LI

51

Tao je rodí, tek (ctnost Taa) je vydržuje;
hmota je vytváří, síla je dokonává.
Proto není jedné z tisíců bytostí, jež by nectila Tao a neměla ve vážnosti ctnost.
O úctě k Tau a vážnosti ke ctnosti (platí): nikdo jich neporoučí, a přece trvají věčně samy od sebe. Nebo nTao je rodí, udržuje je, vychovává je, podporuje je, dokonává je, přivodí je ke zralosti, živí je, ochraňuje je.
Dáti život a nemíti, udělati a nezakládati si na tom, vychovati a neovládati — to zove se hlubokou ctností.

Calea Tao produce toate lucrurile,
Virtutea (Te) le întretine.
Armonia se întretine urmând Calea Tao,
Valoarea lucrurilor se naste
Din a poseda Virtutea (Te).
Urmând Virtutea (Te) este progres si dezvoltare,
Lucrurile sunt îngrijite, protejate, fiintele hranite.
Desi totul e-n Tao se manifesta ca si cum n-ar poseda nimic.
Asa-i si Înteleptul, seamana Virtutea (Te) în tot ce face,
Nimic nu-si însuseste, e astfel pe Carare.

LII

52

Podnebesí počátek považují za podnebesí matku.
Pozná-li kdo svou matku, zná i své dětství (= ví, čím sám jako dítě je povinen).
Pozná-li své dětství, uchová svou matku.
V době, kdy tělo odumírá, je bez nebezpečí.
(Kdo) uzavírá své průchody a uzamyká své brány, je až do konce života prost nepokoje;
kdo otvírá své průchody a hledí si svých záležitostí (světských), není do konce života volný.
VIděti drobné, znamená jasně viděti,
zachovati slabost, znamená silným býtI
Používati svého lesku, navrátiti se zpět k svému světli, aniž zůstaviti těla pohromu, tomu se říká podšíti věčnost, tj. zabezpečiti si trvání.

Tao este causa a totul.
Cunoscând causa se pot cunoste manifestarile.
Fiind în mijlocul manifestarilor putem privi la sursa.
Astfel Înteleptul traieste-n armonie,
Nu se expune, astfel se protejeaza,
Prin expunere se creiaza multimea de probleme,
Vazând esenta lucrurilor stie ce se va întampla,
Prin sensibilitate îsi manifesta taria,
Prin introspectie e mereu în armonie,
Aceasta-i în fapt a trai în eternitate.

LIII

53

Dejme tomu, že bych měl vědění po způsobu pomocného úředníka (kiai-žin): bera se po velké cestě (jednaje dle velkého Taa), měl
bych jen obavu jak je vyvinout.
Velká cesta je nejvýš rovná, ale lid miluje poboční cesty.
Knížecí dvůr má nádherné schodiště, co role mají přílišné býlí a sýpky jsou příliš vyprázdněny.
(Lidé) nosí pestré barvy, opásávají ostré zbraně, plní se pitím a jídlem, statků je nadbytek. Tomu říkám: stavěti na odiv lupičství. Jak postrádá to Taa!

Cunoscând Calea Tao pot vorbi despre ea.
De-ar fi sa dau un sfat as spune sa mergeti pe Carare.
Desi Calea-i usoara, fiind ignoranti
Multi oamenii prefera caile laterale.
În loc sa foloseasca resursele pentru viata,
Unii conducatori cheltuiesc pentru înarmare.
Cand conducatorii sunt iresponsabili,
Poporul sufera, tara e împovarata.

LIV

54

Kdo umí se usaditi, nebývá vytržen,
kdo umí uchopiti, neztrácí.
Synů a vnuků dary a oběti neustanou.
Pěstuje-li (Tao) ve své osobě, stává se jeho ctnost pravou;
pěstuje-li je v rodině, stává se její ctnost bohatou;
pěstuje-li je v dědině, stává se její ctnost rozsáhlou;
pěstuje-li je v území, stává se jeho ctnost překypující;
pěstuje-li je v říši, stává se její ctnost všeobecnou.
Proto posuzujeme podle osoby osobu,
posuzujeme podle rodiny rodinu,
posuzujeme podle dědiny dědinu,
posuzujeme podle území území,
posuzujeme podle říše říšI

Înteleptul îsi sadeste cu grija semintele,
Îsi construieste solid casa,
Astfel ca grija si lucrul bine facut
Ramân o pilda pentru generatiile care vin.
Prin practica Caii Tao pentru el
Cel Întelept urmeaza Virtutea (Te).
Practicata de o familie
Virtutea aduce abundenta.
Practicata de o comunitate de oameni
Virtutea aduce înflorire.
Practicata de o tara întreaga
Virtutea devine exemplu pentru alte tari.
Practicata de întreaga lume
Virtutea devine un bun universal.
Daca un om urmeaza virtutea
Este un exemplu pentru familia lui.
Cand o familie urmeaza virtutea
Este un exemplu pentru comunitate.
Cand o comunitate practica virtutea
Este un exemplu pentru tara.
Cand o tara practica virturea
Este un exemplu pentru întreaga lume.
Se poate proba aceasta prin simpla observatie.

