố, cố cơ ư Đạo. Cư thiện địa, tâm thiện uyên, dữ thiện nhân, ngôn thiện tín, chính thiện trị, sự thiện năng, động thiện thời. Phù duy bất tranh cố vô vưu.

IX

Chương 9:

Držeti (něco) a plniti to není jako nechati toho; ohmatávat (něco) a ostříti to, nemůže dlouho býti uchováno.
Zlato a drahokamy plní síň; nikdo nemůže jich uchránitI
Bohat a ctěn, při tom pyšný, sám vyvolává svoji pohromu.
Je-li záslužné dílo dokonáno a následovala-li pověst, ve své osobě ustoupiti v ústraní, jest nebes cesta.

Trì nhi doanh chi, bất như kì dĩ. Suỷ nhi duệ chi, bất khả trường bảo. Kim ngọc mãn đường, mạc chi năng thủ. Phú quý nhi kiêu tự di kì cữu. Công toại thân thối, thiên chi đạo.

X

Chương 10:

Způsobíme-li, aby duch (ying) objímal duši (pek) a obsahovali jednotu, můžeme být nerozdělení.
Povolujeme-li co nejvíce ve vyvíjení sil životních, můžeme být jako novorozené děcko.
Jestliže, očišťujíce se, odstraňujeme hluboký názor, můžeme býti bez nedostatků.
Milujeme-li lid a spravujeme říši, můžeme býti bez činnostI
Nebes brány se otvírají a zavírají (= vše béře se přirozeným během), my můžeme dělati samičku ptačí (= seděti klidně).
Světlo a jas-li pronikají čtyřmi směry (= všude), můžeme býti bez vědění.
Dává jim život, živí je.
Zrozeny nejsou v držení,
sdělány nejsou (předmětem) zakládání si,
(Jejich) starší není (jejich) pán.
To zove se hlubokou ctností.

Tải doanh phách, bão nhất, năng vô ly hồ? Chuyên khí trí nhu, năng anh nhi hồ? Địch trừ huyền lãm, năng vô tỳ hồ? Ái dân trị quốc, năng vô tri hồ? Thiên môn khai hợp, năng vi tỳ hồ? Minh bạch tứ đạt, năng vô vi hồ? Sinh nhi súc chi, sinh nhi bất hữu, vi nhi bất thị; trưởng nhi bất tể, thị vị huyền đức.

XI

Chương 11:

Třicet špicí spojuje se na jednom písti; následkem jeho (pístu) dutosti (prázdnoty) je upotřebitelnost vozu.
Užívajíce rozměkčené hlíny, děláme nádoby; následkem prázdnoty (dutosti) jest upotřebitelnost nádoby.
Prolamováním dveří a oken (ve zdech) děláme dům; následkem jejich prázdnoty je upotřebitelnost domu.
Proto tím co jest, děláme užitečnost, tím co není, děláme upotřebení.

Tam thập phức cộng nhật cốc, đương kì vô hữu xa chi dụng. Duyên thực dĩ vi khí, đương kì vô hữu khí chi dụng; tạc hộ dũ dĩ vi thất, đương kì vô hữu thất chi dụng. Cố hữu chi dĩ vi lợi; vô chi dĩ vi dụng.

XII

Chương 12:

Patero barev činí člověka oko slepým,
patero zvuků činí člověka ucho hluchým,
paterá chuť působí, že člověka ústa mýlí se (v chuti).
Koňské dostihy a hony po polích, schvacujíce,
přivádějí srdce člověka z rovnováhy,
těžce dosažitelné statky činí člověka cestu zkázonosnou.
Proto svatý člověk pro břicho, není pro oko.
Proto opouští ono a chápe se tohoto.

Ngũ sắc lịnh nhân mục manh. Ngũ âm lịnh nhân nhĩ lung. Ngũ vị lịnh nhân khẩu sảng. Trì sính điền liệp, lịnh nhân tâm phát cuồng. Nan đắc chi hoá lịnh nhân hành phương. Thị dĩ thánh nhân vị phúc, bất vị mục. Cố khử bỉ thủ thử.

XIII

Chương 13:

Přízeň a nemilost jsou jako bázeň,
hodnosti jsou veliké zlo jako tělo.
Co znamená: Přízeň a nemilost jsou jako bázeň.
Přízeň ponižuje. Dosáhnouti jí, jest jako bázeň, ztratiti ji, jest jako bázeň.
Proto praví se: Přízeň a nemilost jsou jako bázeň.
Co znamená: Hodnosti jsou velké zlo jako tělo?
To, čím my máme velké zlo, jest, že máme tělo.
Kdybychom dospěli toho, nemíti těla, jaké pak měli bychom zlo?
Proto: Tomu, kdo váží si podnebesí jako těla, možno potom svěřiti podnebesí,
tomu, kdo miluje podnebesí jako tělo, možno potom odevzdati podnebesí.

Sủng nhục nhược kinh. Quý đại hoạn nhược thân. Hà vị sủng nhục nhược kinh? Sủng vi thượng, nhược vi hạ. Đắc chi nhược kinh; thất chi nhược kinh. Thị vị sủng nhục nhược kinh. Hà vị quý đại hoạn nhược thân? Ngô sở dĩ hữu đại hoạn giả, vị ngô hữu thân. Cập ngô vô thân, ngô hữu hà hoạn? Cố quý dĩ thân vi thiên hạ, nhược khả kí thiên hạ. Ái dĩ thân vi thiên hạ, nhược khả thác thiên hạ.

XIV

Chương 14:

Díváme se na to, nevidíme (nic); jménem zove se to i, tj. rovné (nad povrch nevynikající);
nasloucháme tomu, neslyšíme (nic); jménem zove se to hi, tj. rozplývající se, řídké;
saháme po tom, nenahmatáme nic; jménem zove se to wei, jemné, subtilní.
Toto trojí je nevyzpytatelné, proto směšuje se a stává se jedním.
Jeho hořejšek není jasný, jeho spodek není skryt.
Jak je nepřetržité (bez možnosti rozeznat jednotlivé součástky)! Nemůže býti jménem označeno. Vrací se zase v nebytostnost (bezmaterielnost, neexistenci). To zove se beztvárného tvárnost, bezpodobného podoba, to zove se nevysvětlitelným, neurčitelným.
Jdeme-li ptori němu, nevidíme jeho hlavy,
jdeme-li za ním nevidíme jeho zadku.
Držeti se Taa starověku a tím jednak ovládati poměry nynějšku, jednak naučiti se, znáti počátky starověku: to zove se osnovou Taa.

