LI

51

Tao je rodí, tek (ctnost Taa) je vydržuje;
hmota je vytváří, síla je dokonává.
Proto není jedné z tisíců bytostí, jež by nectila Tao a neměla ve vážnosti ctnost.
O úctě k Tau a vážnosti ke ctnosti (platí): nikdo jich neporoučí, a přece trvají věčně samy od sebe. Nebo nTao je rodí, udržuje je, vychovává je, podporuje je, dokonává je, přivodí je ke zralosti, živí je, ochraňuje je.
Dáti život a nemíti, udělati a nezakládati si na tom, vychovati a neovládati — to zove se hlubokou ctností.

Vsako bitje v vesolju je
izraz Taa.
Vzcveti v obstoj, nezaveden,
popoln, svoboden,
zavzame fizično obliko,
pusti okoliščinam, da ga dopolnijo.
Zaradi tega vsako bitje
spontano spoštuje Tao.
Tao daje rojstvo vsem stvarem,
jih oskrbuje, vzdržuje,
skrbi zanje, jih tolaži, ščiti,
jih vzame nazaj k sebi.
Ustvarja brez lastninjenja,
deluje brez pričakovanja,
vodi brez vmešavanja.
Zaradi tega je ljubezen Taa
prava narava vseh stvari.

LII

52

Podnebesí počátek považují za podnebesí matku.
Pozná-li kdo svou matku, zná i své dětství (= ví, čím sám jako dítě je povinen).
Pozná-li své dětství, uchová svou matku.
V době, kdy tělo odumírá, je bez nebezpečí.
(Kdo) uzavírá své průchody a uzamyká své brány, je až do konce života prost nepokoje;
kdo otvírá své průchody a hledí si svých záležitostí (světských), není do konce života volný.
VIděti drobné, znamená jasně viděti,
zachovati slabost, znamená silným býtI
Používati svého lesku, navrátiti se zpět k svému světli, aniž zůstaviti těla pohromu, tomu se říká podšíti věčnost, tj. zabezpečiti si trvání.

Na začetku je bil Tao.
Vse stvari izvirajo iz njega:
vse stvari se vanj vrnejo.
Da najdeš izvor,
pojdi nazaj po sledeh manifestacij.
Ko prepoznaš otroka in
najdeš mati,
boš osvobojen žalosti.
Če držiš svoj um v obsojanju
in prenapolnjenega s poželenji,
bo tvoje srče težavno.
Če lahko prenehaš soditi
in te čuti ne vodijo,
bo tvoje srce našlo mir.
Videti v temo je jasnost.
Vedeti kako popustiti je moč.
Uporabi svojo lastno luč
in se vrni k izvoru luči.
Temu se reče urjenje v večnosti.

LIII

53

Dejme tomu, že bych měl vědění po způsobu pomocného úředníka (kiai-žin): bera se po velké cestě (jednaje dle velkého Taa), měl
bych jen obavu jak je vyvinout.
Velká cesta je nejvýš rovná, ale lid miluje poboční cesty.
Knížecí dvůr má nádherné schodiště, co role mají přílišné býlí a sýpky jsou příliš vyprázdněny.
(Lidé) nosí pestré barvy, opásávají ostré zbraně, plní se pitím a jídlem, statků je nadbytek. Tomu říkám: stavěti na odiv lupičství. Jak postrádá to Taa!

Velika pot je lahka,
vendar imajo ljudje raje stranske poti.
Pazi, ko so stvari izven ravnotežja.
Ostani osrediščen v Tau.
Ko bogati špekulanti bogatijo
na račun kmečke zemlje;
ko vladni uradniki zapravljajo
denar za orožja namesto za zdravila;
ko je višji razred oderuški in neodgovoren,
medtem ko se ljudje nimajo kam obrniti –
vse to je ropanje in kaos.
To ni v sozvočju s Tao-m.

LIV

54

Kdo umí se usaditi, nebývá vytržen,
kdo umí uchopiti, neztrácí.
Synů a vnuků dary a oběti neustanou.
Pěstuje-li (Tao) ve své osobě, stává se jeho ctnost pravou;
pěstuje-li je v rodině, stává se její ctnost bohatou;
pěstuje-li je v dědině, stává se její ctnost rozsáhlou;
pěstuje-li je v území, stává se jeho ctnost překypující;
pěstuje-li je v říši, stává se její ctnost všeobecnou.
Proto posuzujeme podle osoby osobu,
posuzujeme podle rodiny rodinu,
posuzujeme podle dědiny dědinu,
posuzujeme podle území území,
posuzujeme podle říše říšI

Kdorkoli je zasajen v Tau,
ne bo izkoreninjen.
Kdorkoli poveličuje Tao,
mu ne bo spodrsnilo.
Njegovo ime bo obdržano v spominu
od generacije do generacije.
Dovoli Tau, da bo prisoten v tvojem življenju,
in postal boš naraven.
naj bo prisoten v tvoji družini,
in tvoja družina bo vzcvetela.
Naj bo prisoten v tvoji državi,
in tvoja država bo zgled vsem državam v svetu.
Naj bo prisoten v vesolju
in vesolje bo pelo.
Kako vem, da je to res?
Ker pogledam znotraj sebe.

