My, členové celosvětového hnutí za rozvoj esperanta, obracíme se tímto manifestem na všechny vlády, mezinárodní organizace a lidi dobré vůle, prohlašujeme svůj úmysl pokračovat pevně v práci za uskutečnění cílů, zde uvedených, a zveme každou organizaci i každého jednotlivce, aby se připojili k naším snahám.

Við, sem erum félagsmenn í alþjóðlegri hreyfingu sem vinnur að framgangi alþjóðamálsins esperanto, beinum þessu ávarpi til ríkisstjórna, alþjóðasamtaka, félagasamtaka og allra velviljaðra manna, lýsum yfir staðfastri ætlun okkar að vinna áfram í þágu þeirra markmiða sem hér eru tilgreind og bjóðum þeim sem hér eru ávarpaðir til samvinnu í því starfi.

Esperanto bylo zveřejněno v roce 1887 jako projekt pomocného jazyka pro mezinárodní komunikaci, rychle se vyvinulo v živou, bohatou řeč a již více než století slouží ke sbližování lidí jako most nad jazykovými i kulturními překážkami. Cíle jeho mluvčích za tuto dobu neztratily na závažnosti a aktuálnosti. Ani celosvětové používání několika národních jazyků, ani pokrok v komunikační technice, ani objevy nových metod cizojazyčného vyučování pravděpodobně neuskuteční následující principy, které považujeme za zcela zásadní pro spravedlivé a účinné uspořádání lidské společnosti.

Árið 1887 birtist esperanto í frumgerð sem þróaðist hratt í kröftugt, blæbrigðaríkt tungumál. Í meira en öld hefur þetta mál, sem þegar í upphafi var ætlað að vera hjálparmál í alþjóðlegum samskiptum, gegnt hlutverki sem tengiliður manna yfir málleg og menningarleg landamæri. Upphaflegt markmið esperantos sem samþjóðlegs hjálparmáls hefur ekki misst mikilvægi sitt og raungildi í heimi nútímans. Notkun nokkura þjóðmála víðs vegarum heim, framfarir í samskiptatækni og nýjar aðferðir í málakennslu munu að líkindum ekki gera að veruleika eftirtalin meginatriði sem við teljum grundvöll réttlátrar og virkrar lausnar tungumálavandans.

1. Demokracie

1. Lýðræði

Dorozumívací systém, který poskytuje některým lidem na celý život privilegované postavení, ale od ostatních vyžaduje, aby k získání mezinárodní dorozumívací schopnosti, přitom nižšího stupně, vynaložili mnohaleté úsilí, je hluboce nedemokratický. Ačkoliv esperanto není zcela dokonalé, jako ostatně žádný jazyk, přesto vysoce převyšuje všechny konkurenty podobně usilující o rovnoprávnou celosvětovou komunikaci.

Samskiptakerfi, sem veitir sumum ævilöng forréttindi en krefst þess af öðrum að þeir leggi á sig áralangt erfiði til að ná minniháttar færni, er í grundvallaratriðum andlýðræðislegt. Þótt esperanto sé ekki fullkomið fremur en nokkurt annað tungumál stendur það miklu framar sérhverjum keppinaut á sviði alþjóðlegra samskipta á jafnréttisgrundvelli.

Tvrdíme, že jazyková nerovnost má za následek nerovnost dorozumívání na všech úrovních, včetně úrovně mezinárodní . Jsme hnutím za demokratickou komunikaci.

Við fullyrðum að mállegt misrétti leiði af sér samskiptalegt misrétti á öllum stigum, þar á meðal alþjóðlegum. Við vinnum að framgangi lýðræðislegra samskipta.

2. Nadnárodní výchova

2. Menntun yfir landamæri

Každý etnický jazyk je vázán na určitou kulturu a národnost (nebo více národností). Např . žák, který studuje angličtinu, se učí o kultuře, zeměpisu a politice anglofonních zemí, především o USA a Velké Británii. Žák studující esperanto se učí o světě bez hranic, v němž každá země vystupuje jako něčí domov.