Thị chi bất kiến, danh viết “Dĩ”; thính chi bất văn, danh viết “Hi”; bác chi bất đắc, danh viết “Vi” . Thử tam giả bất khả trí cật. Cố hỗn nhi vi nhất. Kì thượng bất kiểu, kì hạ bất muội. Thằng thằng bất khả danh. Phục quy ư vô vật. Thị vị vô trạng chi trạng, vô vật chi tượng. Thị vị hốt hoảng. Nghinh chi bất kiến kì thủ, tuỳ chi bất kiến kì hậu. Chấp cổ chi đạo, dĩ ngự kim chi hữu. Năng chi cổ thuỷ, thị vị đạo kỉ.

XV

Chương 15:

Ve starověku byli ti, kdož uměli býti mistry, jemní, duchoví, hlubocí, pronikaví. Ve své neproniknutelnosti nemohou býti poznánI
Právě, že nemohou býti poznáni, jsme proto nuceni (pokoušíme se), udělati si jejich obraz.
Jak byli obezřelí! Jako když v zimě přecházíme řeku.
Jak byli nedůvěřilí! Jako když máme strach před čtyřmi sousedy.
Jak byli vážní! Jako host.
Jak byli sdílní! Jako led jenž počíná tátI
Jak byli prostí! Jako přirozené (netesané) dřevo.
Jak byli prázdní! Jakom údolí.
Jak byli chaotičtí! Jako kalisko.
Co může (zůstati) kalným? Tím, že necháme je v klidu, ponenáhlu se vyčistí.
Co může zůstati v klidu? Tím, že uvedeme je v pohyb, ponenáhlu se oživí.
Kdo chová toto Tao, nepřeje si býti plným.
Právě, že není pln, proto může (jeviti se) ošumělý a nikoli z brusu nový a přece býti dokonalý.

Cổ chi thiện vi sĩ giả, vi diệu huyền thông, thâm bất khả thức. Phù duy bất khả thức, cố cưỡng vi chi dung. Dự hề, nhược đông thiệp xuyên; do hề, nhược uý tứ lân; nghiễm hề, kì nhược khách; hoán hề, nhược băng chi tương thích. Đôn hề, kì nhược phác; khoáng hề, kì nhược cốc; hỗn hề, kì nhược trọc. Thục năng trọc dĩ chỉ, tĩnh chi từ thanh; thục dĩ an dĩ cửu, động chi từ sinh? Bảo thử Đạo giả bất dục doanh. Phù duy bất doanh, cố năng tế nhi tân thành.

XVI

Chương 16:

Dospěti vrcholu prázdnoty, jest obdržeti klidu zabezpečení.
Deset tisíc bytostí je rovnoměrně uděláno. Tím znamenáme jejich vracení se.
Jsou-li (totiž bytosti) v plném květu (tj. dosáhly-li plného vývoje), vrací se každá z nich k svému kořeni (= původu).
Ke kořeni se vrátiti, zove se spočinouti;
spočinouti znamená vrátiti určení (= život),
vrátiti určení, zove se býti věčným (čhang),
znáti věčné, zove se býti osvíceným,
neznati věčné, působíc nedbání povinností, činí nešťastným.
Kdo dovede býti věčným, obsahuje (vše);
(vše) obsahující, tedy všeobecný,
všeobecný, tedy král,
král, tedy z nebe,
z nebe, tedy z Taa,
z Taa, tedy trvalý.
Při odumírajícím těle jest mimo nebezpečí.

Trí hư cực, thủ tĩnh đốc. Vạn vật tịnh tác, ngô dĩ quan phục. Phù vật vân vân, các phục quy kì căn. Quy căn viết tĩnh. Thị vị viết “phục mạng” . Phục mạng viết thường. Tri thường viết minh. Bất chi thường vọng tác, hung. Tri thường dung. Dung nãi công. Công nãi toàn. Toàn nãi thiên. Thiên nãi Đạo. Đạo nãi cửu. Một thân bất đãi.

XVII

Chương 17:

Za dávného starověku (thai-šang) nižší (=poddaní) nevěděli, že mají vladaře,
Kdož byli jim nejbližší, (lid) miloval je, velebil je;
kdož těmto byli nejbližší, (lid) bál se jich;
kdož těmto (druhým) byli nejbližší, (lid) nevážil si jich (opovrhoval jimi).
Proto: nestačí-li víra (důvěra), dostavuje se zpronevěra,
Jak opatrná byla jejich (prvých císařů) vzácná slova!
Když bylo záslužné dílo dokonáno a (všecky) záležitosti zdárně vyřízeny, říkalo sto rodin (=lid):
My jsme sami od sebe tak.

Thái thượng, hạ tri hữu chi. Kì thứ, thân nhi dự chi. Kì thứ, uý chi. Kì thứ, vũ chi. Tín bất túc yên, hữu bất tín yên. Du hề, kì quý ngôn. Công thành sự toại, bách tính giai vị “Ngã tự nhiên”.

XVIII

Chương 18:

Ocitla-li se velkaá Cesta (Tao) v úpadku, dostavuje se humánnost a spravedlnost.
Jestliže vědění a ostrovtip vychází (=se ukazuje), jest (panuje veliká neupřímnost.
Není-li šesti příbuzných (luk-shin) v souladu, dostavuje se pieta (hiao) a láska otecká (tsz).
Je-li říše a rodina ve zmatku a nepořádku, dostavuje se loyalita a věrnost.

Đại Đạo phế, hữu nhân nghĩa. Trí tuệ xuất, hữu đại ngụy; lục thân bất hoà, hữu hiếu từ. Quốc gia hôn loạn hữu trung thần.

XIX

Chương 19:

Necháme-li svatosti a opustíme-li moudrost (vědění světské), jest lidu prospěch stonásobný.
Necháme-li humánnosti a opustíme-li spravedlnost vrací se lid k lásce otecké.
Necháme-li dovednosti a opustíme-li zisk, není vůbec zlodějů a lupičů.
Tyto tři vzíti a udělati kulturou (zevnějším nátěrem), nestačí.
Proto: mít, k čemu přimknouti se, dej:
ukazuj čistotu,
uchovej prostotu,
prost zájmů osobních,
málo jen přání měj.