LV

55

Chovaje v sobě solidní (heu, vlastně tlustou) ctnost, je roven (člověk) červenému (= novorozenému) dítětI
Jedovatý hmyz nebodá, dravá zvěř neuchvacuje, dravci neunášejí ve svých drápech.
Kosti jsou slabé, svaly jsou chabé a přece drží pevně v ruce.
Neví ještě nic o samičky a samečka spojení a přece jsou pohlavní údy v činnosti. To je opravdu vrchol životní síly.
Celý den křičí a hrdlo se nemění (= neochraptí), to je opravdu vrchol harmonie.
Znáti harmonii, tomu se říká věčnost,
znáti věčnost, tomu se říká osvícenost.
Více života, tomu se říká štěstí,
srdce-li určuje dech životní, tomu se říká síla.
Bytosti vyrostše počínají stárnouti:
to nazýváme ne-Tao, ne-Tao brzy končí.

Tisti, ki je v harmoniji s Tao-m
je kot dojenček.
Njegove kosti so mehke, mišice šibke,
a njegov prijem močan.
Ne ve za združenje moškega in ženske,
vendar lahko njegov penis stoji nabrekel,
tako močna je njegova življenjska moč.
Lahko kriči ves dan,
vendar ne postane hripav,
tako popolnoma je v harmoniji.
Mojstrova moč je taka.
Pusti vsem stvarem priti in oditi,
brez napora, brez poželenja.
Nikoli ne pričakuje rezultata;
zaradi tega ni nikoli razočaran.
Nikoli ni razočaran;
zaradi tega se njegov duh nikoli ne postara.

LVI

56

Kdo ví, nemluví,
kdo mluví, neví.
Uzavírati své průchody,
uzamykati své brány,
lámati své hroty,
rozmotávati své závity,
tlumiti svůj lesk,
rovnati se svému prášku:
to zove se hluboká jednota.
Proto: Je (takový) nepřístupný lásce, nepřístupný odscizení,
nepřístupný zisku, nepřístupný ztrátě,
nepřístupný poctě, nepřístupný ponížení.
Proto je v podnebesí ctěn (nejctěnější).

Tisti, ki vedo, ne govorijo.
Tisti, ki govorijo, ne vedo.
Zapri svoja usta,
zagradi svoje čute,
skrhaj svojo ostrost,
razveži svoje vozle,
omehčaj svoj sij,
nastani svoj prah.
To je tvoja izvorna identiteta.
Bodi kot Tao.
Ne moreš se mu približati ali oddaljiti od njega,
ne moreš ga oplemenititi ali poškodovati,
častiti ali zaničevati.
Nenehno se odpoveduje samemu sebi.
Zaradi tega traja večno.

LVII

57

S přímostí vládne se státu,
se lstí užívá se zbraní,
nezaměstnaností nabývá se podnebesí (říše),
Jak pak vím já, že má se to tak?
Skrze toto!
Čím více je v podnebesí toho, čeho jest se vystříhati a čemu jest se vyhýbati, tím chudší je lid. Má-li lid hodně ostrých nástrojů, panuje v říši rodině tím větší zmatek.
Jsou-li lidé velmi dovední a obratní, povstává tím více zvláštních (podivných) věcí.
Čím více zákonů a rozkazů se stanoví, tím více je zlodějů a lupičů.
Proto praví svatý člověk:
Já nedělám nic, a lid mění se sám od sebe,
já miluji pokoj, a lid je sám od sebe spořádaný,
já jsem bez zaměstnání, a lid je sám od sebe bohat,
já nemám přání, a lid je sám od sebe samorostlý.

Če hočeš biti dober voditelj,
se moraš naučiti slediti Tau.
Prenehaj poizkušati nadzorovati.
Opusti dokončne načrte in koncepte,
in svet bo vladal samemu sebi.
Več kot imaš prepovedi,
manj pošteni bodo ljudje.
Več kot imaš orožja,
manj varni bodo ljudje.
Več kot imaš podrejenih,
manj samozavestni bodo ljudje.
Zaradi tega Mojster reče:
Opustim zakon,
in ljudje postanejo pošteni.
Opustim ekonomijo,
in ljudje postanejo srečni.
Opustim religijo,
in ljudje postanejo iskreni.
Opustim vse želje po skupnem dobrem,
in dobro postane običajno kot travnata bilka.