LV

55

Chovaje v sobě solidní (heu, vlastně tlustou) ctnost, je roven (člověk) červenému (= novorozenému) dítětI
Jedovatý hmyz nebodá, dravá zvěř neuchvacuje, dravci neunášejí ve svých drápech.
Kosti jsou slabé, svaly jsou chabé a přece drží pevně v ruce.
Neví ještě nic o samičky a samečka spojení a přece jsou pohlavní údy v činnosti. To je opravdu vrchol životní síly.
Celý den křičí a hrdlo se nemění (= neochraptí), to je opravdu vrchol harmonie.
Znáti harmonii, tomu se říká věčnost,
znáti věčnost, tomu se říká osvícenost.
Více života, tomu se říká štěstí,
srdce-li určuje dech životní, tomu se říká síla.
Bytosti vyrostše počínají stárnouti:
to nazýváme ne-Tao, ne-Tao brzy končí.

Cel care urmeaza Calea Tao pare un copil.
Pare ca nu are forta si tarie, dar strânsoarea lui e ferma.
Pare ca nu are energie, dar miscarea-i e plina de elan.
Pare ca nu are nimic de spus,
Dar vorba-i vine totdeauna la timp.
Înteleptul e mereu în armonie,
Fiind în armonie se aliniaza cu eternul,
Aliniindu-se cu eternul este mereu in lumina.

LVI

56

Kdo ví, nemluví,
kdo mluví, neví.
Uzavírati své průchody,
uzamykati své brány,
lámati své hroty,
rozmotávati své závity,
tlumiti svůj lesk,
rovnati se svému prášku:
to zove se hluboká jednota.
Proto: Je (takový) nepřístupný lásce, nepřístupný odscizení,
nepřístupný zisku, nepřístupný ztrátě,
nepřístupný poctě, nepřístupný ponížení.
Proto je v podnebesí ctěn (nejctěnější).

Cel ce stie nu vorbeste, cel ce vorbeste nu stie.
Închizând ochii, neascultând, nemirosind,
neatingând, negustând se închid simturile.
Dar o lume a armoniei se deschide în interiorul mintii.
Astfel Înteleptul nu este preocupat
De prieteni sau dusmani, de glorie sau disgratie.
Ajunge la perfectionare urmând Calea Tao.

LVII

57

S přímostí vládne se státu,
se lstí užívá se zbraní,
nezaměstnaností nabývá se podnebesí (říše),
Jak pak vím já, že má se to tak?
Skrze toto!
Čím více je v podnebesí toho, čeho jest se vystříhati a čemu jest se vyhýbati, tím chudší je lid. Má-li lid hodně ostrých nástrojů, panuje v říši rodině tím větší zmatek.
Jsou-li lidé velmi dovední a obratní, povstává tím více zvláštních (podivných) věcí.
Čím více zákonů a rozkazů se stanoví, tím více je zlodějů a lupičů.
Proto praví svatý člověk:
Já nedělám nic, a lid mění se sám od sebe,
já miluji pokoj, a lid je sám od sebe spořádaný,
já jsem bez zaměstnání, a lid je sám od sebe bohat,
já nemám přání, a lid je sám od sebe samorostlý.

O tara este dreapta prin legi drepte.
Un razboi se castiga printr-o tactica avansata.
Printr-o vointa puternica o dorinta este îndeplinita.
Prea multe legi înmultesc faradelegile,
Pregatirea prea mare de razboi aduce razboiul.
Propagarea dorintelor aduce conflictul între oameni.
De aceia Înteleptul spune:
„Nu aduceti prea multe legi,
Si poporul se va conduce el însusi.
Gânditi-va la pace si tara nu va suferi.
Traiti în simplitate si oamenii vor trai in armonie”.

