Dàodé jīng / Tao Te ťing — w językach hiszpańskim i czeskim

Hiszpańsko-czeska dwujęzyczna książka

Lao-Tse

Dàodé jīng

Lao-c’

Tao Te ťing

Spanish by Alfonso Colodrón

1

I

Del Tao se puede hablar, pero no del Tao eterno.
Pueden nombrarse los nombres, pero no el Nombre eterno.
Como origen de cielo-y-tierra, no tiene nombre, pero como «la Madre» de todas las cosas, se le puede nombrar.
Así pues, oculto desde siempre, hemos de contemplar su esenciainterna.
Pero manifestándose continuamente, hemos de contemplar sus aspectosexternos .
Los dos fluyen de la misma fuente, aunque tengan nombres diferentes;y a ambos se les llama misterios.
El Misterio de los misterios de la Puerta de toda esencia.

Tao, po němž lze kráčeti, není věčné Tao
jméno, jež lze jmenovati, není věčné jméno.
Bezejmenné jest počátkem nebes a země
mající jméno jest matkou deseti tisíc (=všech) věcí.
Proto: Tím, že jsme věčně bez přání postřehujeme svoji duchovost,
tím, že máme věčné přání postřehujeme svoji obmezenost.
Tato obě, jsouce stejného původu, jsou rozličného jména.
Společně zveme je hlubokým, hlubším než hluboké, vší duchovosti branou.

2

II

Cuando todo el mundo reconoce lo bello como bello, esto en símismo es fealdad.
Cuando todo el mundo reconoce lo bueno como bueno, esto en símismo es malo .
Ciertamente, lo oculto y lo manifiesto se generan el uno al otro.
Dificultad y facilidad se complementan entre sí.
Lo largo y lo corto ponen de manifiesto a su contrario.
Alto y bajo establecen la medida mutua.
La voz y el sonido entre sí se armonizan.
El atrás y el delante se suceden mutuamente.
Por ello, el Sabio maneja sus asuntos sin actuar, y difunde sus enseñanzassin hablar.
No niega nada a las innumerables cosas.
Las construye sin atribuirse nada.
Hace su trabajo sin acumular nada por él.
Cumple su tarea sin vanagloriarse de ella, y, precisamente por no vanagloriarse,nadie se la puede quitar.

Vědí-li všichni pod nebem, že krásné jest krásné, pak je ošklivé v koncích.
Vědí-li všichni pod nebem, že dobré jest dobré, pak jest nedobré v koncích.
Proto: Bytí a nebytí rodí se vzájemně (jedno povstává z druhého),
těžké a lehké vzájemně se doplňuje,
dlouhé a krátké se vzájemně vytvořuje,
vysoké a nízké vzájemně se přikloňuje,
hlas a zvuk vzájemně se shoduje,
před a po vzájemně se následuje.
Proto: Svatý člověk trvá v zaměstnání: nedělati nic, koná nauku nemluvení.
Deset tisíc bytostí povstává, aniž jsou odmítány.
Rodí se aniž jsou v držení,
povstávají, aniž jsou předmětem nároků;
když je zásluha úplná netrvá při ní.
Jen právě proto, že při ní netrvá, neuchází mu.

3

III

No ensalzando a las personas de talento, harás que la genteabandone la rivalidad y la discordia.
No valorando bienes difíciles de conseguir, harás quela gente deje de robar y atracar.
No exhibiendo lo que todos codician, harás que los corazonesde la gente permanezcan serenos.
Por eso, la manera de gobernar del Sabio empieza por:
vaciar el corazón de deseos,
llenar los estómagos de alimento,
debilitar las ambiciones
y fortalecer los huesos.
De este modo, hará que la gente permanezca sin conocimientosni deseos, y cuida de que los que saben no actúen.
Practica el No-Hacer, y todo será armonioso.

Nevážiti si moudrých, působí, že lid se nesváří.
Neceniti těžce dosažitelných statků, působí, že lid není zlodějský.
Nedívati se na věci, po nichž se touží, působí, že srdce lidu není znepokojeno.
Proto: Svatého člověka vláda vyprazdňuje jeho (lidu) srdce a plní jeho břicho, zeslabuje jeho vůli a zesiluje jeho kostI
Věčně působí, aby byl lid bez vědění a neměl přání. Působí, by ti, již mají vědění, netroufali si je i skutkem provádětI
Dělá-li nedělání (wei-wu-wei), není to potom nevláda.

4

IV

El Tao es como una taza vacía que, al usarse, nunca se puedellenar.
Insondable, parece ser el origen de todas las cosas.
Embota las aristas afiladas, deshace los enredos, armoniza todas lasluces, une al mundo en un todo.
Oculto en las profundidades, parece existir eternamente.
Ignoro de quién es hijo; parece ser el antepasado comúna todos, el padre de las cosas.

Tao jest prázdné, při tom ten, kdo ho používá, nesmí býti plným.
Jak je hluboké! Podobá se deseti tisíc věcí předkovI
Láme svoje hroty,
rozmotává své závazky,
slaďuje (mírní) svůj lesk,
vyrovnává se svému prášku.
Jak je klidné! Podobá se jen, jako by tu (něco) bylo.
Nevím, čí jest synem. Zdá se, že bylo před (nejvyšším) pánem (ti).

5

V

Cielo-y-Tierra no tiene sentimientos; trata todas las cosas como perrosde paja .
El Sabio no tiene sentimientos; trata a toda su gente como perros depaja.
Entre el Cielo y la Tierra parece haber un Fuelle: está vacío,pero es inagotable; cuanto más trabaja, más sale de él:
Más vale buscarlo en tu interior.

Nebe a země nejsou humánní; deset tisíc bytostí považují ze slaměného psa (tshu-keu).
Svatý člověk není humánní; sto rodin (pek-sing) považuje za slaměného psa.
Prostor mezi nebem a zemí — není-liž jako dmuchadlo (tho-yok).
Prázdný, neohýbá se, v pohybu vychází z něho tím více.
Mnoho mluvení, časté vyčerpání. Není to jako podržeti to u sebe.

6

VI

El Espíritu de la Fuente no muere.
Se llama lo Femenino Misterioso.
La Puerta de lo Femenino Misterioso es llamada Raíz de Cielo-y-Tierra.
Permaneciendo como hilos de araña, sólo tiene un indiciode existencia; mas cuando bebe de ésta, resulta inagotable.

Údolí duch neumírá. Tomu se říká hluboká ženskost (hiuen-pin).
Hluboké ženskosti brána — tomu se říká nebes a země kořen.
Všude se šíříc, jest, jako by tu jen (něco) bylo. Použiješ-li ho, nenamáhej se.

7

VII

El Cielo es eterno, y la Tierra permanece.
¿Cuál es el secreto de su eterna duración?
¿Acaso no viven eternamente porque no viven para sí mismos?
Por eso, el Sabio prefiere permanecer detrás, mas se encuentraal frente de los demás.
Se desprende de sí mismo, mas a sí mismo se encuentraa salvo y seguro.
¿Acaso no es por ser desinteresado por lo que se realiza suSer?

Nebe jest dlouhého věku (čhang), země trvá dlouho (kieu).
Čím mohou nebe a země býti dlouhého věku a trvání, jest, že nežijí samy sobě. Proto mohou býti dlouhého věku a trvání.
Proto svatý člověk činí zadnější svoji osobu a jeho osoba je přední,
činí zevnější (vedlejší) svoji osobu a jeho osoba jest uchována.
Není-liž to, že nemá soukromého zájmu? Proto jest s to, aby uplatnil svůj soukromý zájem.

8

VIII

La forma suprema de bondad es como el agua.
El agua sabe cómo beneficiar a todas las cosas sin combatircon ninguna.
Va a los lugares que todos desprecian.
Por ello, está cerca del Tao.
Al escoger tu morada, has de saber cómo no apartarte de la tierra.
Al cultivar tu mente, has de saber cómo bucear en las profundidadesocultas.
Al tratar con los demás, has de saber se amable y bondadoso.
Al hablar, has de saber medir tus palabras.
Al gobernar, has de saber cómo mantener el orden.
Al administrar, has de saber ser eficaz.
Cuando actúes, has de saber escoger el momento oportuno.
Si no luchas contra nadie, estarás libre de todo reproche.