LVIII

58

Je-li něčí vláda hodně smutná, je její lid hodně osvícen (čhun-čhun = samá osvěta),
je-li něčí vláda hodně osvědčená, je její lid pln trhlin (khiuet, obraz vzat od rozbité nádoby),
Neštěstí, hle! je, u čeho číhá neštěstí.
Kdo zná toho vyvrcholení?
Nemá to stání!
Řádní stávají se obratem výstředními,
dobří stávají se obratem nevypočitatelnýmI
Lidi zaslepení — jeho den trvá hodně dlouho!
Proto: Svatý člověk má rohy, ale neubližuje,
má hrany, ale neraní,
je přímý, ale nepřehání,
leskne se, ale neoslňuje.

Če je država vodena s strpnostjo,
so ljudje zadovoljni in pošteni.
Če je država vodena z zatiranjem,
so ljudje obupani in prebrisani.
Ko je želja po moči v ospredju,
večji kot so ideali, slabši so rezultati.
Poizkušaj osrečiti ljudi,
in postavil si temelje za bedo.
Poizkušaj narediti ljudi moralne,
in postavil si temelje za razvratnost.
Zaradi tega je Mojster zadovoljen
s tem, da služi ljudem kot zgled,
in noče uveljavljati svoje volje.
Je oster, a ne prebode.
Odločen, a prožen.
Sijoč, a prizanesljiv z očmi.

LIX

59

U vlády nad lidmi, ve službě nebi není nic jako (= nic nerovná se) šetrnost(i).
Jen taková šetrnost zove se staráním se v čas.
Starání se v čas zove se těžkým hromaděním ctnostI
Nahromadí-li se ctnost těžce, pak není nic nepřekonatelného.
Není-li (někomu) nic nepřekonatelné, nezná nikdo jeho mezí.
Nezná-li nikdo jeho mezí, takový může míti říšI
Maje říši matku, může dlouho potrvatI
To zove se hluboký kořen a pevný základ,
tj. cesta dlouho žíti a trvale hledětI

Za dobro vodenje države
ni nič boljšega kot popuščanje.
Znamenje skromnega človeka je
njegova svoboda pred lastnimi idejami.
Strpen kot nebo,
vse objemajoč kot sončna svetloba,
trden kot gora,
prožen kot drevo v vetru,
na obzorju nima cilja,
in uporabi vse,
kar mu življenje prinese na pot.
Zanj ni nič nemogoče.
Ker je opustil svoj jaz,
lahko skrbi za dobro ljudi,
kot mati skrbi za svojega otroka.

LX

60

Spravovati velký stát, jest jako vařiti malou rybu.
Dozírá-li kdo po Tau na podnebesí, nestávají se její manové (duše zemřelých) duchy (šin, tj. nevyvíjejí svoji působnost po způsobu duchů). I když však není tomu tak, že její manové nestanou se duchy (tj. stanou-li se přece duchy), tu neubližují její duchové lidem (tj. ubližují jim), svatý člověk také neubližuje lidem (i jest proto i sám jimi ušetřen). Tito dva neubližují jeden druhému, proto ctností spojeni se vracejí.

Upravljati z veliko državo
je kot peči majhno ribo.
Poškoduješ jo, če preveč drezaš vanjo.
Osredišči svojo državo v Tau
in zlo ne bo imelo moči.
Ne da zla ni,
vendar se mu boš sposoben umakniti.
Ko zlo nima čemur nasprotovati,
izgine samo od sebe.

LXI

61

Co je velký stát, zaujímá blahosklonně nižší postavení. Tím stává se pojítkem všeho pod nebem, samičkou podnebesí.
Samička vítězí vždy klidem nad samečkem. Klid jest její ponižování.
Proto i velký stát, ponižuje se před malými státy, získává malé státy;
malý stát, ponižuje se před velkým státem, získává (pro sebe), velký stát.
Proto: Jedni se ponižují, aby přijali, druzí ponížujíce se přijímají.
Velký stát nemějž jiného přání, než spojovati a vydržovati lidi;
malý stát nemějž jiného přání, než býti přijatu a sloužiti lidem.
Tak dosahují oba dva, každý, čeho si přeje.
Co je velké, tomu se sluší dělati nižšího (ponižovati se).

Ko država doseže veliko moč,
postane kot morje;
vse reke se stekajo vanj.
Večjo kot ima moč,
večja je potreba po skromnosti.
Skromnost pomeni zaupanje v Tao,
zato ni nobene potrebe po obrambi.
Veliki narod je kot velik človek:
Ko naredi napako, se tega zaveda.
Ko se tega zaveda, jo prizna.
Ko jo prizna, jo popravi.
Tiste, ki kažejo na njegove napake,
smatra za najbolj zveste učitelje.
Na svoje sovražnike gleda
kot na svojo lastno senco.
Če je država osrediščena v Tau,
če oskrbuje lastne ljudi,
in se ne vmešava v spore drugih,
bo luč vsem državam v svetu.