LVIII

58

Je-li něčí vláda hodně smutná, je její lid hodně osvícen (čhun-čhun = samá osvěta),
je-li něčí vláda hodně osvědčená, je její lid pln trhlin (khiuet, obraz vzat od rozbité nádoby),
Neštěstí, hle! je, u čeho číhá neštěstí.
Kdo zná toho vyvrcholení?
Nemá to stání!
Řádní stávají se obratem výstředními,
dobří stávají se obratem nevypočitatelnýmI
Lidi zaslepení — jeho den trvá hodně dlouho!
Proto: Svatý člověk má rohy, ale neubližuje,
má hrany, ale neraní,
je přímý, ale nepřehání,
leskne se, ale neoslňuje.

Când conducatorii nu pun prea multe restrictii
Oamenii sunt multumiti.
Când conducatorii pun prea multe restrictii
Oamenii sunt nemultumiti.
Din prea multa abundenta apare saracia.
Dintr-o mare saracie se iveste prosperitatea.
De aceia cumpatarea este cea mai buna.
Înteleptul este cumpatat.
Se da exemplu pe el însusi prin pilda vie.
Nu-si impune vointa, de aceia e urmat,
E precis în actiune, de aceia rezultatele sunt cele asteptate,
Exigent cu el, dar flexibil cu ceilalti,
Multumit în ce face, e remarcat oricand de oameni.

LIX

59

U vlády nad lidmi, ve službě nebi není nic jako (= nic nerovná se) šetrnost(i).
Jen taková šetrnost zove se staráním se v čas.
Starání se v čas zove se těžkým hromaděním ctnostI
Nahromadí-li se ctnost těžce, pak není nic nepřekonatelného.
Není-li (někomu) nic nepřekonatelné, nezná nikdo jeho mezí.
Nezná-li nikdo jeho mezí, takový může míti říšI
Maje říši matku, může dlouho potrvatI
To zove se hluboký kořen a pevný základ,
tj. cesta dlouho žíti a trvale hledětI

Pentru a conduce o tara moderatia este necesara.
Înteleptul fiind moderat este pe Cararea Tao,
Fiind pe Carare are Virtute în tot ce face.
Astfel ca el poate înfaptui orice.
Poate sa conduca si o tara.
Poate astfel sa puna o baza solida
Prin pilda vie pe care o da.
Înteleptul e vrednic sa conduca
Pentru ca urmeaza calea cerului.

LX

60

Spravovati velký stát, jest jako vařiti malou rybu.
Dozírá-li kdo po Tau na podnebesí, nestávají se její manové (duše zemřelých) duchy (šin, tj. nevyvíjejí svoji působnost po způsobu duchů). I když však není tomu tak, že její manové nestanou se duchy (tj. stanou-li se přece duchy), tu neubližují její duchové lidem (tj. ubližují jim), svatý člověk také neubližuje lidem (i jest proto i sám jimi ušetřen). Tito dva neubližují jeden druhému, proto ctností spojeni se vracejí.

O tara se conduce cu mult tact.
Cand tara este condusa cu întelepciune
Fortele raului nu au putere.
Oamenii nu mai întretin astfel fortele malefice.
Înteleptul si oamenii din jurul lui
Îsi întretin reciproc atitudinea pozitiva.
În tot ce fac, Virtutea se arata,
Astfel ca lumea se perfectioneaza continuu.

LXI

61

Co je velký stát, zaujímá blahosklonně nižší postavení. Tím stává se pojítkem všeho pod nebem, samičkou podnebesí.
Samička vítězí vždy klidem nad samečkem. Klid jest její ponižování.
Proto i velký stát, ponižuje se před malými státy, získává malé státy;
malý stát, ponižuje se před velkým státem, získává (pro sebe), velký stát.
Proto: Jedni se ponižují, aby přijali, druzí ponížujíce se přijímají.
Velký stát nemějž jiného přání, než spojovati a vydržovati lidi;
malý stát nemějž jiného přání, než býti přijatu a sloužiti lidem.
Tak dosahují oba dva, každý, čeho si přeje.
Co je velké, tomu se sluší dělati nižšího (ponižovati se).

O tara întinsa are mare putere de atractie.
Acolo multi se întâlnesc,
E ca principiul feminin care atrage supunându-se.
Cel care se supune conduce cu subtilitate.
Tot astfel daca o tara mare nu-si arata mandria si puterea
Cucereste tarile mici fara lupte.
Daca o tara mica se supune se întregeste astfel cu o tara mare.
Astfel ca tara mare are mai multi oameni
Iar tara mica are mai mult spatiu.
Câstigul este astfel reciproc.