Nejvýš dobrý jest jako voda. Voda umí prospívati desedti tisícům bytostí, aniž se sváří.
Trvá na místech, jichž lidé nenávidí. Proto blíží se Tau.
(Nejvýš dobrý) pro bydlení shledává dobrou zemi, pro srdce shledává dobrými hlubiny,
pro styk (s lidmi) shledává dobrou humánnost (správné chování se po lidsku),
pro mluvení shledává dobrou věrnost,
pro vládu shledává dobrou schopnost,
pro službu shledává dobrou způsobilost,
pro pohyb shledává dobrým (pravý) čas.
Jsa takový nemá jen sporů. Proto nemá hany.

9

IX

Para mantenerse en la plenitud, ¡cuánto mejor detenersea tiempo!
Si continúas afilando y usando la espada, no durará muchotiempo su filo.
Si llenas tu casa de oro y jade, no podrás protegerla continuamente.
Si acumular riquezas y honores, sólo cosecharás calamidades.
Esta es la Ley del Cielo:
¡Retírate una vez realizada tu labor!

Držeti (něco) a plniti to není jako nechati toho; ohmatávat (něco) a ostříti to, nemůže dlouho býti uchováno.
Zlato a drahokamy plní síň; nikdo nemůže jich uchránitI
Bohat a ctěn, při tom pyšný, sám vyvolává svoji pohromu.
Je-li záslužné dílo dokonáno a následovala-li pověst, ve své osobě ustoupiti v ústraní, jest nebes cesta.

10

X

Al mantener el espíritu y el aliento vital unidos, ¿puedesconservar su perfecta armonía?
cuando unificas tu energía vital para alcanzar la flexiblidad,¿has alcanzado el estado de un recién nacido?
Cuando purificas e iluminas tu visión interior, ¿la haslimpiado de toda impureza?
Cuando amas a la gente y gobiernas tu estado, ¿eres capaz deadministrar con inteligencia?
Al abrir y cerrar la puerta del cielo ¿puedes emplear tu partefemenina?
Iluminado y en posesión de amplia y penetrante visión,¿puedes permanecer a la vez en un no-hacer desapegado?
¡Engendra a tu gente!
¡Alimenta a tu gente!
¡Engendra a tu gente sin reclamarla como tuya!
¡Haz tu trabajo sin acumular nada por ello!
¡Sé un líder, pero no un carnicero!
A esto se llama la Virtud escondida.

Způsobíme-li, aby duch (ying) objímal duši (pek) a obsahovali jednotu, můžeme být nerozdělení.
Povolujeme-li co nejvíce ve vyvíjení sil životních, můžeme být jako novorozené děcko.
Jestliže, očišťujíce se, odstraňujeme hluboký názor, můžeme býti bez nedostatků.
Milujeme-li lid a spravujeme říši, můžeme býti bez činnostI
Nebes brány se otvírají a zavírají (= vše béře se přirozeným během), my můžeme dělati samičku ptačí (= seděti klidně).
Světlo a jas-li pronikají čtyřmi směry (= všude), můžeme býti bez vědění.
Dává jim život, živí je.
Zrozeny nejsou v držení,
sdělány nejsou (předmětem) zakládání si,
(Jejich) starší není (jejich) pán.
To zove se hlubokou ctností.

11

XI

Treinta radios convergen en un solo centro;
Del agujero del centro depende el uso del carro.
Hacemos una vasija de un trozo de arcilla; es el espacio vacíode su interior el que le da su utilidad.
Construimos puertas y ventanas para una habitación; pero sonestos espacios vacíos los que la hacen habitable.
Así, mientras que lo tangible tiene ventajas, es lo intangiblede donde proviene lo útil.

Třicet špicí spojuje se na jednom písti; následkem jeho (pístu) dutosti (prázdnoty) je upotřebitelnost vozu.
Užívajíce rozměkčené hlíny, děláme nádoby; následkem prázdnoty (dutosti) jest upotřebitelnost nádoby.
Prolamováním dveří a oken (ve zdech) děláme dům; následkem jejich prázdnoty je upotřebitelnost domu.
Proto tím co jest, děláme užitečnost, tím co není, děláme upotřebení.

12

XII

Los cinco colores ciegan el ojo.
Las cinco notas ensordecen el oído.
Los cinco sabores empalagan el paladar.
La carrera y la caza enloquecen la mente.
Los objetos preciosos tientan al hombre a hacer el mal.
Por eso, el Sabio cuida del vientre, y no del ojo.
Prefiere lo que está dentro a lo que está afuera.

Patero barev činí člověka oko slepým,
patero zvuků činí člověka ucho hluchým,
paterá chuť působí, že člověka ústa mýlí se (v chuti).
Koňské dostihy a hony po polích, schvacujíce,
přivádějí srdce člověka z rovnováhy,
těžce dosažitelné statky činí člověka cestu zkázonosnou.
Proto svatý člověk pro břicho, není pro oko.
Proto opouští ono a chápe se tohoto.

13

XIII

«Acoge la desgracia como agradable sorpresa, y estima la calamidadcomo a tu propio cuerpo.»
¿Por qué debemos «acoger la desgracia como agradablesorpresa»?
Porque un estado humilde es un favor: caer en él es una agradablesorpresa, ¡y también la es el remontarlo!
Por ello, debemos «acoger la desgracia como agradable sorpresa».
¿Por qué debemos «estimar la calamidad como a nuestropropio cuerpo»?
Porque nuestro cuerpo es la fuente misma de nuestras calamidades.
Si no tuviéramos cuerpo, ¿qué desgracias nos podríansuceder?
Así pues, sólo quien está dispuesto a entregarsu cuerpo para salvar al mundo merece que se le confíe el mundo.
Sólo aquel que pueda hacerlo con amor es merecedor de ser administradordel mundo.

Přízeň a nemilost jsou jako bázeň,
hodnosti jsou veliké zlo jako tělo.
Co znamená: Přízeň a nemilost jsou jako bázeň.
Přízeň ponižuje. Dosáhnouti jí, jest jako bázeň, ztratiti ji, jest jako bázeň.
Proto praví se: Přízeň a nemilost jsou jako bázeň.
Co znamená: Hodnosti jsou velké zlo jako tělo?
To, čím my máme velké zlo, jest, že máme tělo.
Kdybychom dospěli toho, nemíti těla, jaké pak měli bychom zlo?
Proto: Tomu, kdo váží si podnebesí jako těla, možno potom svěřiti podnebesí,
tomu, kdo miluje podnebesí jako tělo, možno potom odevzdati podnebesí.

14

XIV

¡Míralo, pero no puedes verlo!
Su nombre es Sin-Forma.
¡Escúchalo, pero no puedes oírlo!
Su nombre es Inaudible.
¡Agárralo, pero no puedes atraparlo!
Su nombre es Incorpóreo.
Estos tres atributos son insondables; por ello, se funden en uno.
Su parte superior no es luminosa: su parte inferior no es oscura.
Continuamente fluye lo Innombrable, hasta que retorna al másallá del reino de las cosas.
La llamamos la Forma sin forma, la Imagen sin imágenes.
Lo llamamos lo indefinible y lo inimaginable.
¡Dale la cara y no verás su rostro!
¡Síguelo y no verás su espalda!
Pero, provisto del Tao inmemorial, puedes manejar las realidades delpresente.
Conocer los orígenes es iniciarse en el Tao.

Díváme se na to, nevidíme (nic); jménem zove se to i, tj. rovné (nad povrch nevynikající);
nasloucháme tomu, neslyšíme (nic); jménem zove se to hi, tj. rozplývající se, řídké;
saháme po tom, nenahmatáme nic; jménem zove se to wei, jemné, subtilní.
Toto trojí je nevyzpytatelné, proto směšuje se a stává se jedním.
Jeho hořejšek není jasný, jeho spodek není skryt.
Jak je nepřetržité (bez možnosti rozeznat jednotlivé součástky)! Nemůže býti jménem označeno. Vrací se zase v nebytostnost (bezmaterielnost, neexistenci). To zove se beztvárného tvárnost, bezpodobného podoba, to zove se nevysvětlitelným, neurčitelným.
Jdeme-li ptori němu, nevidíme jeho hlavy,
jdeme-li za ním nevidíme jeho zadku.
Držeti se Taa starověku a tím jednak ovládati poměry nynějšku, jednak naučiti se, znáti počátky starověku: to zove se osnovou Taa.