LXII

62

Pravé Tao jest deseti tisíců bytostí jihozápadní kout (ngao), dobrého člověka klenot, nedobrého člověka útočiště.
S krásnými slovy možno jíti na trh,
čestné skutky mohou povznésti lidI
Nedobří z lidí — k čemu zapuzovati je?
Proto dosazen jest nebes syn a ustanoveni samkungové (tři nejvyšší rádcové).
Třeba měl ty, kdož drží drahokamové odznaky v rukou na prsa uctivě skřížených, a jezdil čtyřspřežně, není to, jako když sedě (klidně) v Tao proniká.
Proč vážil si starověk tohoto Taa?
Nepraví se. Hledáním dosahuje se ho,
VIník jím bývá zachráněn?
Proto je v podnebesí cenným (nejcennějším).

Tao je središče vesolja,
zaklad dobrega človeka,
zatočišče slabemu človeku.
Čast je lahko kupljena z lepimi besedami,
spoštovanje je lahko pridobljeno z dobrimi dejanji;
ampak Tao je preko vsakršne vrednosti,
in nihče ga ne more doseči.
Zaradi tega, ko je izbran nov voditelj,
mu ne ponudi pomoči
v obliki bogastva ali svojih izkušenj.
Namesto tega ga nauči o Tau.
Zakaj so starodavni Mojstri cenili Tao?
Ker ko si eno s Tao-m,
ko ga iščeš, ga najdeš;
in ko storiš napako,
ti je oproščeno.
Zaradi tega ga vsi ljubijo.

LXIII

63

Konání jest nedělání,
zaměstnání je nezaměstnanost,
chuť jest bezchutnost,
velké jest malé,
mnoho jest málo.
Zlobu splácí ctností.
Uvažuje těžké, dokud je to lehké,
dělá velké, dokud je to malé.
Podnebesí těžké záležitosti povstávají nutně z lehkých,
podnebesí velké záležitosti povstávají nutně z nepatrných.
Proto svatý člověk nekoná po celý život (nic) velkého,
proto jest s to, aby dokonal svou velikost.
Tyhle lehkovážné sliby (jak jsou obvyklé ve světě) mají nutně málo věrnostI
Mnoho lehkého stává se nutně mnohou obtíží.
Proto i svatý člověk považuje to za těžké,
proto je po celý život bez obtíží.

Deluj brez delovanja,
delaj brez napora.
Predstavljaj si majhno kot veliko,
peščico kot množico.
Sooči se s težavami,
ko so še lahke;
dosezi velike naloge
v seriji majhnih dejanj.
Mojster nikoli ne strmi za veličino;
zaradi tega doseže veličino.
Ko naleti na težavo,
se ustavi in se ji posveti.
Ne oklepa se svojega lastnega udobja;
zaradi tega problemi zanj ne obstajajo.

LXIV

64

Pokud (něco) odpočívá, je lehko toho se zmocniti,
pokud není známky po něčem, je lehko uvažovati o tom,
pokud je něco útlé, je lehko to zlomiti,
pokud je to jemné, je lehko to rozprášitI
Dělati to, dokud to ještě není,
ovládati to, dokud to ještě není v nepořádku.
Strom, který obejmouti spojujeme obě ruce, povstává z ratolesti tenké (jako vlas),
věž o devíti patrech zdvíhá se z hromady země,
cesta tisíci li (čínských mil) počíná se pod nohama.
Kdo dělá, zkazí to,
kdo se chápe, mine se toho.
Svatý člověk nedělá, proto nic nepokazí,
nechápe se, proto se ničeho nemíjí.
Lidu způsob sledování záležitostí (jest te, že) vždy, blízcí dokonání, pokazí to;
(je-li kdo) pečlivý ke konci jako na počátku, pak nepokazí záležitost (= nic).
Proto: Svatý člověk přeje si, nemíti přání,
neváží si těžko dosažitelných statků;
učí se, neučiti se,
obrací tam, kde lidé jdou dále.
Aby podporoval deset tisíc bytostí v jejich samobytnosti, neodvažuje se dělatI

Kar je zakoreninjeno z lahkoto vzklije,
kar je nedavno je lahko popraviti,
kar je krhko je enostavno zlomiti,
kar je majhno je enostavno razmetati.
Prepreči težave preden nastanejo.
Uredi stvari preden nastanejo.
Veliki borovec zraste iz majhnih korenin.
Potovanje dolgo tisoč kilometrov
se začne izpod tvojih nog.
Če hitiš v akcijo, spodletiš.
Če se poizkušaš oprijeti stvari, jih izgubiš.
Če siliš projekt v dokončanje,
uničiš, kar je skorajda dozorelo.
Zaradi tega gre Mojster v akcijo
s tem, da pusti stvarem lastno pot.
Ostane miren tako na koncu,
kot na začetku.
Nič nima,
zaradi tega ne more nič izgubiti.
Kar si želi je ne-poželenje;
kar se uči je od-učiti se.
Enostavno opominja ljudi,
kdo so vedno bili.
Za nič drugega ne skrbi kot za Tao.
Zaradi tega skrbi za vse stvari.