LXII

62

Pravé Tao jest deseti tisíců bytostí jihozápadní kout (ngao), dobrého člověka klenot, nedobrého člověka útočiště.
S krásnými slovy možno jíti na trh,
čestné skutky mohou povznésti lidI
Nedobří z lidí — k čemu zapuzovati je?
Proto dosazen jest nebes syn a ustanoveni samkungové (tři nejvyšší rádcové).
Třeba měl ty, kdož drží drahokamové odznaky v rukou na prsa uctivě skřížených, a jezdil čtyřspřežně, není to, jako když sedě (klidně) v Tao proniká.
Proč vážil si starověk tohoto Taa?
Nepraví se. Hledáním dosahuje se ho,
VIník jím bývá zachráněn?
Proto je v podnebesí cenným (nejcennějším).

Calea Tao este calea luminii.
Pentru oamenii buni este o comoara, cei rai fug de ea.
Se pot câstiga oamenii cu vorbe frumoase,
Se poate câstiga respectul prin fapte frumoase.
Dar Calea Tao este mai presus de bine.
Cel care o vede se scalda în lumina.
Alegând un conducator,
Nu bogatia sau experienta sunt necesare,
Ci gradul lui de competenta pe Cararea Tao.
De ce cei din vechime pretuiau pe aceia pe Carare?
Pentru ca erau iubiti de popor.

LXIII

63

Konání jest nedělání,
zaměstnání je nezaměstnanost,
chuť jest bezchutnost,
velké jest malé,
mnoho jest málo.
Zlobu splácí ctností.
Uvažuje těžké, dokud je to lehké,
dělá velké, dokud je to malé.
Podnebesí těžké záležitosti povstávají nutně z lehkých,
podnebesí velké záležitosti povstávají nutně z nepatrných.
Proto svatý člověk nekoná po celý život (nic) velkého,
proto jest s to, aby dokonal svou velikost.
Tyhle lehkovážné sliby (jak jsou obvyklé ve světě) mají nutně málo věrnostI
Mnoho lehkého stává se nutně mnohou obtíží.
Proto i svatý člověk považuje to za těžké,
proto je po celý život bez obtíží.

Actiunile bune nu se fac în graba,
Munca buna nu necesita epuizare.
În cursul timpului ce este mic creste,
Ce este in urma ajunge în frunte.
Marile calatorii încep cu un pas timid,
Marile realizari au începuturi modeste.
Înteleptul vede persectiva lucrurilor
În pasi timizi, începuturi modeste.
De aceia Înteleptul urmand Calea Tao,
Cu cumpatare întreprinde orice,
Astfel ca tot ce face e solid, dureaza,
Îndeplineste totul fara graba si eforturi.

LXIV

64

Pokud (něco) odpočívá, je lehko toho se zmocniti,
pokud není známky po něčem, je lehko uvažovati o tom,
pokud je něco útlé, je lehko to zlomiti,
pokud je to jemné, je lehko to rozprášitI
Dělati to, dokud to ještě není,
ovládati to, dokud to ještě není v nepořádku.
Strom, který obejmouti spojujeme obě ruce, povstává z ratolesti tenké (jako vlas),
věž o devíti patrech zdvíhá se z hromady země,
cesta tisíci li (čínských mil) počíná se pod nohama.
Kdo dělá, zkazí to,
kdo se chápe, mine se toho.
Svatý člověk nedělá, proto nic nepokazí,
nechápe se, proto se ničeho nemíjí.
Lidu způsob sledování záležitostí (jest te, že) vždy, blízcí dokonání, pokazí to;
(je-li kdo) pečlivý ke konci jako na počátku, pak nepokazí záležitost (= nic).
Proto: Svatý člověk přeje si, nemíti přání,
neváží si těžko dosažitelných statků;
učí se, neučiti se,
obrací tam, kde lidé jdou dále.
Aby podporoval deset tisíc bytostí v jejich samobytnosti, neodvažuje se dělatI

Problemele pot fi evitate chiar înainte de a incepe,
Armonia este astfel mentinuta
Înainte ca sa apara confuzia.
Închizând usa nimeni nu poate intra.
Un mare copac a fost la inceput o mladita mica,
O mare calatorie de mii de kilometri
Începe cu un pas.
Înteleptul nu insista sa castige nimic,
Nu alearga dupa glorie sau competitii.
Astfel nu poate pierde nimic.
Este exemplul de înfaptuire a lucrurilor fara efort.