15

XV

Los antiguos adeptos del Tao eran sutiles y flexibles, profundos yglobales.
Sus mentes eran demasiado profundas para ser penetradas.
Siendo impenetrables, sólo podemos describirlos vagamente porsu apariencia.
Vacilantes como alguien que atraviesa una corriente en invierno; tímidoscomo los que temen a los vecinos que les rodean;
Prudentes y corteses como un invitado; transitorios como el hielo apunto de fundirse; simples como un tronco no esculpido; profundos comouna cueva; confusos como una ciénaga.
Y sin embargo, ¿qué otras personas podrían pasartranquila y gradualmente de lo turbio a la claridad?
¿Quién, si no, podría pasar, con lentitud perocon constancia, de lo inerte a lo vivo?
Quien observa el Tao no desea estar lleno.
Mas, precisamente porque nunca está lleno, puede mantenersesiempre como un germen oculto, sin precipitarse por una prematura madurez.

Ve starověku byli ti, kdož uměli býti mistry, jemní, duchoví, hlubocí, pronikaví. Ve své neproniknutelnosti nemohou býti poznánI
Právě, že nemohou býti poznáni, jsme proto nuceni (pokoušíme se), udělati si jejich obraz.
Jak byli obezřelí! Jako když v zimě přecházíme řeku.
Jak byli nedůvěřilí! Jako když máme strach před čtyřmi sousedy.
Jak byli vážní! Jako host.
Jak byli sdílní! Jako led jenž počíná tátI
Jak byli prostí! Jako přirozené (netesané) dřevo.
Jak byli prázdní! Jakom údolí.
Jak byli chaotičtí! Jako kalisko.
Co může (zůstati) kalným? Tím, že necháme je v klidu, ponenáhlu se vyčistí.
Co může zůstati v klidu? Tím, že uvedeme je v pohyb, ponenáhlu se oživí.
Kdo chová toto Tao, nepřeje si býti plným.
Právě, že není pln, proto může (jeviti se) ošumělý a nikoli z brusu nový a přece býti dokonalý.

16

XVI

Alcanza el supremo Vacío.
Abraza la paz interior con corazón decidido.
Cuando todas las cosas se agitan a la vez, sólo contemplo elRetorno.
Para florecer como lo hacen, cada una de ellas retornará a suraíz.
Retornar a su raíz es encontrar paz.
Encontrar paz es realizar el propio destino.
Realizar el propio destino es ser eterno.
A conocer lo Eterno se le llama Visión.
Si no se conoce lo Eterno, se sume uno ciegamente en la desgracia.
Si se conoce lo Eterno, todo se puede comprender y abarcar.
Si se puede comprender y abarcar todo, se es capaz de hacer justicia.
Ser justo es ser como un rey; ser como un rey es ser como el cielo.
Ser como el cielo es ser uno con el Tao; ser uno con el Tao es permanecerpara siempre.
Alguien así estará a salvo y entero, incluso tras ladesintegración de su cuerpo.

Dospěti vrcholu prázdnoty, jest obdržeti klidu zabezpečení.
Deset tisíc bytostí je rovnoměrně uděláno. Tím znamenáme jejich vracení se.
Jsou-li (totiž bytosti) v plném květu (tj. dosáhly-li plného vývoje), vrací se každá z nich k svému kořeni (= původu).
Ke kořeni se vrátiti, zove se spočinouti;
spočinouti znamená vrátiti určení (= život),
vrátiti určení, zove se býti věčným (čhang),
znáti věčné, zove se býti osvíceným,
neznati věčné, působíc nedbání povinností, činí nešťastným.
Kdo dovede býti věčným, obsahuje (vše);
(vše) obsahující, tedy všeobecný,
všeobecný, tedy král,
král, tedy z nebe,
z nebe, tedy z Taa,
z Taa, tedy trvalý.
Při odumírajícím těle jest mimo nebezpečí.

17

XVII

El mejor gobernante es aquel de cuya existencia la gente apenas seentera.
Después viene aquel al que se le ama y alaba.
A continuación, aquel al que se teme.
Por último, aquel al que se desprecia y desafía.
Si eres desconfiado, otros desconfiarán de ti.
El Sabio pasa desapercibido y ahorra las palabras.
Cuando su tarea ha sido cumplida y las cosas han sido acabadas, todoel mundo dice: «¡Somos nosotros los que las hemos hecho!»

Za dávného starověku (thai-šang) nižší (=poddaní) nevěděli, že mají vladaře,
Kdož byli jim nejbližší, (lid) miloval je, velebil je;
kdož těmto byli nejbližší, (lid) bál se jich;
kdož těmto (druhým) byli nejbližší, (lid) nevážil si jich (opovrhoval jimi).
Proto: nestačí-li víra (důvěra), dostavuje se zpronevěra,
Jak opatrná byla jejich (prvých císařů) vzácná slova!
Když bylo záslužné dílo dokonáno a (všecky) záležitosti zdárně vyřízeny, říkalo sto rodin (=lid):
My jsme sami od sebe tak.

18

XVIII

Cuando se abandonó el Gran Tao, apareció la benevolenciay la justicia.
Cuando surgió la inteligencia y la astucia, aparecieron losgrandes hipócritas.
Cuando los seis parentescos perdieron su armonía, aparecieronla piedad filial y el amor paterno.
Cuando la oscuridad y el desorden empezaron a reinar en un país,aparecieron los funcionarios leales.

Ocitla-li se velkaá Cesta (Tao) v úpadku, dostavuje se humánnost a spravedlnost.
Jestliže vědění a ostrovtip vychází (=se ukazuje), jest (panuje veliká neupřímnost.
Není-li šesti příbuzných (luk-shin) v souladu, dostavuje se pieta (hiao) a láska otecká (tsz).
Je-li říše a rodina ve zmatku a nepořádku, dostavuje se loyalita a věrnost.

19

XIX

Renuncia a la sabiduría, abandona el ingenio, y la gente saldráganando con creces.
Renuncia a la benevolencia, abandona la justicia , y la gente volveráa sus sentimientos naturales.
Renuncia a la astucia, abandona la agudeza, y los ladrones y malhechoresdejarán de existir.
Estos son los tres surcos del Tao, y no son suficientes en símismos.
Por ello, han de subordinarse a un Principio superior:
¡Ve lo Simple y abraza lo Primordial!
¡Disminuye el yo y modera los deseos!

Necháme-li svatosti a opustíme-li moudrost (vědění světské), jest lidu prospěch stonásobný.
Necháme-li humánnosti a opustíme-li spravedlnost vrací se lid k lásce otecké.
Necháme-li dovednosti a opustíme-li zisk, není vůbec zlodějů a lupičů.
Tyto tři vzíti a udělati kulturou (zevnějším nátěrem), nestačí.
Proto: mít, k čemu přimknouti se, dej:
ukazuj čistotu,
uchovej prostotu,
prost zájmů osobních,
málo jen přání měj.

20

XX

Cuando se abandona lo aprendido, desaparecen las contrariedades.
¿Qué diferencia hay entre «¡eh!» y «¡oh!»
¿Qué distinción puede hacerse entre «bueno» y «malo»?
¿He de temer lo que los demás temen?
¡Vaya tremendo sinsentido!
Todo el mundo está alegre y sonriente, como si festejaran elsacrificio de un buey, como si subieran al Pabellón de Primavera;tan sólo yo permanezco tranquilo e impasible, como un reciénnacido que todavía no ha sonreído.
Sólo yo estoy desamparado, como quien no tiene hogar al quevolver.
Todo el mundo vive en la abundancia:
Sólo yo parezco no poseer nada.
¡Qué loco soy!
¡Qué mente más confusa tengo!
Todos son brillantes, ¡tan brillantes!
Sólo yo estoy oscuro, ¡tan oscuro!
Todos son agudos, ¡tan agudos!
Sólo yo estoy callado, ¡tan callado!
Suave como el océano, sin propósitos como las ráfagasdel vendaval.
Todo el mundo está encauzado en lo suyo, sólo yo permanezcoobstinado y marginal.
Pero en lo que soy más diferente a los demás ¡esen saber sustentarme de mi Madre!