LXV

65

Ti, kdož ve starověku uměli konat Tao, nedělali to, aby osvěcovali lid,
přáli si míti jej hloupým (=prostým a jednoduchým).
Lidu se vládne těžko, ví-li příliš mnoho.
Vlásti lidu věděním, jest lupičství na říšI
Nevlásti říši věděním, jest štěstím říše.
Ten kdo zná tyto dvě věci, jest také vzorem.
Uměti vždy, býti vzorem, tomu se říká hluboká ctnost.
Hluboká ctnost je nevystižitelná, jest vzdálena, jest v protivě k bytostem; potom však dosahuje velkého přimknutí.

Starodavni Mojstri niso poizkušali izobraziti ljudi,
ampak so jih prijazno naučili ne-vedeti.
Ko mislijo, da vedo odgovor,
se ljudi težko vodi.
Ko spoznajo, da ne vedo,
lahko ljudje najdejo lastno pot.
Če bi se rad naučil kako voditi,
se izogibaj prebrisanosti in razkošju.
Najenostavnejši vzorec je najčistejši.
Zadovoljen z običajnim življenjem,
lahko ljudem pokažeš pot
nazaj k njihovi pravi naravi.

LXVI

66

To, čím toky a moře mohou býti králi sta údolí, jest, že dovedou se před nimi ponížiti. Proto mohou býti sta údolí králI
Proto: Svatý člověk, přeje si býti nad lidem, nutně podřizuje se mu ve slovech,
přeje si býti před lidem, nutně staví se zaň ve své osobě.
Proto svatý člověk: Dlí nahoře (= zaujímá své vysoké postavení) a lid nenese to těžce,
dlí vpředu a lid neuráží se tím.
Proto podporuje jej vše pod nebem s radostí a bez únavy.
Že se nesváří, proto není nikdo pod nebem s to, aby s ním nevešel ve spor.

Vsi potoki se stekajo k morju,
ker je na najnižji točki.
Skromnost mu daje moč.
Če bi rad vodil ljudi,
se moraš postaviti pod njih.
Če hočeš ljudi voditi,
se moraš naučiti, kako jim slediti.
Mojster je nad ljudmi,
in nihče se ne počuti zatiranega.
On gre pred ljudmi,
in nihče se ne čuti manipuliranega.
Celoten svet mu je hvaležen.
Ker z nikomur ne tekmuje,
nihče ne tekmuje z njim.

LXVII

67

Všichni pod nebem zovou mne velkým, pokud týče se mojí podobnosti s nepodařeným.
Pouze proto, že jsem velkým, podobám se (na venek) nepodařenci. Pokud se týče těch, kteří (po názoru světa) jsou podaření, je jich maličkost ode dávna, trvám.
Co se mne týče, mám já tři skvosty a jako skvosty je chovám: jeden zove se milosrdenství, druhý zove se šetrnost, třetí zove se netroufání si býti v podnebesí předním.
Že jsem milosrdný, proto mohu si vésti mužně;
že jsem šetrný, mohu býti štědrý;
že si netroufám být přední v říši, proto mohu býti starším nad dokonalými nádobami (= nad nejlepšími).
Nynější opuštějí slitování, při tom jsou udatní, opouštějí šetrnost, při tom rozhazují, opouštějí zadní postavení, při tom jsou vpředu. To je smrt, ach!
A přece: bojuje-li se se slitováním, tu vítězí se, a dosáhne-li se tím něčeho, je to pevné.
Chce-li nebe někoho zachrániti, dá mu slitování za průvodce.

Nekateri pravijo, da je moje učenje neumnost.
Drugi ga imajo za veličastnega, a neuporabnega.
Ampak za tiste, ki so pogledali znotraj sebe,
ta neumnost predstavlja popoln smisel.
In za tiste, ki ga spravijo v uporabo,
ima ta veličastnost korenine, ki gredo globoko.
Jaz imam samo tri stvari za naučiti:
preprostost, potrpežljivost, sočutje.
Te tri stvari so največje bogastvo.
Preprosti v akciji in v mislih,
se vrnete k viru bitja.
Potrpežljivi tako s prijatelji kot sovražniki,
se uskladite s tem, kakor stvari pač so.
Sočutni do sebe,
se pobotate z vsemi bitji na svetu.