Tuyệt thánh, khí trí, dân lợi bách bội. Tuyệt nhân khí nghĩa, dân phục hiếu từ. Tuyết xảo khí lợi, đao tặc vô hữu. Thử tam giả, dĩ vi văn, bất túc. Cố lịnh hữu sở thuộc: kiến tố, bão phác, thiểu tư, quả dục.

XX

Chương 20:

Necháme-li učení jsme bez zármutku.
Wei s ngo liší se od sebe, jak málo,
šen s ngo liší se od sebe, jak velice!
Čeho se lid bojí, toho nemožno se nebátI
Jaká spousta, ač nedosáhlo to posud vrcholu!
Množství lidu je samá veselost, jako když obětují býka, anebo když vystupují z jara na rozhlednu.
Já jediný jak jsem klidný, nemaje posud známky toho, jako se novorozeně ještě neusmívá.
Kterak potácím se semo tamo, jako bych neměl kam se obrátiti!
Lidé mají vesměs nadbytek, co já jediný jsem, jako bych byl vše za sebou zanechal.
Kterak jest hloupého člověka srdce mým, věru!
Jak popleten jsem já!
Obyčejní lidé jsou samá osvěta, jen já jsem jako ve tmách,
obyčejní lidé jsou vyzkoušení, jen já jsem těžkopádný.
Jak jsem zmítán jako moře, jak jsem těkavý, jako bych neměl kde stanouti!
Lidé mají vesměs, k čemu jsou, jen já jediný jsem zabedněný, jak (bych byl) venkovan.
Já jediný liším se od ostatních a tak ctím živící matku (šik-mu).

Tuyệt học vô ưu. Duy chi dự a, tương khứ kỉ hà? Thiện chi dự ác, tương khứ nhược hà? Nhân chi sở uý, bất khả bất uý. Hoang hề kì vị ương tai! Chúng nhân hi hi, như hưởng thái lao, như xuân đăng đài. Ngã độc bạc hề kì vị triệu, như anh nhi chi vị hài. Luy luy hề nhược vô sở quy. Chúng nhân giai hữu dư, nhi ngã độc dược dư. Ngã ngu nhân chi tâm dã tai! Độn độn hề, tục nhân chiêu chiêu, ngã độc hôn hôn; tục nhân sát sát, ngã độc muộn muộn. Đạm hề, kì nhược hải; liêu hề, nhược vô chỉ. Chúng nhân giai hữu dĩ, nhi ngã độc ngoan tự bỉ. Ngã độc dị ư nhân, nhi quy thực mẫu.

XXI

Chương 21:

Prázdné ctnosti projev vyplývá jenom z Taa. Taa dělání věcí jest neurčitelné, jest nevysvětlitelné.
Jak nevysvětlitelné, jak neurčitelné!
V jeho středu jsou obrazy, jak neurčité, jak nevysvětlené!
V jeho středu jsou bytosti, jak záhadné, jak temné!
V jeho středu jsou esence; jeho esence jsou nejvýš pravé,
V jeho středu jest věrnost.
Ježto od pradávna podnes nezašlo jeho jméno, přehlíží všeho počátek.
Čím vím, že se to tak má s počátkem všeho?
Skrze tohle!

Khổng đức chi dung. Duy Đạo thị tùng. Đạo chi vi vật, duy hoảng duy hốt. Hốt hề, hoảng hề, kì trung hữu tượng; hoảng hề hốt hề, kì trung hữu vật; yểu hề, minh hề, kì trung hữu tinh. Kì tinh thậm chân, kì trung hữu tín. Tự cổ cập kim, kì danh bất khứ, dĩ duyệt chúng phủ. Ngô hà dĩ chi chúng phủ chi trạng tai? Dĩ thử.

XXII

Chương 22:

Vyhloubené, potom celé,
křivé, potom rovné.
Duté, potom plné,
odřené, potom nové.
Málo, potom dosažení,
mnoho, potom ztráta.
Proto svatý člověk obsahuje jedno, stává se podnebesí vzorem.
Že se nedívá sám na sebe (= není samolibý), proto září,
že sám sebe neschvaluje, proto vyniká,
že sám sebe nevynáší, proto má zásluhu,
že se nevyvyšuje nad ostatní, proto jest jejich starším.
Právě že se nesváří, proto nemůže nikdo s ním se svářiti (= jest nepřekonatelný).
Co děl starověk: Vyhloubené, potom celé, je to snad prázdné slovo? Jako v pravdě celému vracíme se k němu.

Khúc tắc toàn; uổng tắc trực; oa tắc doanh; tệ tắc tân; thiểu tắc đắc; đa tắc hoặc. Thị dĩ thánh nhân bão nhất, vi thiên hạ thức. Bất tự kiến, cố minh; bất tự thị. cố chương; bất tự phạt, cố hữu công; bất tự căng, cố trưởng. Phù duy bất tranh, cố thiên hạ mạc năng dữ chi tranh. Cổ chi sở vị khúc tắc toàn giả, khởi hư ngôn tai? Thành, toàn nhi quy chi.

XXIII

Chương 23:

Málo mluviti je samo od sebe (tsi-žan, samozřejmé, přirozené). Vichřice netrvá celé ráno, příval deště netrvá celý den. Kdo jest ten, jež to působí? Nebe a země. Ani nebe a země nemohou déle, tím méně je to u člověka.
Proto: kdo sleduje záležitosti po Tau, stává se za jedno s Taem (právě tak jako) ctnostný je za jedno s ctností a viník za jedno s vinou.
Kdo je za jedno s Taem, takého obdržeti těší se i Tao, (právě tak jako) těší se ctnost obdržeti toho, kdo je za jedno s ctností, a vina těší se obdržeti toho, kdo je za jedno s vinou.
Nestačí-li důvěra, dostavuje se zpronevěra.

Hi ngôn tự nhiên, cố phiêu phong bất chung triêu, sậu vũ bất chung nhật. Thục vi thử giả? Thiên địa. Thiên địa thượng bất năng cửu, nhi huống ử nhân hồ? Cố tòng sự ư Đạo giả, Đạo giả đồng ư Đạo. Đức giả đồng ư Đức. Thất giả đồng ư thất. Đồng ư Đạo giả, Đạo diệc lạc đắc chi. Đồng ư Đức giả, Đức diệc lạc đắc chi. Đồng ư thất giả, thất diệc lạc đắc chi. Tín bất túc yên, hữu bất tín yên.