Necháme-li učení jsme bez zármutku.
Wei s ngo liší se od sebe, jak málo,
šen s ngo liší se od sebe, jak velice!
Čeho se lid bojí, toho nemožno se nebátI
Jaká spousta, ač nedosáhlo to posud vrcholu!
Množství lidu je samá veselost, jako když obětují býka, anebo když vystupují z jara na rozhlednu.
Já jediný jak jsem klidný, nemaje posud známky toho, jako se novorozeně ještě neusmívá.
Kterak potácím se semo tamo, jako bych neměl kam se obrátiti!
Lidé mají vesměs nadbytek, co já jediný jsem, jako bych byl vše za sebou zanechal.
Kterak jest hloupého člověka srdce mým, věru!
Jak popleten jsem já!
Obyčejní lidé jsou samá osvěta, jen já jsem jako ve tmách,
obyčejní lidé jsou vyzkoušení, jen já jsem těžkopádný.
Jak jsem zmítán jako moře, jak jsem těkavý, jako bych neměl kde stanouti!
Lidé mají vesměs, k čemu jsou, jen já jediný jsem zabedněný, jak (bych byl) venkovan.
Já jediný liším se od ostatních a tak ctím živící matku (šik-mu).

21

XXI

En la naturaleza de la Gran Virtud se halla seguir al Tao y sóloal Tao.
Pero, ¿qué es el Tao?
Es Algo esquivo e impreciso.
¡Esquivo e impreciso!, pero contiene en Su interior una Forma.
¡Esquivo e impreciso!, pero contiene en Su interior una Sustancia.
¡Sombrío y oscuro!, pero contiene en Su interior una Semillade Vitalidad.
La Semilla de Vitalidad es muy real; contiene en Su interior una Sinceridadinagotable.
A través de los tiempos, Su Nombre ha sido preservado para recordarel Origen de todas las cosas.
¿Cómo conozco la naturaleza de todas las cosas en suOrigen?
Por lo que está en mi interior.

Prázdné ctnosti projev vyplývá jenom z Taa. Taa dělání věcí jest neurčitelné, jest nevysvětlitelné.
Jak nevysvětlitelné, jak neurčitelné!
V jeho středu jsou obrazy, jak neurčité, jak nevysvětlené!
V jeho středu jsou bytosti, jak záhadné, jak temné!
V jeho středu jsou esence; jeho esence jsou nejvýš pravé,
V jeho středu jest věrnost.
Ježto od pradávna podnes nezašlo jeho jméno, přehlíží všeho počátek.
Čím vím, že se to tak má s počátkem všeho?
Skrze tohle!

22

XXII

Inclínate, y estarás completo; cúrvate, y serásenderezado.
Mantente vacío, y serás llenado.
Envejece, y serás renovado.
Si tienes poco, ganarás.
Si tienes mucho, estarás confuso.
Por ello, el Sabio abraza la Unidad, y se convierte en Modelo de todocuanto se halla bajo el Cielo.
No se vanagloria, y por eso brilla; no se justifica, y por eso es conocido;no proclama sus capacidades, y por ello merece confianza; no exhibe suslogros, y por eso permanece.
No rivaliza con nadie, y por ello nadie compite con él.
Ciertamente, no son palabras vanas el antiguo dicho: «Inclínate, y estarás completo.»
Más aún: si has alcanzado realmente la plenitud, todaslas cosas acudirán en tropel a ti.

Vyhloubené, potom celé,
křivé, potom rovné.
Duté, potom plné,
odřené, potom nové.
Málo, potom dosažení,
mnoho, potom ztráta.
Proto svatý člověk obsahuje jedno, stává se podnebesí vzorem.
Že se nedívá sám na sebe (= není samolibý), proto září,
že sám sebe neschvaluje, proto vyniká,
že sám sebe nevynáší, proto má zásluhu,
že se nevyvyšuje nad ostatní, proto jest jejich starším.
Právě že se nesváří, proto nemůže nikdo s ním se svářiti (= jest nepřekonatelný).
Co děl starověk: Vyhloubené, potom celé, je to snad prázdné slovo? Jako v pravdě celému vracíme se k němu.

23

XXIII

Sólo las palabras simples y tranquilas maduran por símismas.
Un torbellino no dura toda la mañana, ni un chaparrónel día entero.
¿Quién los origina? ¡Cielo-y-Tierra!
Ni siquiera Cielo-y-Tierra puede hacer que fenómenos tan violentosduren mucho tiempo; ¿con cuánta más razón ocurreigual con los precipitados esfuerzos humanos?
Por ello, quien cultiva el Tao es uno con el Tao; quien practica laVirtud es uno con la Virtud; y quien corteja la Pérdida es uno conla Pérdida.
Ser uno con el Tao es un bienvenido acceso al Tao.
Ser uno con la Virtud es un bienvenido acceso a la Virtud.
Ser uno con la Pérdida es un bienvenido acceso a la Pérdida.
La falta de confianza por tu parte conlleva la falta de confianza porparte de los demás.

Málo mluviti je samo od sebe (tsi-žan, samozřejmé, přirozené). Vichřice netrvá celé ráno, příval deště netrvá celý den. Kdo jest ten, jež to působí? Nebe a země. Ani nebe a země nemohou déle, tím méně je to u člověka.
Proto: kdo sleduje záležitosti po Tau, stává se za jedno s Taem (právě tak jako) ctnostný je za jedno s ctností a viník za jedno s vinou.
Kdo je za jedno s Taem, takého obdržeti těší se i Tao, (právě tak jako) těší se ctnost obdržeti toho, kdo je za jedno s ctností, a vina těší se obdržeti toho, kdo je za jedno s vinou.
Nestačí-li důvěra, dostavuje se zpronevěra.

24

XXIV

Quien se mantiene de puntillas no puede sostenerse.
Quien se sostiene a horcajadas no puede caminar.
Quien se exhibe a sí mismo no brilla.
Quien se justifica a sí mismo no obtiene honores.
Quien ensalza sus propias capacidades no tiene mérito.
Quien alaba sus propios logros no permanece.
En el Tao, estas cosas se llaman «alimento no deseado y tumores molestos»,que son abominados por todos los seres.
Por ello, el hombre del Tao no pone en ellos su corazón.

Kdo stojí na špičkách nestojí zpříma,
kdo je rozkročen nejde,
kdo se dívá sám na sebeb (= je samolibý), nezáří,
kdo sebe schvaluje nevyniká,
kdo se sám chválí, nemá zásluhy,
kdo se vynáší nepřekoná (jiné).
O jeho skutečném poměru k Tau řekne se:
Zbytky jídla a výstřední život — z bytostí každá si je oškliví.
Proto, kdo má Tao netrvá v tom.

25

XXV

Había Algo indefinido pero completo en sí mismo, nacidoantes de Cielo-y-Tierra.
Silencioso e ilimitado, único e inmutable, aunque impregnándolotodo sin excepción, puede considerarse como la Madre del mundo.
No conozco su nombre; lo denomino «Tao»; y, a falta de mejor palabra,lo llamo «Lo Grande».
Ser grande es proseguir, proseguir es ir lejos, ir lejos es retornar.
Por ello, «el Tao es grande, el Cielo es grande, la Tierra es grande,el rey es grande».
Así, el rey es uno de los cuatro grandes del Universo.
El hombre se guía por las leyes de la Tierra.
La Tierra se guía por las leyes del Cielo, el Cielo se guíapor las leyes del Tao, el Tao se guía por sus propias leyes.

Je bytost smíšená a (přece) dokonalá. Před nebem a zemí povstala.
Jak bez pohybu, jak netělesná!
Samojediná stojí a nemění se.
Všude prochází, aniž ocitá se v nebezpečí.
Možno považovati ji za matku podnebesí.
Já neznám jejího jména; označiti ji značkou, pravím Tao.
Musím-li však dáti mu jméno, pravím: velký (ta).
Velký, tj. Vycházející,
vycházející, tj. vzdalující se,
vzdalující se, tj. vracející se.
(Proto) jest Tao velké, nebe jest velké, země jest velká, i král jest velký.
Vnitř říšských hranic (=ve světě) jsou čtyři velcí, při tom zůstává král jedním z nich.
Člověk má svým pravidlem zemi, země má svým pravidlem nebe, nebe má svým pravidlem Tao.
Tao má svým pravidlem: samo sebe.