Sérhvert þjóðmál er bundið ákveðinni menningu og þjóð(um). Nemandi, sem lærir ensku, lærir jafnframt um menningu, landafræði og stjórnmál enskumælandi þjóða, einkum Bandaríkjamanna og Breta. Nemandi, sem lærir esperanto, lærir um heiminn án markalína þar sem séhrvert land á sér heimili.

Tvrdíme, že výchova kterýmkoliv etnickým jazykem je vázána na určitý způsob nazírání na svět. My jsme hnutí pro nadnárodní výchovu.

Við fullyrðum að mentun sem veitist á hvaða þjóðmáli sem er sé bundin tilteknu viðhorfi til heimsins. Við vinnum að menntun yfir landamæri.

3. Pedagogická efektivita

3. Kennsluvirkni

Jen malé procento těch, kdo studují cizí jazyk, ho doopravdy zvládne. Plné ovládnutí esperanta je možné i samostudiem. Různé studie prokázaly propedeutickou hodnotu esperanta pro výuku dalších jazyků. Esperanto je doporučováno také jako první jazyk v kurzech, protože se jím vytváří základní jazykové povědomí a návyky žáků.

Aðeins lítill hundraðshluti þeirra, sem læra erlent tungumál, nær á því verulegu valdi. Fullt vald á esperanto næst jafnvel með sjálfsnámi. Rannsóknir hafa leitt í ljós gildisáhrif esperantonáms fyrir nám í öðrum málum og námsgreinum. Mælt hefur verið með esperanto sem kjarnanámi við þroskun á málvitund nemenda.

Tvrdíme, že nesnadnost etnických jazyků vždy bude představovat překážku pro mnohé žáky, kterým by však znalost dalšího jazyka prospěla. Jsme hnutím pro účinné jazykové vyučování.

Við fullyrðum að erfiðleikar við nám þjóðmála muni ávallt reynast þröskuldur á vegi margra nemenda sem kunnátta í öðru máli kæmi samt að gagni. Við vinnum að virku málanámi.

4. Vícejazyčnost

4. Fjöltyngi

Esperantské společenství je jedním z mála společenství celosvětového dosahu, jehož mluvčí jsou bez výjimky dvou- nebo vícejazyční. Každý příslušník tohoto společenství přijal úkol naučit se alespoň jeden cizí jazyk až na konverzační úroveň. V mnohých případech to vede k lásce a k ovládnutí dalších jazyků a k rozšíření osobního obzoru.

Esperantohreyfingin er eitt af fáum málsamfélögum á heimsvísu þar sem hver og einn eru undantekningarlaust tvítyngdir eða fjöltyngdir. Sérhver félagi í esperantohreyfingunni hefur lært að minnsta kosti eitt annað mál og náð þar talhæfni. Í mörgum tilvikum hefur það leitt til þekkingar og áhuga á fleiri tungumálum og almennt til víðara sjónhrings.

Tvrdíme, že mluvčí všech jazyků, velkých i malých, mají právo získat šanci ovládnout další jazyk na komunikační úrovni. Jsme hnutí , které chce lidem tuto šanci poskytnout.

Við fullyrðum að talendur allra tungumála, smárra sem stórra, ættu að hafa möguleika á að tileinka sér annað mál til fullnustu. Við vinnum að því að sá möguleiki verði raunverulegur.

5. Jazyková práva

5. Málréttindi

Nerovnoměrné rozdělení moci mezi jazyky vyvolává u velké části světového obyvatelstva obavy o budoucnost jejich řeči a často je přímo návodem na potlačování některých jazyků. V esperantském společenství se mluvčí jazyků velkých i malých, oficiálních i neoficiálních, setkávají na neutrální půdě díky vstřícné vůli dělat vzájemné kompromisy. Taková rovnováha mezi jazykovými právy a zodpovědností vytváří precedens pro další vývoj a pro nová řešení jazykové nerovnosti a jazykových konfliktů.