XXIV

Chương 24:

Kdo stojí na špičkách nestojí zpříma,
kdo je rozkročen nejde,
kdo se dívá sám na sebeb (= je samolibý), nezáří,
kdo sebe schvaluje nevyniká,
kdo se sám chválí, nemá zásluhy,
kdo se vynáší nepřekoná (jiné).
O jeho skutečném poměru k Tau řekne se:
Zbytky jídla a výstřední život — z bytostí každá si je oškliví.
Proto, kdo má Tao netrvá v tom.

Xí giả bất lập; khoá giả bất hành. Tự kiến giả bất minh; tự thị giả bất chương; tự phát giả vô công; tự căng giả bất trường. Kì tại Đạo dã, viết: “Dư thực chuế hành, vật hoặc ố chi”. Cố hữu Đạo giả bất xử.

XXV

Chương 25:

Je bytost smíšená a (přece) dokonalá. Před nebem a zemí povstala.
Jak bez pohybu, jak netělesná!
Samojediná stojí a nemění se.
Všude prochází, aniž ocitá se v nebezpečí.
Možno považovati ji za matku podnebesí.
Já neznám jejího jména; označiti ji značkou, pravím Tao.
Musím-li však dáti mu jméno, pravím: velký (ta).
Velký, tj. Vycházející,
vycházející, tj. vzdalující se,
vzdalující se, tj. vracející se.
(Proto) jest Tao velké, nebe jest velké, země jest velká, i král jest velký.
Vnitř říšských hranic (=ve světě) jsou čtyři velcí, při tom zůstává král jedním z nich.
Člověk má svým pravidlem zemi, země má svým pravidlem nebe, nebe má svým pravidlem Tao.
Tao má svým pravidlem: samo sebe.

Hữu vật hỗn thành, tiên thiên địa sinh. Tịch hề, liêu hề, độc lập bất cải. Chu hành nhi bất đãi. Khả dĩ vi thiên hạ mẫu. Ngô bất tri kì danh. Tự chi viết Đạo; cưỡng vi chi danh viết Đại. Đại viết thệ; thệ viết viễn; viễn viết phản. Cố Đạo đại; Thiên đại; Địa đại; Nhân diệc đại. Vực trung hữu tứ đại, nhi nhân cư kì nhất yên. Nhân pháp địa; địa pháp thiên; thiên pháp Đạo; Đạo pháp tự nhiên.

XXVI

Chương 26:

Těžké jest kořen lehkého,
klid jest pohybu kníže.
Proto svatý člověk, celý den v chůzi, neodchází od spížního vozu (tsi-čung).
I když má skvostné výhledy, sedí jako vlaštovka (gen = klidně), nad ně povznesen.
Ale jak pak, jestliže někdo, jsa pánem deseti tisíc vozů válečných (= nejvyšší vojevůdce = císař), ve své osobě béře na lehkou váhu podnebesí (= říší)?
Jeli lehkovážný, tu ztratí čhin (vasaly, ministry, neb i všeobecně úřednictvo), je-li ukvapený, ztratí kiün (knížectví, hodnost v říší).

Trọng vi khinh căn; tĩnh vi táo quân. Thị dĩ thánh nhân chung nhật hành bất ly tri trọng; tuy hữu vinh quan, yến xử siêu nhiên. Nại hà vạn thặng chi chủ nhi dĩ thân khinh thiên hạ? Khinh tắc thất bản; táo tắc thất quân.

XXVII

Chương 27:

Umí-li kdo choditi, nezanechává kolejí ni stop,
umí-li mluviti, nemáchyb ni hany,
umí-li počítati, nemá počítadla,
umí-li zavříti nemá závor aa zámků a přece se nemůže otevříti,
umí-li vázati, nemá vláken a vázání a přece se to nemůže rozvázatI
Proto: Svatý člověk umí vždy pomáhati lidem, proto nepovrhuje lidmi,
Umí vždy pomáhati bytostem, proto nepovrhuje bytostmI
Tomu se říká dělání se podšívkou slávy (tj. míti zásluhu, ale neukazovati ji).
Proto: Dobrý člověk jest nedobrého člověka učitel, nedobrý člověk jest dobrého člověka potřeba.
Nevážiti si svého učitele, nemilovati svoji potřebu, (takový), třeba byl moudrý, jest velmi zaslepený.
Tomu se říká důležité a významné.

Thiện hành, vô triệt tích; thiện ngôn, vô hà trích; thiện số, bất dụng trù sách; thiện bế, vô quan kiện nhi bất khả khai; thiện kết, vô thằng ước nhi bất khả giải. Thị dĩ thánh nhân thường thiện cứu nhân, cố vô khí nhân; thường thiện cứu vật, cố vô khí vật. Thị vị tập minh. Cố thiện nhân giả, bất thiện nhân chi sư; bất thiện nhân giả, thiện nhân chi tư. Bất quý kì sư, bất ái kì tư, tuy trí đại mê. Thị vi yếu diệu.

XXVIII

Chương 28:

Znáti svoji mužskost a podržeti svou ženskost,(takový) je říše údolem, (k němuž jako vše v přírodě směřuje).
Je-li kdo podnebesí údolem, nevzdaluje se od něho věčná ctnost a on se vrací k prvnímu dětství.
Znáti své bílé a podržeti své černé, takový jest podnebesí vzor.
Je-li kdo podnebesí vzor, neuchyluje se (od něho) věčná ctnost a on vrací se zpět k bezvrcholkovitosti (wu-kit).
Znáti svou slávu a podržeti svou hanu, takový jest podnebesí údolím.
Je-li kdo podnebesí údolím, jest věčná ctnost dostatečná a on se vrací k prvotní samorostlosti (phuk, sukovatosti).
Spadla-li sukovatost, máme potom nádobu.
Užije-li svatý člověk jí (své samorostlosti), tu stává se starším (čang) nad úředníky (kuan).
Proto velký ve správě neraní.

Tri kì hùng, thủ kì thư, vi thiên hạ khê. Vi thiên hạ khê, thường đức bất li, phục quy ư anh nhi. Tri kì bạch, thủ kì hắc, vi thiên hạ thức. Vi thiên hạ thức, thường Đức bất thắc, phục quy ư vô cực. Tri kì vinh, thủ kì nhục, vi thiên hạ cốc. Vi thiên hạ cốc, thường Đức nãi túc, phục quy ư phác. Phác tán tăc vi khí. Thánh nhân dụng chi tắc vi quan trưởng. Cố đại chế bất cát.