26

XXVI

Lo pesado es la raíz de lo ligero.
La serenidad es la dueña de la inquietud.
Por ello, el Sabio que viaja todo el día; no se deshace de sucaravana ; aunque haya maravillosos paisajes para ver, permanece tranquiloen su propia casa.
¿Por qué un señor de diez mil carros expondríasu ligereza al mundo?
Comportarse con ligereza es separarse de la propia raíz; agitarsees perder el dominio de sí.

Těžké jest kořen lehkého,
klid jest pohybu kníže.
Proto svatý člověk, celý den v chůzi, neodchází od spížního vozu (tsi-čung).
I když má skvostné výhledy, sedí jako vlaštovka (gen = klidně), nad ně povznesen.
Ale jak pak, jestliže někdo, jsa pánem deseti tisíc vozů válečných (= nejvyšší vojevůdce = císař), ve své osobě béře na lehkou váhu podnebesí (= říší)?
Jeli lehkovážný, tu ztratí čhin (vasaly, ministry, neb i všeobecně úřednictvo), je-li ukvapený, ztratí kiün (knížectví, hodnost v říší).

27

XXVII

El buen andar no deja huella tras sí; el buen hablar no dejamarca que pueda criticarse; el buen cálculo no necesita el ábaco;el buen cerrar no precisa cerrojo ni tranca, pero nadie puede abrir locerrado; el buen atar no utiliza cuerdas ni nudos, pero nadie puede desatarlo atado.
Por ello, el Sabio siempre sabe cómo salvar a la gente, y portanto, nadie es abandonado; siempre sabe cómo salvar las cosas,y por tanto, nada es desechado.
A esto se llama «seguir la guía de la Luz Interna».
Por ello, las personas buenas son maestras de las menos buenas, y éstasestán a cargo de aquéllas.
No alegrarse de la propia tarea es equivocarse de camino, por muy inteligenteque se sea.
Este es un principio esencial del Tao.

Umí-li kdo choditi, nezanechává kolejí ni stop,
umí-li mluviti, nemáchyb ni hany,
umí-li počítati, nemá počítadla,
umí-li zavříti nemá závor aa zámků a přece se nemůže otevříti,
umí-li vázati, nemá vláken a vázání a přece se to nemůže rozvázatI
Proto: Svatý člověk umí vždy pomáhati lidem, proto nepovrhuje lidmi,
Umí vždy pomáhati bytostem, proto nepovrhuje bytostmI
Tomu se říká dělání se podšívkou slávy (tj. míti zásluhu, ale neukazovati ji).
Proto: Dobrý člověk jest nedobrého člověka učitel, nedobrý člověk jest dobrého člověka potřeba.
Nevážiti si svého učitele, nemilovati svoji potřebu, (takový), třeba byl moudrý, jest velmi zaslepený.
Tomu se říká důležité a významné.

28

XXVIII

Conoce lo masculino, manténte en lo femenino y sé elArroyo del Mundo.
Ser el Arroyo del Mundo es caminar constantemente por el sendero dela Virtud sin desviarse del mismo, y retornar de nuevo a la infancia.
Conoce lo blanco, manténte en lo negro, y sé el Modelodel Mundo.
Ser el Modelo del Mundo es caminar constantemente por el sendero dela Virtud sin errar un solo paso, y retornar de nuevo a lo Infinito.
Conoce la gloria, manténte en la humildad, y sé la Fuentedel Mundo.
Ser la Fuente del Mundo es vivir la vida fértil de la Virtud,y retornar de nuevo a la Simplicidad Primordial.
Cuando la Simplicidad Primordial se divide, se convierte en recipientesútiles, que, en manos del Sabio, se transforman en funcionarios.
Por ello, «un gran sastre da pocos cortes».

Znáti svoji mužskost a podržeti svou ženskost,(takový) je říše údolem, (k němuž jako vše v přírodě směřuje).
Je-li kdo podnebesí údolem, nevzdaluje se od něho věčná ctnost a on se vrací k prvnímu dětství.
Znáti své bílé a podržeti své černé, takový jest podnebesí vzor.
Je-li kdo podnebesí vzor, neuchyluje se (od něho) věčná ctnost a on vrací se zpět k bezvrcholkovitosti (wu-kit).
Znáti svou slávu a podržeti svou hanu, takový jest podnebesí údolím.
Je-li kdo podnebesí údolím, jest věčná ctnost dostatečná a on se vrací k prvotní samorostlosti (phuk, sukovatosti).
Spadla-li sukovatost, máme potom nádobu.
Užije-li svatý člověk jí (své samorostlosti), tu stává se starším (čang) nad úředníky (kuan).
Proto velký ve správě neraní.

29

XXIX

¿Pretende alguien conquistar el mundo y hacer lo que quieracon él?
No veo cómo podría tener éxito.
El mundo es un recipiente sagrado que no puede ser manipulado ni dominado.
Manipularlo es estropearlo, y dominarlo es perderlo.
De hecho, existe un tiempo para que todas las cosas vayan delante,y existe un tiempo para que vayan detrás; un tiempo para respirardespacio y otro para hacerlo deprisa; un tiempo para crecer en fortalezay otro para declinar; un tiempo para subir y otro para bajar.
Por ello, el Sabio evita los extremos, los excesos y las extravagancias.

Přál-li by si něškdo, vzíti podnebesí (říši) a udělati je, viděli bychom na konec, že nedosáhl toho.
Podnebesí jest duchovní nádoba (šin-khi) a nemůže věru uděláno býtI
Kdo je dělá, ničí je, kdo po něm sahá, tomu uniká.
Z bytostí jedny jdou, jiné ustupují,
jedny vyzařují teplo, druhé vydechují zimu,
jedny sílí, jiné hubení,
jedny se plní (jako naložený vůz), jené se kácejí.
Proto: Svytý člověk nechává přílišného, nechává výstředního, nechává vyvyšování.

30

XXX

Quien sabe guiar al gobernante en el sendero del Tao no intenta dominarel mundo mediante la fuerza de las armas.
Está en la naturaleza de las armas militares volverse contraquienes las manejan.
Donde acampan ejércitos, crecen zarzas y espinos.
A una gran guerra, invariablemente suceden malos años.
Lo que quieres es proteger eficazmente tu propio estado, pero no pretendertu propia expansión.
Cuando has alcanzado tu propósito, no debes exhibir tu triunfo,ni jactarte de tu capacidad, ni sentirte orgullos; más bien debeslamentar no haber sido capaz de impedir la guerra.
No debes pensar nunca en conquistar a los demás por la fuerza.
Pues expandirse excesivamente es precipitar el decaimiento, y estoes contrario al Tao, y lo que es contrario al Tao pronto dejaráde existir.

Ten, kdo po Tau stojí po levici pána lidí, zbraněmi neznásilňuje podnebesí; takové konání rádo se vrací.
Kde táboří vojska, rodí se hlooží a trní; po velkých armádách nutně jsou neštěšstí léta.
Dobrý je rozhodný a dosti, netroufá si užívati násilí.
Jsa rozhodný, nevynáší se,
jsa rozhodný, nevychloubá se,
jsa rozhodný, není pyšný,
jsa rozhodný, (chápe se zbraní je) nemůže-li jinak,
jsa rozhodný, není násilný.
Bytosti vyrostše (čuang, var. Kiang, zesílivše) stárnou; tomu se říká ne-Tao.
Ne-Tao je brzy v koncích.

31

XXXI

Sofisticadas armas de guerra presagian calamidad.
Incluso cosas y seres las odian.
Por ello, la persona que observa el Tao no pone su corazón enellas.
En la vida diaria, un noble considera la izquierda como el lugar dehonor:
En la guerra, es la derecha el lugar de honor.
Siendo las armas instrumentos de infortunio, no son los instrumentosadecuados del noble;
Sólo por necesidad recurrirá a ellas, pues la paz y lacalma es lo que más aprecia su corazón, y para élcada victoria no es motivo de regocijo.
Alegrarse de la victoria es ¡alegrarse de la matanza de sereshumanos!
Por esto, un hombre que se alegra de la matanza de seres humanos nopuede pretender prosperar en el mundo de los seres humanos.
En ocasiones festivas, se prefiere la izquierda, en ocasiones desdichadas,se prefiere la derecha.
Esto significa que la guerra se compara a un servicio funerario.
Cuando ha sido matada mucha gente, sólo es justo que los supervivienteslloren por los muertos.
Por esto, incluso una victoria es un funeral.