LXV

65

Ti, kdož ve starověku uměli konat Tao, nedělali to, aby osvěcovali lid,
přáli si míti jej hloupým (=prostým a jednoduchým).
Lidu se vládne těžko, ví-li příliš mnoho.
Vlásti lidu věděním, jest lupičství na říšI
Nevlásti říši věděním, jest štěstím říše.
Ten kdo zná tyto dvě věci, jest také vzorem.
Uměti vždy, býti vzorem, tomu se říká hluboká ctnost.
Hluboká ctnost je nevystižitelná, jest vzdálena, jest v protivě k bytostem; potom však dosahuje velkého přimknutí.

Înteleptii din vechime învatau pe oameni viata simpla,
Fara viata simpla multe cunostiinte sunt nefolositoare.
Conducatorii înselând poporul
Face ca si poporul sa umble dupa înselatorii.
Astfel ca înselaciunea îi stapaneste pe toti.
Stiind acestea se pot evita multe rele.

LXVI

66

To, čím toky a moře mohou býti králi sta údolí, jest, že dovedou se před nimi ponížiti. Proto mohou býti sta údolí králI
Proto: Svatý člověk, přeje si býti nad lidem, nutně podřizuje se mu ve slovech,
přeje si býti před lidem, nutně staví se zaň ve své osobě.
Proto svatý člověk: Dlí nahoře (= zaujímá své vysoké postavení) a lid nenese to těžce,
dlí vpředu a lid neuráží se tím.
Proto podporuje jej vše pod nebem s radostí a bez únavy.
Že se nesváří, proto není nikdo pod nebem s to, aby s ním nevešel ve spor.

Un râu curge catre partile cele mai joase ale vaii,
Râul este astfel stapânul vaii.
Pentru a-i castiga pe oameni, trebuiesc serviti,
Pentru a-i conduce pe oameni trebuiesc urmati.
Când Înteleptul se arata mai presus de oameni
Ei nu se simt apasati,
Când Înteleptul sta în fata oamenilor,
Ei nu se simt confruntati.
Astfel Înteleptul este pilda vie,
Cei din preajma lui se simt ocrotiti.

LXVII

67

Všichni pod nebem zovou mne velkým, pokud týče se mojí podobnosti s nepodařeným.
Pouze proto, že jsem velkým, podobám se (na venek) nepodařenci. Pokud se týče těch, kteří (po názoru světa) jsou podaření, je jich maličkost ode dávna, trvám.
Co se mne týče, mám já tři skvosty a jako skvosty je chovám: jeden zove se milosrdenství, druhý zove se šetrnost, třetí zove se netroufání si býti v podnebesí předním.
Že jsem milosrdný, proto mohu si vésti mužně;
že jsem šetrný, mohu býti štědrý;
že si netroufám být přední v říši, proto mohu býti starším nad dokonalými nádobami (= nad nejlepšími).
Nynější opuštějí slitování, při tom jsou udatní, opouštějí šetrnost, při tom rozhazují, opouštějí zadní postavení, při tom jsou vpředu. To je smrt, ach!
A přece: bojuje-li se se slitováním, tu vítězí se, a dosáhne-li se tím něčeho, je to pevné.
Chce-li nebe někoho zachrániti, dá mu slitování za průvodce.

Cei ce urmeaza Calea Tao au trei calitati esentiale,
Compasiunea prin care se dobândeste curajul,
Prudenta, prin care se dobândeste putere,
Modestia, prin care se dobândeste influenta.
Dar actiunile obisnuite ale oamenilor
Este sa premareasca pe erou.
Sa dobândeasca putere prin lipsa de prudenta,
Sa-si creasca influenta prin afisarea mândriei.
Doar cel cu compasiune este cu adevarat curajos,
Doar cel prudent are cu adevarat putere,
Doar cel modest poate influenta cu adevarat oamenii.
El este astfel pe Cararea Tao.

LXVIII

68

Kdo umí vévoditi, není bojovný,
kdo umí zápasiti, nezuří,
kdo umí překonávati protivníka, nezápasí.
Kdo umí používati lidu, dělá podřízeného.
To zove se ctností nesváření, to zove se silou používání lidu, to zove se býti rovným nebi (phei-thien) — starověku vrchol.

Compasiunea este cea mai buna aparare.
Un luptator eficient nu e fricos,
Nu-si arata agresivitatea,
Cuceritorul eficient nu se implica în lupte grele,
Un adevarat conducator nu-i plin de autoritate.
Cel fara frica si agresivitate atrage pe altii,
Cuceritorul nu stapâneste prin violenta,
Conducatorul nu ajunge în frunte prin autoritate.
Fiind în armonie cu natura totul se poate înfaptui.