XXIX

Chương 29:

Přál-li by si něškdo, vzíti podnebesí (říši) a udělati je, viděli bychom na konec, že nedosáhl toho.
Podnebesí jest duchovní nádoba (šin-khi) a nemůže věru uděláno býtI
Kdo je dělá, ničí je, kdo po něm sahá, tomu uniká.
Z bytostí jedny jdou, jiné ustupují,
jedny vyzařují teplo, druhé vydechují zimu,
jedny sílí, jiné hubení,
jedny se plní (jako naložený vůz), jené se kácejí.
Proto: Svytý člověk nechává přílišného, nechává výstředního, nechává vyvyšování.

Tương dục thủ thiên hạ nhi vi chi, ngô kiến kì bất đắc dĩ. Thiên hạ thần khí bất khả vi dã. Vi giả bại chi; chấp giả thất chi. Cố, vật hoặc hành, hoặc tuỳ, hoặc hư, hoặc xuy, hoặc cường, hoặc luy, hoặc toả, hoặc truy. Thị dĩ thánh nhân khử thậm, khử xa, khử thái.

XXX

Chương 30:

Ten, kdo po Tau stojí po levici pána lidí, zbraněmi neznásilňuje podnebesí; takové konání rádo se vrací.
Kde táboří vojska, rodí se hlooží a trní; po velkých armádách nutně jsou neštěšstí léta.
Dobrý je rozhodný a dosti, netroufá si užívati násilí.
Jsa rozhodný, nevynáší se,
jsa rozhodný, nevychloubá se,
jsa rozhodný, není pyšný,
jsa rozhodný, (chápe se zbraní je) nemůže-li jinak,
jsa rozhodný, není násilný.
Bytosti vyrostše (čuang, var. Kiang, zesílivše) stárnou; tomu se říká ne-Tao.
Ne-Tao je brzy v koncích.

Dĩ Đạo tá nhân chủ giả, bất dĩ binh cưỡng thiên hạ. Kì sự hảo hoàn. Sư chi sở xử, kinh cức sinh yên. Đại quân chi hậu, tất hữu hung niên. Cố thiện hữu quả nhi dĩ, bất cảm dĩ thủ cường. Quả nhi vật căng; quả nhi vật phạt; quả nhi vật kiêu; quả nhi bất đắc dĩ; quả nhi vật cưỡng. Vật tráng, tắc lão thị vị bất Đạo. Bất Đạo, tảo dĩ.

XXXI

Chương 31:

Nejlepší zbraně nejsou nástroje štěstí; z bytostí každá jich nenávidí. Proto ten, kdo má Tao, při nich netrvá.
Je-li šlechetný doma, tu váží si levice; používá-li zbraní, tu váží si pravice. Tak zvané zbraně nejsou nástroje štěstí, nejsou nástroje šlechetného.
Použije-li jich, že nemůže jinak, považuje mírumilovnost a pokoj za vyšší. Vítězí-li neshledává to pěkným, nebo shledávati to pěkným, znamená radovati se z usmrcování lidí. Ten však, kdo by se radoval z usmrcování lidí, bude stěží asi s to, aby dosáhl svého úmyslu v podnebesí.
Při šťastných zaměstnáních, dává se přednost levici, při nešťastných zaměstnáních dává se přednost pravici. Kdo stojí po straně toho, jenž velí vojsku (=podvelitel), stojí vlevo. To znamená: zaujímá vyšší místo, a tak postavují jej po smutečním obřadu.
Kdo usmrtil velké masy lidu, oplakávej jej tiše se soucitem a lítostí. Že je vítězem v boji, postavují jej po smutečním obřadu (sang-li).

Phù giai binh giả, bất tường chi khí, vật hoặc ố chi. Cố hữu Đạo giả bất xử. Quân tử cư tắc quý tả, dụng binh tắc quý hữu. Binh giả bất tường chi khí, phi quân tử chi khí. Bất đắc nhi dụng chi, điềm đạm vi thượng. Thắng nhi bất mĩ. Nhi mĩ chi giả thị lạc sát nhân. Phù lạc sát nhân giả, tắc bất khả đắc chí ư thiên hạ hĩ. Cát sự thượng tả, hung sự thượng hữu. Thiên tướng quân cư tả, thượng tướng quân cư hữu. Ngôn dĩ tang lễ xử chi. Sát nhân chi chúng, dĩ ai bi khấp chi. Chiến thắng dĩ tang lễ xử chi.

XXXII

Chương 32:

Tao jako věčné jest beze jména; jakkoli jeví se ve své samorostlosti malým, není celé podnebesí (= vše pod nebem) s to (put-neng; var. put-kam, netroufá si), dělati mu ministra (čchin = sloužiti mu). Kdyby lenních knížat král (heu-wang) mohl přidržeti se (ho), přišlo by deset tisíc bytostí (vše ve světě) samo do sebe vstříc, nebe a země by se navzájem spojily, by seslaly sladkou rosu, a lid, aniž by jim to kdo poroučel, sám do sebe byl by správný.
Počne tvořiti a má jméno.
Je-li jméno již zde, tu také naučíme se státI
Uměti státi jest to, čím jsme bez nebezpečí.
Srovnáme-li Taa trvání v podnebesí, podobá se zajisté poměru potoků a údolí k zokům a mořím.

Đạo thường vô danh, phác. Tuy tiểu, thiên hạ mạc năng thần dã. Hầu vương nhuợc năng thủ chi, vạn vật tương tự tân. Thiên địa tương hợp, dĩ giáng cam lộ. Dân mạc chi lịnh nhi tự quân. Thuỷ chế hữu danh, danh diệc kí hữu, phù diệc tương chi kỉ. Tri kỉ khả dĩ bất đãi. Thí Đạo chi tại thiên hạ, do xuyến cốc chi ư giang hải.

XXXIII

Chương 33:

Kdo zná lidi, je moudrý,
kdo zná sebe sama, je osvícený.
Kdo přemáhá lidi, je silný,
kdo přemáhá sebe, jest pevný.
Kdo dovede býti spokojen jest bohat.
Kdo statně postupuje, má svoji vůli,
kdo nepozbude svého místa, má trvání.
Kdo zemře a nezajde, jest dlouhého věku (nesmrtelný).

Tri nhân giả trí; tự tri giả minh. Thắng nhân giả hữu lực; tự thắng giả cường. Tri túc giả phú, cưỡng hành giả hữu chí. Bất thất kì sở giả cửu. Tử nhi bất vong giả thọ.