Nejlepší zbraně nejsou nástroje štěstí; z bytostí každá jich nenávidí. Proto ten, kdo má Tao, při nich netrvá.
Je-li šlechetný doma, tu váží si levice; používá-li zbraní, tu váží si pravice. Tak zvané zbraně nejsou nástroje štěstí, nejsou nástroje šlechetného.
Použije-li jich, že nemůže jinak, považuje mírumilovnost a pokoj za vyšší. Vítězí-li neshledává to pěkným, nebo shledávati to pěkným, znamená radovati se z usmrcování lidí. Ten však, kdo by se radoval z usmrcování lidí, bude stěží asi s to, aby dosáhl svého úmyslu v podnebesí.
Při šťastných zaměstnáních, dává se přednost levici, při nešťastných zaměstnáních dává se přednost pravici. Kdo stojí po straně toho, jenž velí vojsku (=podvelitel), stojí vlevo. To znamená: zaujímá vyšší místo, a tak postavují jej po smutečním obřadu.
Kdo usmrtil velké masy lidu, oplakávej jej tiše se soucitem a lítostí. Že je vítězem v boji, postavují jej po smutečním obřadu (sang-li).

32

XXXII

El Tao carece eternamente de nombre.
Aunque pequeño en su Simplicidad Primordial, no es inferiora nada en el mundo.
Con que sólo un gobernante pudiera atenerse a él, todaslas cosas le rendirían homenaje.
Cielo y Tierra se armonizarían y harían llover un suaverocío.
La paz y el orden reinaría entre los pueblos, sin necesidadde órdenes superiores.
Una vez dividida la Simplicidad Primordial, aparecieron los diferentesnombres.
¿Acaso no existen hoy día suficientes nombres?
¿No ha llegado ya el momento de parar?
Saber cuándo hay que hacerlo es preservarnos del peligro.
El Tao es al mundo lo que un gran río o un océano esa los ríos y a los arroyos.

Tao jako věčné jest beze jména; jakkoli jeví se ve své samorostlosti malým, není celé podnebesí (= vše pod nebem) s to (put-neng; var. put-kam, netroufá si), dělati mu ministra (čchin = sloužiti mu). Kdyby lenních knížat král (heu-wang) mohl přidržeti se (ho), přišlo by deset tisíc bytostí (vše ve světě) samo do sebe vstříc, nebe a země by se navzájem spojily, by seslaly sladkou rosu, a lid, aniž by jim to kdo poroučel, sám do sebe byl by správný.
Počne tvořiti a má jméno.
Je-li jméno již zde, tu také naučíme se státI
Uměti státi jest to, čím jsme bez nebezpečí.
Srovnáme-li Taa trvání v podnebesí, podobá se zajisté poměru potoků a údolí k zokům a mořím.

33

XXXIII

Quien conoce a los demás es inteligente.
Quien se conoce a sí mismo tiene visión interna.
Quien conquista a los demás tiene fuerza; quien se conquistaa sí mismo es realmente poderoso.
Quien sabe cuándo ha obtenido bastante es rico, y quien sigueasiduamente el sendero del Tao es alguien de propósito constante.
Quien permanece en el lugar en el que ha encontrado su verdadera casavive mucho tiempo, y quien muere, pero no perece, goza de la auténticalongevidad.

Kdo zná lidi, je moudrý,
kdo zná sebe sama, je osvícený.
Kdo přemáhá lidi, je silný,
kdo přemáhá sebe, jest pevný.
Kdo dovede býti spokojen jest bohat.
Kdo statně postupuje, má svoji vůli,
kdo nepozbude svého místa, má trvání.
Kdo zemře a nezajde, jest dlouhého věku (nesmrtelný).

34

XXXIV

El Gran Tao es universal como una corriente.
¿Cómo puede ser desviado a la derecha o a la izquierda?
Todas las criaturas dependen de él, y no niega nada a nadie.
Lleva a cabo su labor, pero no se la atribuye.
Todo lo viste y alimenta, pero no se enseñorea sobre nada:
Así, puede ser llamado «lo Grande».
Precisamente porque no desea ser grande, su grandeza se realiza plenamente.

Jak proudí velké Tao všude! Může býti v levo, v pravo. Deset tisíc bytostí vzhlíží k němu s důvěrou, by zrodily se, a nejsou odmítány.
Když jest zásluha úplná (záslužné dílo dokonáno), nezve je majetkem. Miluje a živí deset tisíc bytostí, aniž dělá (jejich) pána. Jak je věčně bez žádosti, může býti jmenováno mezi malými. Že však, když deset tisíc bytostí k němu se vrací, nedělá (jejich) pána, může býti jmenováno mezi velkýmI
Proto: Světec nedělá až do konce (= po celý život) nic velkého (po názoru světa), ale právě proto může naplnit svoji velikost.

35

XXXV

Quien está en posesión del Gran Símbolo atraetodas las cosas hacia sí.
Acuden en tropel a él sin recibir ningún daño,porque en él encuentran paz, seguridad y felicidad.
La música y los manjares sólo pueden hacer que el huéspedde paso haga un alto.
Pero las palabras del Tao poseen efectos duraderos, aunque sean suavesy sin sabor, aunque no atraigan la vista ni el oído.

Drží-li se kdo velkého obrazu (ta-siang = Tao), dostaví se podnebesí (celá říše). Dostaví se, aniž dozná újmy. Má naopak klid a zdar.
Při hudbě a rýžovém koláči cizinec jsoucí kolem zůstane státI
Tao, jak vychází z úst, je jak fádní (čínský znak = vřelá voda) ve své bezchutnosti!
Díváme-li se na ně, nestojí za podívání,
Posloucháme-li je, nestojí za slyšení,
užívá-li se ho, nemůže se s ním přijít ke konci (= je nevyčerpatelné).

36

XXXVI

Lo que ha de ser al final contraído, tiene que ser primero dilatado.
Lo que ha de ser al final debilitado, tiene que ser primero fortalecido.
Lo que ha de ser al final desechado, comienza por ser primero ensalzado.
Lo que ha de ser al final despojado, comienza primero por ser dotado.
Aquí radica la sutil sabiduría de la vida:
Lo blando y lo débil triunfa sobre lo duro y lo fuerte.
Lo mismo que el pez no debe abandonar las profundidades, el gobernanteno debe mostrar sus armas.

Má-li něco chtíti se stahovati, musilo se zajisté (dříve) roztáhnouti,
má-li něco chtíti se zeslabiti, musilo se zajisté (dříve) posíliti,
má-li něco chtíti se káceti, musilo se zajisté (dříve) povznésti,
má-li něco chtíti se odstraniti, musilo se zajisté (dříve) sdělitI
Tomu se říká: skryté stává se zjevným.
Měkké a slabé vítězí nad tvrdým a silným.
Ryba nesmí opustiti hlubinu,
říše ostré nástroje nemohou (= nesmějí) se ukázati lidem.

37

XXXVII

El Tao nunca lleva a cabo ninguna acción, pero no deja nadapor hacer.
Si un gobernante puede atenerse a él, todas las cosas se desarrollanpor sí mismas.
Cuando se han desarrollado y tienden a agitarse, es timpo de mantenerlasen su lugar con la ayuda de la innombrable Simplicidad Primordial; sóloella puede moderar los deseos humanos.
Cuando los deseos humanos son moderados, se produce la paz, y el mundose armoniza por su propio acuerdo.

Tao je věčně bez činnosti, při tom není co by dělalo.
Kdyby králové a lenní knížata (wang-heu) byli s to, aby se přidrželi (Taa), změnilo (= napravilo) by se deset tisíc bytostí samo do sebe (bez rozkazů i trestů).
Jestliže změněny zatoužily by se hnouti, já držel bych je na uzdě bezejmennou samorostlostí.
Nebo: Je-li tu bezejmenná samorostlost, jsme as i bez přání.
Dospějeme-li tím, že nemáme přání (wu-yuk), klidu, je podnebesí (říše) samo od sebe spořádáno (čing; var. ting = klidno).