LXIX

69

Starý bojovník má výrok:
Já si netroufám dělati pána, ale dělám hosta,
netroufám si pokročiti o palec vpřed, ale ustupuji o stopu do zadu.
Tomu se říká:
choditi bez chůze,
strkati bez napřažení ruky,
proniknouti vpřed bez odporu,
uchvacovati beze zbraní.
Není většího neštěstí, než bráti odpor na lehkou váhu (= zahrávati si s odporem, lehkovážně na odpor se stavěti). Bráti odpor na lehkou váhu blíží se ztrátě našich klenotů.
Proto, jestliže protivné zbraně proti sobě postupují, zvítězí asi ti, kdož mají slitování (ngai-če; var. šuai-če, kdož jsou na tom hůře).

E mai usor a da înapoi zece metri decat a avansa unul.
Disputele pot fi câstigate prin simpla asteptare,
În loc de avansare agresiva, se merge înapoi si se asteapta.
Fara a afisa putere, fara înarmare agresiva
Bataliile pot fi cucerite.
Nu subestima adversarul, nici pe cei hotarati în lupta.
Agresivitatea pare a câstiga,
Dar cel cu compasiune pâna la urma e biruitor.

LXX

70

Mým slovům je velmi lehko rozuměti,
je velmi lehko (je) provádětI
Pod nebem není nikoho, kdo by mohl jim rozuměti,
nikoho, kdo by mohl (je) provádětI
Slova mají předka (tsung = odkud pocházejí),
záležitosti mají svého knížete (kiün).
Jen že se tomu nerozumí, proto mne neznají.
Kdyby bylo těch, kdož mi rozumějí, (jen) málo,
vážili by si mne.
Proto svatý člověk obléká hrubou houni
a v srdci skrývá drahokamy.

Putini sunt în lume cei ce-l urmeaza pe Înteleptul,
Care se manifesta cu multa simplitate.
Omul obisnuit întelege greu calea Înteleptului,
Desi faptele sunt evidente.
Onorând pe Întelept ne facem partasi întelepciuniilui.
El poate n-are haine scumpe sau de remarcat,
Înteleptul poate parea fara însemnatate,
Dar comoara sa este în inima.

LXXI

71

Uměti neuměti jest (nej)vyšší,
neuměti uměti jest nemoc.
Právě jen, považujeme-li nemo za nemoc, nejsme proto nemocnI
Svatý člověk není nemocen, poněvadž považuje nemoc za nemoc; proto není nemocen.

Cunoscându-ne limitele este întelepciune,
Necunoscându-ne limitele este ignoranta.
Înteleptul îsi cunoaste limitele.
Astfel ca stie oricând cât poate face.

LXXII

72

Nebojí-li se lid hrozného, přijde velmi hrozné, trvám.
Nemíti těsným místo, v němž se zdržujeme,
nemíti obmezeným místo, v němž žijeme.
Jen tím, že nepovažujeme je za obmezené, není obmezené.
Proto svatý člověk zná se, ale nedívá se na sebe (nebo neukazuje se), miluje se, ale nepřeceňuje se.
Proto nechává onoho a přidržuje se tohoto.

Înteleptul nu intervine fara a fi chemat,
Nu se amesteca în treburile altora,
Exceptând doar pentru a se apara.
Desi se cunoasate bine pe sine însusi
Înteleptul nu face caz de propria-i personalitate,
Se respecta pe sine însusi,
Dar nu asteapta de la altii respect.
Lasa lucrurile sa treaca
Atunci cand stie ca nu au nici o legatura cu el,
Se implica astfel numai
În ce este semnificativ pentru viata-i.

LXXIII

73

Je-li kdo smělý v odvaživání se, bývá usmrcen,
je-li kdo smělý v neodvažování se, žije.
Z těchto dvou jest toto užitečné, ono škodlivé.
Co nebe nenávidí, kdo zná toho příčinu?
Proto i svatý člověk shledává to (= rozhodování) těžkým.
Nebes cesta jest:
nesváří se a přece umí vítěziti,
nemluví a přece umí obdržet odpověď,
nevolá a (vše) přichází samo od sebe.
Shovívavé. dovede přece prováděti své záměry.
Nebes síť jest velmi velká a volných ok, přesto nechybí (nikoho).