XXXIV

Chương 34:

Jak proudí velké Tao všude! Může býti v levo, v pravo. Deset tisíc bytostí vzhlíží k němu s důvěrou, by zrodily se, a nejsou odmítány.
Když jest zásluha úplná (záslužné dílo dokonáno), nezve je majetkem. Miluje a živí deset tisíc bytostí, aniž dělá (jejich) pána. Jak je věčně bez žádosti, může býti jmenováno mezi malými. Že však, když deset tisíc bytostí k němu se vrací, nedělá (jejich) pána, může býti jmenováno mezi velkýmI
Proto: Světec nedělá až do konce (= po celý život) nic velkého (po názoru světa), ale právě proto může naplnit svoji velikost.

Đại Đạo phiếm hề, kì khả tả hữu. Vạn vật thị chi nhi sinh nhi bất từ. Công thành bất danh hữu. Y dưỡng vạn vật nhi bất vi chủ. Thường vô dục, khả danh vu tiểu. Vạn vật quy yên nhi bất vi chủ. Khả danh vi đại. Dĩ kì chung bất tự vi đại cố năng thành kì đại.

XXXV

Chương 35:

Drží-li se kdo velkého obrazu (ta-siang = Tao), dostaví se podnebesí (celá říše). Dostaví se, aniž dozná újmy. Má naopak klid a zdar.
Při hudbě a rýžovém koláči cizinec jsoucí kolem zůstane státI
Tao, jak vychází z úst, je jak fádní (čínský znak = vřelá voda) ve své bezchutnosti!
Díváme-li se na ně, nestojí za podívání,
Posloucháme-li je, nestojí za slyšení,
užívá-li se ho, nemůže se s ním přijít ke konci (= je nevyčerpatelné).

Chấp đại tượng, thiên hạ vãng. Vãng nhi bất hại, an bình thái. Nhạc dữ nhĩ, quá khách chỉ. Đạo chi xuất khẩu, đạm hồ kì vô vị. Thị chi bất túc kiến; thính chi bất túc văn; dụng chi bất túc kí.

XXXVI

Chương 36:

Má-li něco chtíti se stahovati, musilo se zajisté (dříve) roztáhnouti,
má-li něco chtíti se zeslabiti, musilo se zajisté (dříve) posíliti,
má-li něco chtíti se káceti, musilo se zajisté (dříve) povznésti,
má-li něco chtíti se odstraniti, musilo se zajisté (dříve) sdělitI
Tomu se říká: skryté stává se zjevným.
Měkké a slabé vítězí nad tvrdým a silným.
Ryba nesmí opustiti hlubinu,
říše ostré nástroje nemohou (= nesmějí) se ukázati lidem.

Tương dục hấp chi, tất cố trương chi. Tương dục nhược chi, tất cố cường chi. Tương dục phế chi, tất cố hưng chi. Tương dục đoạt chi, tất cố dữ chi. Thị vị vi minh. Nhu nhược thắng cương cường. Ngư bất khả thoát ư uyên. Quốc chi lợi khí bất khả dĩ thị nhân.

XXXVII

Chương 37:

Tao je věčně bez činnosti, při tom není co by dělalo.
Kdyby králové a lenní knížata (wang-heu) byli s to, aby se přidrželi (Taa), změnilo (= napravilo) by se deset tisíc bytostí samo do sebe (bez rozkazů i trestů).
Jestliže změněny zatoužily by se hnouti, já držel bych je na uzdě bezejmennou samorostlostí.
Nebo: Je-li tu bezejmenná samorostlost, jsme as i bez přání.
Dospějeme-li tím, že nemáme přání (wu-yuk), klidu, je podnebesí (říše) samo od sebe spořádáno (čing; var. ting = klidno).

Đạo thường vô vi, nhi vô bất vi. Hầu vương nhược năng thủ chi, vạn vật tương tự hoá. Hoá nhi dục tác, ngô tương trấn chi dĩ vô danh chi phác. Vô danh chi phác, phù diệc tương vô dục. Bất dục dĩ tĩnh, thiên hạ tương tự định.

XXXVIII

Chương 38:

Vysoká ctnost nejeví se (navenek) ctností, ale právě proto je ctností;
nízká ctnost neopomene ukázati se ctností,
ale právě proto není ctností.
Vysoká ctnost nedělá (nic) a nemá, proč by dělala;
nízká ctnost dělá to a má proč dělatI
Vysoká humanita dělá to, ač nemá proč dělati;
vysoká spravedlnost dělá to, ač nemá proč dělati;
vysoká obřadnost (li) dělá to, a nikdo-li jí neodpovídá, tu obnaží rámě (po způsobu bojovníkově) a vynutí to.
Proto: Ztratili-li jsme Tao, jsme potom ctnostní (tek);
ztratili-li jsme ctnost, jsme potom humánní (žin),
ztratili-li jsme humánnost, jsme potom spravedliví (ngi),
ztratili-li jsme spravedlnost, jsme potom obřadní (li).
Tato ta zvaná obřadnost jest však jen loyality a věrnosti tenká slupka a počátek zmatku.
Starých moudrost jest Taa květ (= zevnějšek) a hlouposti počátek.
Proto velký stařec (ta-čang-fu, pojem vynikající schopnosti) trvá při jeho jádru, nezůstává při jeho slupce, trvá při jeho ovoci, nezůstává při jeho květu. Proto opouští ono a drží se tohoto.

Thượng đức bất đức, thị dĩ hữu đức. Hạ đức bất thất đức, thị dĩ vô đức. Thượng đức vô vi, nhi vô dĩ vi. Hạ đức vi chi nhi hữu dĩ vi. Thượng nhân vi chi nhi vô dĩ vi. ; thượng nghĩa vi chi nhi hữu dĩ vi. Thượng lễ vi chi nhi mạc chi ứng, tắc nhương tý nhi nhưng chi. Cố thất Đạo nhi hậu đức, thất Đức nhi hậu Nhân; thất Nhân nhi hậu Nghĩa; thất Nghĩa nhi hậu Lễ. Phù Lễ giả, trung tín chi bạc, nhi loạn chi thủ. Tiền thức giả Đạo chi hoa nhi ngu chi thuỷ. Thị dĩ đại trượng phu xử kì hậu bất cư kì bạc; xử kì thực bất cư kì hoa. Cố khứ bỉ thủ thử.