38

XXXVIII

La Virtud máxima no es virtuosa; por ello tiene Virtud.
La Virtud mínima nunca se libra a sí misma de ejercitarse;por ello no tiene Virtud.
La Virtud máxima no hace ostentación, ni tiene interesespersonales que servir.
La compasión máxima hace ostentación, pero notiene intereses personales que servir:
La moral máxima no sólo hace ostentación, sinoque tiene además intereses personales que servir.
El ritual máximo hace ostentación pero no encuentra respuesta;entonces intenta imponerse por la fuerza.
Cuando se pierde el Tao, se recurre a la virtud.
Cuando se pierde la Virtud, se recurre a la compasión.
Cuando se pierde la compasión, se recurre a la moral.
Cuando se pierde la moral, se recurre al ritual.
Ahora bien, el ritual es sólo la apariencia de la fe y de lalealtad; es el principio de toda la confusión y el desorden.
La presciencia es sólo la flor del Tao, y el principio de lanecedad.
Por ello, el ser realizado pone su corazón en la sustancia másque en la apariencia; en el fruto más que en la flor.
Sinceramente, prefiere lo que está dentro a lo que estáfuera.

Vysoká ctnost nejeví se (navenek) ctností, ale právě proto je ctností;
nízká ctnost neopomene ukázati se ctností,
ale právě proto není ctností.
Vysoká ctnost nedělá (nic) a nemá, proč by dělala;
nízká ctnost dělá to a má proč dělatI
Vysoká humanita dělá to, ač nemá proč dělati;
vysoká spravedlnost dělá to, ač nemá proč dělati;
vysoká obřadnost (li) dělá to, a nikdo-li jí neodpovídá, tu obnaží rámě (po způsobu bojovníkově) a vynutí to.
Proto: Ztratili-li jsme Tao, jsme potom ctnostní (tek);
ztratili-li jsme ctnost, jsme potom humánní (žin),
ztratili-li jsme humánnost, jsme potom spravedliví (ngi),
ztratili-li jsme spravedlnost, jsme potom obřadní (li).
Tato ta zvaná obřadnost jest však jen loyality a věrnosti tenká slupka a počátek zmatku.
Starých moudrost jest Taa květ (= zevnějšek) a hlouposti počátek.
Proto velký stařec (ta-čang-fu, pojem vynikající schopnosti) trvá při jeho jádru, nezůstává při jeho slupce, trvá při jeho ovoci, nezůstává při jeho květu. Proto opouští ono a drží se tohoto.

39

XXXIX

De las cosas antiguas no faltan las que alcanzaron la Unidad.
El cielo alcanzó la Unidad y se hizo diáfano; la tierraalcanzó la Unidad y se volvió tranquila; los espíritusalcanzaron la Unidad y se llenaron de poderes místicos; los manantialesalcanzaron la Unidad y quedaron colmados; las diez mil criaturas alcanzaronla Unidad y pudieron reproducirse; los señores y príncipesalcanzaron la Unidad y se convirtieron en gobernantes soberanos del mundo.
Todos ellos son lo que son en virtud de la Unidad.
Si el cielo no fuera diáfano, estallaría en pedazos;si la tierra no estuviera tranquila, se derrumbaría en fragmentos;si los manantiales no estuvieran colmados, se secarían; si los espíritusno estuvieran llenos de poderes místicos, dejarían de existir;si las diez mil criaturas no pudieran reproducirse, llegarían aextinguirse; si los señores y príncipes no fueran los gobernantessoberanos, vacilarían y caerían.
Es verdad, la humildad es la raíz de la que brota la grandeza,y lo elevado ha de construirse sobre los cimientos de lo humilde.
Es por esto por lo que señores y príncipes se denominana sí mismos «El Desvalido», «El Ignorante» y «El Indigno».
Tal vez, ellos también se dan cuenta de que dependen de lo humilde.
En verdad, demasiado honor equivale a ningún honor.
No es de sabios brillar como jade ni resonar como los sonajeros depiedras.

Co obdrželo od pradávna jednotu:
Nebe obdrželo jednotu, by bylo jasné.
Země obdržela jednotu, by spočívala.
Duchové obdrželi jednotu, by měli názor.
Údolí obdržela jednotu, by se naplnila.
Deset tisíc bytostí obdrželo jednotu, by povstalo.
Král (wang) nad vasaly obdržel jednotu, by byl podnebesí pravidlem.
Co působí to u nich, je v pravdě jednota.
Kdyby nebe nemělo, čím býti jasným, obávalo by se, že se rozpadne.
Kdyby země neměla, čím býti pevnou (spočívat), obávala by se, že vyrazí do výše.
Kdyby neměli duchové, čím míti názor (inteligenci), obávali by se že vydechnou (= zajdou).
Kdyby neměla údolí, čím se naplniti, obávala by se, že přestanou (téci).
Kdyby nemělo deset tisíc bytostí, čím povstati, obávaly by se zkázy.
Kdyby neměl král nad vasaly, čím býti podnebesí pravidlem, třeba ctěn a vznešený, obával by se, že klopýtne.
Proto: Urozené považuje za svůj kořen bídné, vysoké považuje za svůj kořen nízké.
Proto: Když králové nad vasaly zovou sami sebe sirotami, maličkostí a nehodnými, není to jejich dělání nízkého svým kořenem? není tomu tak?
Proto: Rozeber vůz — není to vůz.
Nepřej si býti ceněn jako drahokam, budiž znevážen jako (obyčejný) kámen.

40

XL

El movimiento del Tao consiste en el Retorno.
El uso del Tao consiste en la suavidad.
Todas las cosas bajo el cielo han nacido de lo corpóreo:
Lo corpóreo ha nacido de lo Incorpóreo.

Obrácení jest pohybem Taa,
slabost je projevem Taa.
Nebe a země deset tisíc bytostí povstává v bytí (v existenci),
bytí rodí se z nebytí.

41

XLII

Cuando un estudioso sabio oye hablar del Tao, lo practica con diligencia.
Cuando un estudioso mediocre oye hablar del Tao, oscila entre la fey la incredulidad.
Cuando un estudioso sin valor oye hablar del Tao, se ríe a carcajadasde él.
Pero si personas como ésta no se rieran de él, ¡elTao no sería el Tao!
Los sabios de la antigüedad han dicho verdaderamente:
El Camino claro parece oscuro.
El Camino progresivo parece regresivo.
El Camino suave parece abrupto.
La Virtud superior parece un abismo.
La gran Blancura parece maculada.
La exuberante Virtud parece incompleta.
La Virtud establecida parece harapienta.
La Virtud sólida parece fundida.
La gran Cuadratura no tiene esquinas.
Los grandes talentos maduran tardíamente.
El gran Sonido es silencioso.
La gran Forma carece de forma.
El Tao está oculto y no tiene nombre; pero sólo élsabe cómo ayudar y completar.

Slyší-li lidé s vyšším vzděláním o Tau, horlivě je konají (hing-či);
slyší-li lidé s prostředním vzděláním o Tau, tu brzy se zachovává, brzy se ztrácí;
slyší-li lidé s nízkým vzděláním o Tau, posmívají se mu svrchovaně.
Kdyby nedoznávalo posměchu, ani by nezasluhovalo, aby se považovalo za Tao.
Proto má jeden tvůrce slov následující výrok:
Jasný názor v Tao jest jakoby tmářství,
pokrok v Tao jest jako zpátečnictví,
přímost v Tao jest jako zvrácenost.
Vysoká ctnost jest jako údolí (tj. ponížená, všem k službám),
velká bělost jako poskvrněnost,
rozsáhlá ctnost jako nedostatečnost,
pevná cnost jako chabost,
opravdová neporušenost jako zkáza;
velký čtverhran — bez úhlů,
velká nádoba — pozdní dokonámí,
velký hlas — málo zvuku,
velká postava bez tvaru.
Tao umí propůjčovati a činiti dokonalým.
Tao je skryté a beze jména, ale právě proto umí Tao propůjčovati a dokonávatI

42

XLII

El Tao dio a luz al Uno, el Uno dio a luz al Dos, el Dos dio a luzal Tres, el Tres dio a luz a las innumerables cosas.
Las innumerables cosas llevan el Yin a sus espaldas y abrazan el Yang,y su armonía vital deriva de la mezcla adecuada de los dos Alientosvitales.
¿Qué puede ser más detestado por los hombres queser «desvalidos», «ignorantes» e «indignos»?
Y sin embargo, éstos son los mismos nombres que los príncipesy señores se dan a sí mismos.
En verdad, se puede ganar a través de la pérdida, y sepuede perder a través de la ganancia.
Dejadme repetir lo que alguien me ha enseñado: «Una personaviolenta acabará con un fin violento».
Cualquiera que afirme esto puede ser mi padre y maestro.