LXVIII

68

Kdo umí vévoditi, není bojovný,
kdo umí zápasiti, nezuří,
kdo umí překonávati protivníka, nezápasí.
Kdo umí používati lidu, dělá podřízeného.
To zove se ctností nesváření, to zove se silou používání lidu, to zove se býti rovným nebi (phei-thien) — starověku vrchol.

Najboljši atlet
zaželi svojemu nasprotniku najboljše.
Najboljši general
vstopi v um svojih nasprotnikov.
Najboljši podjetnik
služi skupnemu dobremu.
Najboljši voditelj
sledi volji ljudstva.
Vsak od njih pooseblja vrlino ne-tekmovanja.
Ne da nočejo tekmovati,
ampak to naredijo v duhu igre.
V tem so kot otroci
in v harmoniji s Tao-m.

LXIX

69

Starý bojovník má výrok:
Já si netroufám dělati pána, ale dělám hosta,
netroufám si pokročiti o palec vpřed, ale ustupuji o stopu do zadu.
Tomu se říká:
choditi bez chůze,
strkati bez napřažení ruky,
proniknouti vpřed bez odporu,
uchvacovati beze zbraní.
Není většího neštěstí, než bráti odpor na lehkou váhu (= zahrávati si s odporem, lehkovážně na odpor se stavěti). Bráti odpor na lehkou váhu blíží se ztrátě našich klenotů.
Proto, jestliže protivné zbraně proti sobě postupují, zvítězí asi ti, kdož mají slitování (ngai-če; var. šuai-če, kdož jsou na tom hůře).

Generali imajo rek:
“Raje, kot da naredimo prvo potezo,
je boljše počakati in videti.
Bolje kot napredovati za centimeter,
se je umakniti za kilometer.”
Temu se reče napredovati,
brez da bi se pomikali naprej,
potiskati nazaj, brez uporabe orožja.
Ni večje nesreče
kot podcenjevati nasprotnika.
Podcenjevati svojega nasprotnika
pomeni misliti, da je zloben.
Tako uničiš svoje tri zaklade
in sam postaneš sovražnik.
Ko si dve veliki sili nasprotujeta druga drugi,
bo šla zmaga k tistemu,
ki ve, kako popustiti.

LXX

70

Mým slovům je velmi lehko rozuměti,
je velmi lehko (je) provádětI
Pod nebem není nikoho, kdo by mohl jim rozuměti,
nikoho, kdo by mohl (je) provádětI
Slova mají předka (tsung = odkud pocházejí),
záležitosti mají svého knížete (kiün).
Jen že se tomu nerozumí, proto mne neznají.
Kdyby bylo těch, kdož mi rozumějí, (jen) málo,
vážili by si mne.
Proto svatý člověk obléká hrubou houni
a v srdci skrývá drahokamy.

Moji nauki so lahki za razumeti
in enostavni za uporabo.
Vendar jih vaš razum ne more dojeti,
in če jih boste poizkušali uporabljali,
ne boste uspeli.
Moji nauki so starejši od sveta.
Kako lahko dojamete njihov pomen?
Če bi me radi spoznali,
poglejte v svoje srce.

LXXI

71

Uměti neuměti jest (nej)vyšší,
neuměti uměti jest nemoc.
Právě jen, považujeme-li nemo za nemoc, nejsme proto nemocnI
Svatý člověk není nemocen, poněvadž považuje nemoc za nemoc; proto není nemocen.

Ne-vedeti je pravo znanje.
Predvidevati, da veste, je bolezen.
Najprej spoznajte, da ste bolni;
nato se lahko pomaknete proti zdravju.
Mojster je svoj lastni zdravnik.
Pozdravil se je vsega vedenja.
Zaradi tega je resnično popoln.

LXXII

72

Nebojí-li se lid hrozného, přijde velmi hrozné, trvám.
Nemíti těsným místo, v němž se zdržujeme,
nemíti obmezeným místo, v němž žijeme.
Jen tím, že nepovažujeme je za obmezené, není obmezené.
Proto svatý člověk zná se, ale nedívá se na sebe (nebo neukazuje se), miluje se, ale nepřeceňuje se.
Proto nechává onoho a přidržuje se tohoto.

Ko izgubijo občutek za čudenje,
se ljudje obrnejo k religiji.
Ko nič več ne verjamejo vase,
postanejo odvisni od avtoritete.
Zaradi tega se Mojster umakne,
da ne bodo ljudje zmedeni.
On uči brez poučevanja,
tako da se ljudje nimajo česa naučiti.