Un viteaz care nu se stapâneste, fie ucide, fie e ucis,
Un viteaz care se stapâneste traieste
Si nu vatama pe nimeni.
Cerul îl protejeaza pe cel ce nu vatama,
Asa-i si Calea Tao, nu se opune, nu se straduieste,
Desi nu vorbeste i se raspunde,
Desi nu cere, i se îndeplinesc dorintele,
Desi nu doreste sa întreprinda ceva,
Totul se înfaptuieste.
În marea-i vastitate Tao pare ca-i gol,
Dar e ca sita, nimic nu scapa din legile-i firesti.

LXXIV

74

Nebojí-li se lid smrti, jak chceme jej smrtí strašiti?
Kdybychom přivedli lid k tomu, by se bál vždy smrti, a já dosáhl toho, ty, již dopustili by se něčeho nehorázného, chytiti a usmrtiti je, kdo troufal by si to?
Je stále jeden, jenž je pánem usrcování a usmrcuje (totiž nebe).
Jestliže někdo zastupuje pána usmrcování, usmrcuje, možno říci, že jest to tesání v zastoupení velkého tesaře. Při takovémto tesání v zastoupení velkého tesaře jen zřídka se stane, že si neporaníme ruky.

Justitia nu se poate baza pe amenintarea cu moartea,
Caci pentru cei carora nu le e frica de moarte
Ar fi întrutotul ineficienta.
Când asuprirea aduce moartea la orice pas,
Cui îi mai e frica de moarte?
Judecatorii intr-o astfel de tara sunt inutili.

LXXV

75

Lid hladoví, protože jeho vrchnost spotřebuje příliš mnoho dávek; proto hladoví.
Lidu je těžko vládnouti, má-li jeho vrchnost co dělati; proto jest mu těžko vládnoutI
Lid béře smrt na lekou váhu, protože hledá plnost života; proto béře smrt na lehkou váhu.
I takové nevážení si života jest lepší, než přílišnou váhu naň klástI

Când conducatorii devin lacomi exploatând poporul,
Poporul flamanzeste.
Când conducatorii îsi urmaresc doar interesele proprii,
Oamenii devin rasvratiti.
Când conducatorii ucid fara motiv,
Oamenilor nu le mai este frica de moarte si se rascoala.

LXXVI

76

Člověk rodě se jest útlý a slabý,
umíraje jest pevný a silný.
Trávy a stromy, povstávajíce, jsou útlé a pružné,
odumírajíce, jsou vyprahlé a suché.
Proto: Pevnost a síla jsou průvodci smrti,
útlost a slabost jsou průvodci života.
Proto: Je-li moc válečná silná, nevítězí,
strom, když byl zasílil, je v koncích.
Silné a velké trvá dole,
útlé a slabé trvá nahoře.

Omul se naste plapând si sensibil,
La moarte e tare si întepenit.
Mladitele tinere sunt flexibile si fragede,
Când planta se usuca, se întaresc si mor.
Ce-i tare, întepenit, exprima moartea,
Ce-i slab, plapând sensibil e semn al vietii.
Asa cum pomul tare nu se poate îndoi
Batut puternic de un vant, se rupe.
Tot astfel ce-i inflexibil se-ndreapta catre moarte.
Ce-i tare si întepenit cade la pamant,
Ce e usor, flexibil, e dus de vant departe.

LXXVII

77

Nebes cesta — není-liž jako napínání luku?
Vysoké stlačuje, nízké povznáší;
co má nadbytek, to umenšuje, co nedostačuje, (to rozšiřuje, var. tomu přidává).
Nebes cesta jest umenšovati, co má nadbytek,
a rozšiřovati, co nestačí.
Člověkova cesta není taková. On umenšuje, co nedostačuje, by sloužil tomu, co má nadbytek.
Kdo jest s to, aby svým přebytkem sloužil podnebesí? Jen ten kdo má Tao.
Proto: Svatý člověk dělá, ale nezakládá si na tom.
Když je zásluha dokonalá, netrvá při ní.
Jak nepřeje si ukazovat svou moudrost!

Calea Tao e ca un arc întins,
Partea-i de sus se coboara, cea de jos se ridica.
Ce este în exces se diminueaza, ce este putin creste.
Calea Tao ia de acolo de unde este prea mult
Si pune acolo unde este prea putin.
Pe când calea oamenilor este de a lua de la cei ce au putin
Si de a da celor ce au prea mult.
Cum s-ar putea astfel lumea multumi ?
Cel Întelept stie ca nu poseda nimic cu adevarat,
Îsi da surplusul lumii, fara sa astepte ceva în schimb.
Lucreaza fara a-si însusi meritele si este pilda vie.