XXXIX

Chương 39:

Co obdrželo od pradávna jednotu:
Nebe obdrželo jednotu, by bylo jasné.
Země obdržela jednotu, by spočívala.
Duchové obdrželi jednotu, by měli názor.
Údolí obdržela jednotu, by se naplnila.
Deset tisíc bytostí obdrželo jednotu, by povstalo.
Král (wang) nad vasaly obdržel jednotu, by byl podnebesí pravidlem.
Co působí to u nich, je v pravdě jednota.
Kdyby nebe nemělo, čím býti jasným, obávalo by se, že se rozpadne.
Kdyby země neměla, čím býti pevnou (spočívat), obávala by se, že vyrazí do výše.
Kdyby neměli duchové, čím míti názor (inteligenci), obávali by se že vydechnou (= zajdou).
Kdyby neměla údolí, čím se naplniti, obávala by se, že přestanou (téci).
Kdyby nemělo deset tisíc bytostí, čím povstati, obávaly by se zkázy.
Kdyby neměl král nad vasaly, čím býti podnebesí pravidlem, třeba ctěn a vznešený, obával by se, že klopýtne.
Proto: Urozené považuje za svůj kořen bídné, vysoké považuje za svůj kořen nízké.
Proto: Když králové nad vasaly zovou sami sebe sirotami, maličkostí a nehodnými, není to jejich dělání nízkého svým kořenem? není tomu tak?
Proto: Rozeber vůz — není to vůz.
Nepřej si býti ceněn jako drahokam, budiž znevážen jako (obyčejný) kámen.

Tích chi đắc Nhất giả: thiên đắc Nhất dĩ thanh; địa đắc Nhất dĩ ninh; thần đắc Nhất dĩ linh; cốc đắc Nhất dĩ doanh; vạn vật đắc Nhất dĩ sinh. Hầu vương đắc Nhất dĩ vi thên hạ trinh. Kì trí chi Nhất dã. Thiên vô dĩ thanh tương khủng liệt; địa vô dĩ ninh tương khủng phế; thần vô dĩ linh tương khủng yết; cốc vô dĩ doanh tương khủng kiệt; vạn vật vô dĩ sinh tương khủng diệt; hầu vương vô quý cao tương khủng quyết. Cố quý dĩ tiện vi bản; cao dĩ hạ vi cơ. Thị dĩ hầu vương tự vị cô quả, bất cốc. Thử kì dĩ tiện vi bản da? Phi hồ? Cố trí sổ dự vô dự. Bất dục lục dục như ngọc. Lạc lạc như thạch.

XL

Chương 40:

Obrácení jest pohybem Taa,
slabost je projevem Taa.
Nebe a země deset tisíc bytostí povstává v bytí (v existenci),
bytí rodí se z nebytí.

Phản giả, Đạo chi động; nhược giả, Đạo chi dụng. Thiên hạ vạn vật sinh ư Hữu; Hữu sinh ư Vô.

XLII

Chương 41:

Slyší-li lidé s vyšším vzděláním o Tau, horlivě je konají (hing-či);
slyší-li lidé s prostředním vzděláním o Tau, tu brzy se zachovává, brzy se ztrácí;
slyší-li lidé s nízkým vzděláním o Tau, posmívají se mu svrchovaně.
Kdyby nedoznávalo posměchu, ani by nezasluhovalo, aby se považovalo za Tao.
Proto má jeden tvůrce slov následující výrok:
Jasný názor v Tao jest jakoby tmářství,
pokrok v Tao jest jako zpátečnictví,
přímost v Tao jest jako zvrácenost.
Vysoká ctnost jest jako údolí (tj. ponížená, všem k službám),
velká bělost jako poskvrněnost,
rozsáhlá ctnost jako nedostatečnost,
pevná cnost jako chabost,
opravdová neporušenost jako zkáza;
velký čtverhran — bez úhlů,
velká nádoba — pozdní dokonámí,
velký hlas — málo zvuku,
velká postava bez tvaru.
Tao umí propůjčovati a činiti dokonalým.
Tao je skryté a beze jména, ale právě proto umí Tao propůjčovati a dokonávatI

Thượng sĩ văn Đạo, cần nhi hành chi. Trung sĩ văn Đạo, nhược tồn nhược vong; hạ sĩ văn Đạo, đại tiếu chi. Bất tiếu, bất túc dĩ vi đạo. Cố kiến ngôn hữu chi: Minh Đạo nhược muội; tiến Đạo nhược thoái; di Đạo nhược loại; thượng Đức nhược cốc; đại bạch nhược nhục; quảng Đức nhược bất túc; kiến Đức nhược nhu; chất chân nhược du. Đại phương vô ngung; đại khí vãn thành; đại âm hi thanh; đại tượng vô hình; đạo ẩn vô danh. Phù duy Đạo, thiện thải khả thành.

XLII

Chương 42:

Tao zplodil 1 (či 1.),
1 zplodilo 2 (či 2.),
2 zplodilo 3 (či 3.),
3 zplodilo deset tisíc bytostí (= vše).
Deset tisíc bytostí nese na zádech Yin a objímá Yang.
Vystupující dech (khi) považují za harmonii (tj. živel, tvořící soulad mezi oběma, spojující oba předešlé prvky).
Co lidé nenávidí, jest siroba, maličkost a nehodnost;
ale králové a knížata používají jich jako svého titulu.
Proto: něco, když zmenšuješ, získává,
něco, když je rozmnožuješ, ztrácí.
Čemu lidé učí, já také učím tomu:
Silák a násilník nedochází (přirozené) smrtI
Já chci použití toho jako oteckého naučení (slovněji kiao-fu, poučujícího orce).

Đạo sinh Nhất; Nhất sinh Nhị; Nhị sinh Tam; Tam sinh vạn vật. Vạn vật phụ âm nhi bão dương, xung khí dĩ vi hợp. Nhân chi sở ố, duy cô, quả, bất cốc, nhi vương công dĩ vi xưng. Cố vật hoặc tổn chi nhi ích; hoặc ích chi nhi tổn. Nhân chi sở giáo, nhã diệc giáo chi: “Cường lương giả bất đắc kì tử.” Ngô tương dĩ vi giáo phụ.

XLIII

Chương 43:

Pod nebem to, co je nejpovolnější, pohání to, co je nejvýš pevné pod nebem.
Neexistující (nehmotné) vniká v to, co nemá prostředí (wu-kien = masivní).
Já vím podle toho, že i nedělání (wu-wei) má svůj užitek.
Učiti beze slov, prospívati bez konání — pod nebem málokdo (nebo zřídka) dosahuje (se) toho.