LXXIII

73

Je-li kdo smělý v odvaživání se, bývá usmrcen,
je-li kdo smělý v neodvažování se, žije.
Z těchto dvou jest toto užitečné, ono škodlivé.
Co nebe nenávidí, kdo zná toho příčinu?
Proto i svatý člověk shledává to (= rozhodování) těžkým.
Nebes cesta jest:
nesváří se a přece umí vítěziti,
nemluví a přece umí obdržet odpověď,
nevolá a (vše) přichází samo od sebe.
Shovívavé. dovede přece prováděti své záměry.
Nebes síť jest velmi velká a volných ok, přesto nechybí (nikoho).

Tao je vedno spokojen.
Premaguje brez tekmovanja,
odgovori brez ene same besede,
prispe brez da je poklican,
doseže brez načrta.
Njegove mreže prekrijejo celotno vesolje.
In čeprav je njegova mreža široka,
nič ne uide skozi.

LXXIV

74

Nebojí-li se lid smrti, jak chceme jej smrtí strašiti?
Kdybychom přivedli lid k tomu, by se bál vždy smrti, a já dosáhl toho, ty, již dopustili by se něčeho nehorázného, chytiti a usmrtiti je, kdo troufal by si to?
Je stále jeden, jenž je pánem usrcování a usmrcuje (totiž nebe).
Jestliže někdo zastupuje pána usmrcování, usmrcuje, možno říci, že jest to tesání v zastoupení velkého tesaře. Při takovémto tesání v zastoupení velkého tesaře jen zřídka se stane, že si neporaníme ruky.

Če spoznate, da se vse stvari spreminjajo,
ni ničesar, česar se boste oklepali.
Če vas ni strah smrti,
ni ničesar, kar ne bi mogli doseči.
Poizkušati kontrolirati prihodnost,
je kot da bi zavzeli tesarjevo mesto.
Ko uporabljate njegovo orodje,
so velike možnosti, da si porežete roke.

LXXV

75

Lid hladoví, protože jeho vrchnost spotřebuje příliš mnoho dávek; proto hladoví.
Lidu je těžko vládnouti, má-li jeho vrchnost co dělati; proto jest mu těžko vládnoutI
Lid béře smrt na lekou váhu, protože hledá plnost života; proto béře smrt na lehkou váhu.
I takové nevážení si života jest lepší, než přílišnou váhu naň klástI

Ko so davki preveliki,
ljudje postanejo lačni.
Ko je vlada predraga,
ljudje izgubijo svojega duha.
Delujte v dobro ljudi.
Zaupajte jim; pustite jih na miru.

LXXVI

76

Člověk rodě se jest útlý a slabý,
umíraje jest pevný a silný.
Trávy a stromy, povstávajíce, jsou útlé a pružné,
odumírajíce, jsou vyprahlé a suché.
Proto: Pevnost a síla jsou průvodci smrti,
útlost a slabost jsou průvodci života.
Proto: Je-li moc válečná silná, nevítězí,
strom, když byl zasílil, je v koncích.
Silné a velké trvá dole,
útlé a slabé trvá nahoře.

Človek se rodi mehak in prožen;
mrtev pa je tog in trd.
Rastline vzklijejo mehke in gibke,
mrtve pa so lomljive in posušene.
Zaradi tega, kdorkoli je trd in neomajen,
je učenec smrti.
Kdor je mehak in popustljiv,
je učenec življenja.
Trdno in togo bo zlomljeno.
Mehko in prožno bo prevladalo.

LXXVII

77

Nebes cesta — není-liž jako napínání luku?
Vysoké stlačuje, nízké povznáší;
co má nadbytek, to umenšuje, co nedostačuje, (to rozšiřuje, var. tomu přidává).
Nebes cesta jest umenšovati, co má nadbytek,
a rozšiřovati, co nestačí.
Člověkova cesta není taková. On umenšuje, co nedostačuje, by sloužil tomu, co má nadbytek.
Kdo jest s to, aby svým přebytkem sloužil podnebesí? Jen ten kdo má Tao.
Proto: Svatý člověk dělá, ale nezakládá si na tom.
Když je zásluha dokonalá, netrvá při ní.
Jak nepřeje si ukazovat svou moudrost!

V svetu Tao deluje tako,
kot je pri upogibanju loka.
Vrh je upognjen navzdol;
dno je upognjeno navzgor.
Poravna presežke in pomanjkanje,
tako da je v popolnem ravnovesju.
Vzame tam, kjer je preveč,
in da tam, kjer ni zadosti.
Tisti, ki skušajo nadzorovati in
uporabljajo silo, da zaščitijo svojo moč,
gredo proti toku Taa.
Vzamejo tistim, ki nimajo zadosti,
in dajo tistim, ki imajo več kot preveč.
Mojster lahko daje,
kajti ni konca njegovemu bogastvu.
Deluje brez pričakovanja,
uspe, brez da bi si jemal zasluge,
in ne misli, da je boljši kot kdorkoli drug.