Ójöfn valdskipting milli tungumála er ávísun á viðvarandi mállegt öryggisleysi eða beina málkúgun mikils hluta jarðarbúa. Innan esperantohreyfingarinnar mætast mælendur stórra og smárra tungumála á hlutleysisgrundvelli sem mótast af gagnkvæmu samkomulagi. Slíkt jafnvægi milli málréttinda og ábyrgðar gefur fordæmi til að þróa og meta aðrar lausnir á mállegu misrétti og átökum milli tungumála.

Tvrdíme, že obrovské rozdíly v politické síle jazyků podkopávají záruky, vyjádřené v mnoha mezinárodních dokumentech, že se všemi lidmi bude jednáno stejně bez ohledu na jejich jazyk. Jsme hnutí pro jazyková práva.

Við fullyrðum að hinn gífurlegi valdamunur milli tungumála grafi undan yfirlýsingum fjölda alþjóðlegra samþykkta um tryggingu þess að umfjöllun mála skuli vera á jafnréttisgrundvelli án tillits til tungumála. Við vinnum að málréttindum.

6. Jazyková různost

6. Fjölbreytni tungumála

Národní vlády mají sklon chápat různost jazyků ve světě jako překážku dorozumívání i rozvoje lidstva. Naproti tomu pro esperantské společenství je jazyková různost trvalým a nepostradatelným zdrojem bohatství. Každý jazyk, stejně jako každý živočišný druh, je hodnotou sám o sobě a zaslouží ochranu a podporu.

Stjórnvöld hinna ýmsu þjóða hneigjast til að líta á hina miklu fjölbreytni tungumála heimsins sem hindrun á vegi samskipta og þróunar. Esperantohreyfingin lítur þannig á sú fjölbreytni sé stöðug og ómissandi uppspretta auðlegðar. Af því leiðir að sérhvert tungumál jafnt sem sérhvert líf hafi gildi í sjálfu sér og eigi því rétt á stuðningi og vernd.

Národní vlády mají sklon chápat různost jazyků ve světě jako překážku dorozumívání i rozvoje lidstva. Naproti tomu pro esperantské společenství je jazyková různost trvalým a nepostradatelným zdrojem bohatství. Každý jazyk, stejně jako každý živočišný druh, je hodnotou sám o sobě a zaslouží ochranu a podporu.

Við fullyrðum að ef pólitísk afskipti af samskiptum og þróun er ekki byggð á virðingu og stuðningi við öll tungumál, leiði þau til útrýmingar meirihluta tungumála heimsins. Við vinnum að því að tryggja fjölbreytni tungumála.

7. Lidská emancipace

7. Frelsi mannsins

Každý jazyk osvobozuje a zároveň vězní své mluvčí, protože jim poskytuje možnost dorozumět se navzájem, ale brání komunikaci s ostatním světem. Esperanto, plánované jako univerzální mezinárodní dorozumívací protředek, je jedním z velkých fungujících projektů lidské emancipace — projektem umožnit každému člověku zúčastnit se individuálně celosvětového lidského společenství, s pevnými kořeny ve své místní kultuře a jazykové identitě, které ho však neomezují.

Sérhvert tungumál veitir í senn mælendum sínum frelsi og leggur á þá fjötra, gefur þeim möguleika á samskiptum sín á milli og hindrar samskipti þeirra við aðra. Esperanto er ætlað til samþjóðlegra samskipta og er mikilvæg leið til að auka mannlegt frelsi — leið til að gera sérhverjum manni fært að taka þátt í samfélagi mannkynsins sem einstaklingur sem hefur traustar rætur í eigin menningu og þeirri samvitund sem fylgir eigin tungumáli án þess að það setji honum skorður.

Tvrdíme, že bezvýhradné používání pouze národních jazyků nevyhnutelně staví hráze svobodě sebevyjádření, dorozumění a začlenění se do celosvětového společenství. Jsme hnutí pro lidskou emancipaci.

Við fullyrðum að samskipti sem einskorðast við notkun þjóðmála takmarki óhjákvæmilega frelsi manna til tjáningar, samskipta og fjölþjóðlegra tengsla. Við vinnum að frelsi mannsins.

Prago, jul. 1996

Prago, jul. 1996