Thiên hạ chi chí nhu, trì sính thiên hạ chi chí kiên, vô hữu nhập vô gián. Ngô thị dĩ tri vô vi chi hữu ích. Bât ngôn chi giáo, vô vi chi ích, thiên hạ hi cập chi.

XLIV

Chương 44:

Jméno nebo tělo, co je bližší?
Tělo nebo statky — co je více?
Nabýti nebo ztratiti — co je horší?
Přílišné milování, nutně velký výdaj,
mnohé hromadění, nutně těžká ztráta.
Dovedeme-li vystačiti (s málem), jsme bez mrzutosti,
umíme-li státi, nejsme ohroženI
Tím lze dospěti dlouhého trvání.

Danh dữ thân, thục thân? Thân dữ hoá, thục đa? Đắc dữ vong thục bệnh? Thị cố thậm ái tất thậm phí; đa tàng tất hậu vong. Tri túc bất nhục, tri chỉ bất đãi, khả dĩ trường cửu.

XLV

Chương 45:

Velmi dokonalý jest jako rozbitá nádoba (khiuet, tj. pln nedostatků); použije-li se ho však, není k nepotřebě.
Velmi plný jest jakoby prázdný; používá-li se ho jest nevyčerpatelný.
Velmi přímý jest jakoby křivý,
velmi dovedný jest jakoby neohrabaný,
velmi obratný v mluvě, jest jakoby koktal.
Pohyb vítězí nad studenem,
klid vítězí nad horkem.
Čistota a klid jsou podnebesí pravidlo.

Đại thành nhược khuyết; kì dụng bất tệ. Đại doanh nhược xung, kì dụng bất cùng. Đại trực nhược khuất; đại xảo nhược chuyết; đại biện nhược nột. Tĩnh thắng táo; hàn thắng nhiệt; thanh tĩnh dĩ vi thiên hạ chính.

XLVI

Chương 46:

Má-li podnebesí Tao, odesílají závodní koně hnojitI
Je-li podnebesí bez Taa, rodí se váleční koně v pohraničním území.
Z vin není větší nad žádostivost (kho-yuk) z neštěstí není větší nad to, neuměti stačiti (spokojiti se s málem),
z chyb není větší nad ziskuchtivost (yuk-tek).
Proto: Víme-li jak spokojenost s málem činí spokojeným, spokojíme se vždy s málem.

Thiên hạ hữu đạo, khước tẩu mã dĩ phẩn ; thiên hạ vô đạo, nhung mã sinh ư giao. Hoạ mạc đại ư bất tri túc; cữu mạc đại ư dục đắc. Cố tri túc chi túc, thường túc hĩ.

XLVII

Chương 47:

Nevyjde ze dveří a zvá podnebesí,
nevyhlédne oknem a vidí nebes cestu.
Čím dále kdo vyjde se vzdaluje,
tím nepatrnější jest jeho vědění.
Proto svatý člověk:
Nejde a zná,
nevidí a pojmenuje,
nedělá a dokonává.

Bất xuất hộ, tri thiên hạ; bất khuy dũ, kiến thiên đạo. Kì xuất di viễn, kì tri di thiểu. Thị dĩ thánh nhân bất hành nhi tri; bất kiến nhi danh; bất vi nhi thành.

XLVIII

Chương 48:

Konajíce učení nabýváme denně,
konajíce Tao denně ztrácíme.
Tím, že stále a stále ztrácíme, dospíváme konečně k nečinnostI
Jsme bez činnosti a přece není co bychom nedělalI
Obdrží-li kdo podnebesí (= říši), stává se tak vždy jen bez zaměstnání (wu-ssi).
Něčí zaměstnanost (yeu-ssi) nestačí, obdržeti podnebesí.

Vi học nhật ích; vi Đạo nhật tổn. Tổn chi hựu tổn, dĩ chí ư vô vi. Vô vi nhi vô bất vi. Thủ thiên hạ thường dĩ vô sự. Cập kì hữu sự bất túc dĩ thủ thiên hạ.

XLIX

Chương 49:

Svatý člověk nemá stálého srdce, srdce sta rodin (= lidu, národa) považuje za své.
S dobrými jedná dobře, s nedobrými jedná taky dobře; ctnost jest dobrá.
S věrnými já jednám věrně, s nevěrnými já jednám také věrně, ctnost je věrná.
Svatý člověk trvaje ve světě, je ve stálém strachu, poněvadž svět srdce jeho poskvrňuje.
Sto rodin šmahem upírá k němu své uši a oči, co světec šmahem shledává v nich dětI

Thánh nhân vô thường tâm, dĩ bách tính tâm vi tâm. Thiện giả, ngô thiện chi; bất thiện giả, ngô diệc thiện chi, đắc thiện hĩ. Tín giả, ngô tín chi; bất tín giả, ngô diệc tín chi, đắc tín hĩ. Thánh nhân tại thiên hạ, hấp hấp vị thiên hạ hồn kì tâm. Bách tính giai chú kì nhĩ mục, thánh nhân giai hài chi.

L

Chương 50:

Vystoupiti jest naroditi se,
vejíti jest zemřítI
(Vystoupení v život jest vstoupiti ve smrt.)?
Třinácte jest průvodčích života.
Třináct jest průvodčích smrtI
Ti, již žití člověka ženou v místa smrti, Těch je také třináct. Proč to? Poněvadž, dokud je kdo živ, užívá život plnými doušky.
Já však jsem slyšel: Ten, kdo dovede dobře zaříditi (své) žití, jda horami, nesetkává se s nosorožcem a tygrem, vstupuje v tábor, neleká se štítů a zbraní. Nosorožec nemá kam vraziti svůj roh, tygr nemá, kam zatknouti své drápy, zbraně nemají, kam zapustiti ostří.
Proč to? Poněvadž nemá smrtelného místa.

Xuất sinh nhập tử. Sinh chi đồ thập hữu tam; tử chi đồ thập hữu tam. Nhân chi sinh, động chi tử địa diệc thập hữu tam. Phù hà cố? Dĩ kì sinh sinh chi hậu. Cái văn thiện nhiếp sinh giả, lăng hành bất ngộ tỳ hổ; nhập quân bất bị giáp binh. Tỳ vô sở đầu kì giác; hổ vô sở thấu kì trảo; binh vô sở dung kì nhẫn. Phù hà cố? Dĩ kì vô tử địa.