LXXVIII

78

Z toho, co je pod nebem měkké a slabé, nic nepřevyšuje vodu, při tom není nic mezi tím, co na tvrdé útočí, co by ji mohlo překonatI
Není nic, čím ji zaměnitI
Že slabé vítězí nad silným, měkké vítězí nad tvrdým, pod nebem není, kdo by toho nevěděl, ale není s to, aby (tak) jednal.
Proto praví svatý člověk:
Vzíti na sebe říše špínu, to znamená státi v čele še-tsik,
vzíti na sdebe říše neštěstí, to znamená býti podnebesí králem,.
Správná slova jsou jakoby zvrácená.

Nu este nimic mai flexibil ca apa, dar desi-i slaba,
În timp, poate patrunde piatra cea mai tare.
Usorul, în timp învinge greul,
Ceia ce-i slab, în timp doboara ce e tare,
Desi aceste lucruri se cunosc de toti,
Putini sunt pregatiti sa le aplice.
Astfel ca cel ce e modest e cel mai potrivit ca sa conduca,
Cel ce rezolva problemele altora, este adevaratul conducator.

LXXIX

79

Srovnáme-li velkou nenávist, nutně máme zbývající nenávist. Jak považovati to za dobré?
Proto svatý člověk chápe se levé (části) smlouvy (která podle výkladu obsahovala za stara závazky), sám ničeho nežádaje od lidí (tj. sám nemaje na své straně požadavků, jež psaly se po pravé straně).
Kdo má ctnost, stará se o smlouvu, (by jí vyhověl), kdo nemá ctnosti, stará se o desátek.
Nebes cesta jest bez lásky příbuzenské, vždycky jest s dobrým člověkem.

Cand legile si regulile apasa pe capul oamenilor,
Ei au dorinta fireasca sa le incalce.
Cel Întelept îsi face datoria,
Desi n-asteapta nimic de la nimeni.
Astfel este virtuos.
Dar nu-si însuseste virtutea proprie.
Întocmai ca natura, nu-si impune vointa,
E astfel pe Cararea Tao.

LXXX

80

Malý stát, málo lidu. Nechať mají úředníky nad desítkami a stovkami lidí, ale nepoužívá se jich. Ať shledává lid smrt těžkou a přece neputuje do dálky. I když jsou tu lodi a vozy, nechť nemá, proč na ně vstupovati, i když jsou tu brnění a zbraně, nechť nemá, proč stavěti se s nimi v bitevní šik. Nechť vrátí se lid k vázání uzlů a používá ho. Budou shledávati svůj pokrm sladkým, svůj šat krásným, své obydlí pohodlným, budou se těšiti ze své lidovostI
Státy sousedící dívají se na sebe, hlas kohoutů a psů slyšán je vzájemně. (Ale) lid dospívá smrti stár, aniž vzájemně odchází a přichází (= bez vzájemných styků).

Într-o comunitate mica cu cativa oameni,
A poseda lucruri care nu sunt utile nu are sens.
A pretui viata simpla este mai important.
Pentru a cunoaste lumea, a pleaca nu-i necesar.
Se poate folosi lumina mintii.
Pentru aparare nu este nevoie de a arata armele,
Ele sunt tinute la pastrare la nevoie.
Pacea si linistea sa domneasca,
Bunele relatii cu vecinii sunt esentiale,
Cel Întelept ramâne astfel liber.

LXXXI

81

Věrná slova nejsou pěkná,
pěkná slova nebývají věrná.
Dobrý (šen-če) nebývá obratného jazyka,
člověk obratného jazyka nebývá dobrý.
Kdo ví, není učený,
kdo je učený, neví.
Svatý člověk neshromažďuje.
Vezme-li a dá lidem, má sám tím více,
vezme-li a dá lidem, jest jeho nadbytek tím větší.
Nebes cesta jest prospívati a neškoditi,
svatého člověka cesta jest dávati a nesvářiti se.

Înteleptul e onest, nu foloseste vorbe goale,
Vorbaria goala nu este onestitate.
Cei care par cultivati nu sunt iluminati,
Cei bogati nu pot fi multumiti.
Înteleptul nu traieste pentru sine însusi,
Facând mult bine pentru altii, e multumit,
Cu cât da mai mult, cu atât primeste mai mult,
În jurul lui totul se armonizeaza.
Pentru ca e pe Calea Tao în Virtute (Te).