Tao zplodil 1 (či 1.),
1 zplodilo 2 (či 2.),
2 zplodilo 3 (či 3.),
3 zplodilo deset tisíc bytostí (= vše).
Deset tisíc bytostí nese na zádech Yin a objímá Yang.
Vystupující dech (khi) považují za harmonii (tj. živel, tvořící soulad mezi oběma, spojující oba předešlé prvky).
Co lidé nenávidí, jest siroba, maličkost a nehodnost;
ale králové a knížata používají jich jako svého titulu.
Proto: něco, když zmenšuješ, získává,
něco, když je rozmnožuješ, ztrácí.
Čemu lidé učí, já také učím tomu:
Silák a násilník nedochází (přirozené) smrtI
Já chci použití toho jako oteckého naučení (slovněji kiao-fu, poučujícího orce).

43

XLIII

La más blanda de todas las cosas supera la más rígidade todas ellas.
Sólo la Nada penetra en donde no hay espacio.
Por esto conozco las ventajas del No-Hacer.
Pocas cosas bajo el cielo son tan instructivas como las lecciones delSilencio, o tan beneficiosas como los frutos del No-Hacer.

Pod nebem to, co je nejpovolnější, pohání to, co je nejvýš pevné pod nebem.
Neexistující (nehmotné) vniká v to, co nemá prostředí (wu-kien = masivní).
Já vím podle toho, že i nedělání (wu-wei) má svůj užitek.
Učiti beze slov, prospívati bez konání — pod nebem málokdo (nebo zřídka) dosahuje (se) toho.

44

XLIV

¿Qué es más querido: tu nombre o tu cuerpo?
¿Qué es más apreciado: tu cuerpo o tu salud?
¿Qué es más doloroso: la ganancia o la pérdida?
Así pues, un excesivo amor por cualquier cosa te costarámás al final.
Acumular demasiados bienes te acarreará cuantiosas pérdidas.
Saber cuándo se tiene suficiente supone estar inmune a la desgracia.
Saber cuándo detenerse supone preservarse de los peligros.
Sólo de esta manera podrás vivir mucho tiempo.

Jméno nebo tělo, co je bližší?
Tělo nebo statky — co je více?
Nabýti nebo ztratiti — co je horší?
Přílišné milování, nutně velký výdaj,
mnohé hromadění, nutně těžká ztráta.
Dovedeme-li vystačiti (s málem), jsme bez mrzutosti,
umíme-li státi, nejsme ohroženI
Tím lze dospěti dlouhého trvání.

45

XLV

La mayor de las perfecciones parece imperfecta, pero su ejercicio esinagotable.
La mayor plenitud parece vacía, pero su función es imperecedera.
La mayor rectitud parece torcida.
La mayor habilidad parece torpeza.
La mayor elocuencia suena tartamuda.
El movimiento vence al frío, pero la calma vence al calor.
Lo pacífico y sereno es la Norma del Mundo.

Velmi dokonalý jest jako rozbitá nádoba (khiuet, tj. pln nedostatků); použije-li se ho však, není k nepotřebě.
Velmi plný jest jakoby prázdný; používá-li se ho jest nevyčerpatelný.
Velmi přímý jest jakoby křivý,
velmi dovedný jest jakoby neohrabaný,
velmi obratný v mluvě, jest jakoby koktal.
Pohyb vítězí nad studenem,
klid vítězí nad horkem.
Čistota a klid jsou podnebesí pravidlo.

46

XLVI

Cuando el mundo está en posesión del Tao, los corcelesson llevados para fertilizar los campos con sus excrementos.
Cuando el mundo se queda sin Tao, los caballos de guerra se alimentanen los arrabales.
No hay mayor calamidad que no saber cuándo es suficiente.
No hay mayor defecto que la codicia.
Sólo quien sabe cuándo se suficiente tendrá siemprebastante.

Má-li podnebesí Tao, odesílají závodní koně hnojitI
Je-li podnebesí bez Taa, rodí se váleční koně v pohraničním území.
Z vin není větší nad žádostivost (kho-yuk) z neštěstí není větší nad to, neuměti stačiti (spokojiti se s málem),
z chyb není větší nad ziskuchtivost (yuk-tek).
Proto: Víme-li jak spokojenost s málem činí spokojeným, spokojíme se vždy s málem.

47

XLVII

Sin salir más allá de tu puerta, puedes conocer los asuntosdel mundo.
Sin espiar a través de las ventanas, puedes ver el Camino delCielo.
Cuanto más lejos vas, menos conoces.
Así pues, el Sabio conoce sin viajar, ve sin mirar, y lograsin Actuar.

Nevyjde ze dveří a zvá podnebesí,
nevyhlédne oknem a vidí nebes cestu.
Čím dále kdo vyjde se vzdaluje,
tím nepatrnější jest jeho vědění.
Proto svatý člověk:
Nejde a zná,
nevidí a pojmenuje,
nedělá a dokonává.

48

XLVIII

Aprender consiste en acumular conocimiento día a día;la práctica del Tao consiste en reducirlo día a día.
Sigue reduciendo y reduciendo hasta alcanzar el estado de No-Hacer.
No-Hagas, y, sin embargo, nada queda sin hacer.
Para ganar el mundo, se debe renunciar a todo.
Si se tiene todavía intereses personales que servir, nunca seserá capaz de ganar el mundo.

Konajíce učení nabýváme denně,
konajíce Tao denně ztrácíme.
Tím, že stále a stále ztrácíme, dospíváme konečně k nečinnostI
Jsme bez činnosti a přece není co bychom nedělalI
Obdrží-li kdo podnebesí (= říši), stává se tak vždy jen bez zaměstnání (wu-ssi).
Něčí zaměstnanost (yeu-ssi) nestačí, obdržeti podnebesí.

49

XLIX

El Sabio no tiene intereses propios, pero hace suyos los interesesde la gente. Es bondadoso con los que son bondadosos; también esbondadoso con quienes no lo son:
Pues la Virtud es bondadosa; también confía en los queno merecen confianza:
Pues la Virtud es confiada.
En medio del mundo, el Sabio es tímido y modesto.
En beneficio del mundo, mantiene su corazón en su estado impreciso.
Todo el mundo esfuerza sus ojos y oídos: el Sabio sólosonríe como un niño divertido.

Svatý člověk nemá stálého srdce, srdce sta rodin (= lidu, národa) považuje za své.
S dobrými jedná dobře, s nedobrými jedná taky dobře; ctnost jest dobrá.
S věrnými já jednám věrně, s nevěrnými já jednám také věrně, ctnost je věrná.
Svatý člověk trvaje ve světě, je ve stálém strachu, poněvadž svět srdce jeho poskvrňuje.
Sto rodin šmahem upírá k němu své uši a oči, co světec šmahem shledává v nich dětI

50

L

Cuando se está fuera de la Vida, se está en la Muerte.
Trece son los compañeros de la Vida; trece son los compañerosde la Muerte; y cuando una persona viva penetra en el Reino de la Muerte,trece son también sus compañeros. ¿Por quéocurre esto? Porque se apegan demasiado a los recursos de la Vida.
Se dice que quien sabe cómo vivir no encuentra tigres ni búfalossalvajes en su camino, y sale del campo de batalla sin ser herido por lasarmas de guerra. Pues no halla en él lugar en el que clavar suscuernos el búfalo, ni nada donde hincar sus garras el tigre, niparte donde hacer blanco un arma de guerra. ¿Cómo puede seresto? Porque en él no hay sitio para la Muerte.

Vystoupiti jest naroditi se,
vejíti jest zemřítI
(Vystoupení v život jest vstoupiti ve smrt.)?
Třinácte jest průvodčích života.
Třináct jest průvodčích smrtI
Ti, již žití člověka ženou v místa smrti, Těch je také třináct. Proč to? Poněvadž, dokud je kdo živ, užívá život plnými doušky.
Já však jsem slyšel: Ten, kdo dovede dobře zaříditi (své) žití, jda horami, nesetkává se s nosorožcem a tygrem, vstupuje v tábor, neleká se štítů a zbraní. Nosorožec nemá kam vraziti svůj roh, tygr nemá, kam zatknouti své drápy, zbraně nemají, kam zapustiti ostří.
Proč to? Poněvadž nemá smrtelného místa.