LXXVIII

78

Z toho, co je pod nebem měkké a slabé, nic nepřevyšuje vodu, při tom není nic mezi tím, co na tvrdé útočí, co by ji mohlo překonatI
Není nic, čím ji zaměnitI
Že slabé vítězí nad silným, měkké vítězí nad tvrdým, pod nebem není, kdo by toho nevěděl, ale není s to, aby (tak) jednal.
Proto praví svatý člověk:
Vzíti na sebe říše špínu, to znamená státi v čele še-tsik,
vzíti na sdebe říše neštěstí, to znamená býti podnebesí králem,.
Správná slova jsou jakoby zvrácená.

Nič na svetu ni tako nežno in popustljivo kot voda.
Vendar je najbolj primerna,
da razdre trdno in neupogljivo.
Mehko premaga trdno;
nežno premaga togo.
Vsi vedo, da je to res,
a malo jih lahko to udejanji.
Zaradi tega Mojster ostane
miren v sredini žalosti.
Zlo ne more vstopiti v njegovo srce.
Ker se je odrekel pomaganju,
je ljudem največja pomoč.
Resnične besede se zdijo nasprotujoče.

LXXIX

79

Srovnáme-li velkou nenávist, nutně máme zbývající nenávist. Jak považovati to za dobré?
Proto svatý člověk chápe se levé (části) smlouvy (která podle výkladu obsahovala za stara závazky), sám ničeho nežádaje od lidí (tj. sám nemaje na své straně požadavků, jež psaly se po pravé straně).
Kdo má ctnost, stará se o smlouvu, (by jí vyhověl), kdo nemá ctnosti, stará se o desátek.
Nebes cesta jest bez lásky příbuzenské, vždycky jest s dobrým člověkem.

Neuspeh je priložnost.
Če krivite nekoga drugega,
obtoževanju ni konca.
Zaradi tega Mojster izpolni
svoje lastne obveznosti in
popravi svoje lastne napake.
Naredi kar mora narediti,
in nič ne zahteva od drugih.

LXXX

80

Malý stát, málo lidu. Nechať mají úředníky nad desítkami a stovkami lidí, ale nepoužívá se jich. Ať shledává lid smrt těžkou a přece neputuje do dálky. I když jsou tu lodi a vozy, nechť nemá, proč na ně vstupovati, i když jsou tu brnění a zbraně, nechť nemá, proč stavěti se s nimi v bitevní šik. Nechť vrátí se lid k vázání uzlů a používá ho. Budou shledávati svůj pokrm sladkým, svůj šat krásným, své obydlí pohodlným, budou se těšiti ze své lidovostI
Státy sousedící dívají se na sebe, hlas kohoutů a psů slyšán je vzájemně. (Ale) lid dospívá smrti stár, aniž vzájemně odchází a přichází (= bez vzájemných styků).

Če je država vodena modro,
bodo njeni prebivalci zadovoljni.
Ljubijo delo svojih rok
in ne zapravljajo časa z
izumljanjem novih naprav,
s katerimi bi bilo prihranjenega veliko dela.
Ker iskreno ljubijo svoje domove,
jih potovanje ne zanima.
Morda je nekaj vozov in ladij,
vendar nikamor ne gredo.
Morda je zaloga orožja,
vendar ga nihče ne uporablja.
Ljudje imajo radi svojo hrano,
z zadovoljstvom so s svojo družino,
vikende preživljajo na svojih vrtovih,
radostni pri delu v svoji soseski.
In čeprav je sosednja država tako blizu,
da lahko ljudje slišijo
njihove peteline kikirikati in pse lajati,
so zadovoljni s tem, da umrejo v pozni starosti,
ne da bi jo kdaj videli.

LXXXI

81

Věrná slova nejsou pěkná,
pěkná slova nebývají věrná.
Dobrý (šen-če) nebývá obratného jazyka,
člověk obratného jazyka nebývá dobrý.
Kdo ví, není učený,
kdo je učený, neví.
Svatý člověk neshromažďuje.
Vezme-li a dá lidem, má sám tím více,
vezme-li a dá lidem, jest jeho nadbytek tím větší.
Nebes cesta jest prospívati a neškoditi,
svatého člověka cesta jest dávati a nesvářiti se.

Resnične besede niso izrazite;
izrazite besede niso resnične.
Modri ljudje ne rabijo dokazovati svojih trditev;
ljudje, ki rabijo dokazovati svoj prav, niso modri.
Mojster nima lastnine.
Več kot naredi za druge,
srečnejši je.
Več kot da drugim,
bogatejši je.
Tao obrodi brez vsiljevanja.
Brez da bi gospodoval, Mojster vodi.