Mēs, vispasaules kustības par Esperanto attīstību dalībnieki, ar šo Manifestu vēršamies pie visām valdībām, starptautiskām organizācijām un labas gribas cilvēkiem, paziņojot savus nodomus strādāt, netaupot spēkus, lai īstenotu šeit paustos mērķus, un aicinām katru atsevišķu organizāciju un cilvēku pievienoties mūsu kustībai.

My, členové celosvětového hnutí za rozvoj esperanta, obracíme se tímto manifestem na všechny vlády, mezinárodní organizace a lidi dobré vůle, prohlašujeme svůj úmysl pokračovat pevně v práci za uskutečnění cílů, zde uvedených, a zveme každou organizaci i každého jednotlivce, aby se připojili k naším snahám.

Ieviesta 1887. gadā kā palīgvaloda starptautiskajā saskarsmē un ātri attīstījusies, kļūdama par dzīvotspējīgu, niansēm bagātu valodu, Esperanto jau vairāk nekā gadsimtu tiek lietota un darbojas, lai vienotu cilvēkus, kuri runā dažādās valodās un pieder pie dažādām kultūrām. Šajā laikā tās lietotāju mērķi nav zaudējuši savu nozīmīgumu un aktualitāti. Nedz dažu nacionālo valodu lietošana vispasaules mērogā, nedz komunikāciju tehnikas progress, nedz jaunu metožu atklāšana valodu apmācībā, visticamāk, tomēr nerealizēs principus, kurus mēs uzskatām par visnozīmīgākajiem valodu lietošanas taisnīgā un efektīvā sakārtošanā.

Esperanto bylo zveřejněno v roce 1887 jako projekt pomocného jazyka pro mezinárodní komunikaci, rychle se vyvinulo v živou, bohatou řeč a již více než století slouží ke sbližování lidí jako most nad jazykovými i kulturními překážkami. Cíle jeho mluvčích za tuto dobu neztratily na závažnosti a aktuálnosti. Ani celosvětové používání několika národních jazyků, ani pokrok v komunikační technice, ani objevy nových metod cizojazyčného vyučování pravděpodobně neuskuteční následující principy, které považujeme za zcela zásadní pro spravedlivé a účinné uspořádání lidské společnosti.

1. Demokrātija

1. Demokracie

Sazināšanās sistēma, kura daļai cilvēku piešķir privilēģijas mūža garumā, bet no citiem prasa gadiem ilgas pūles, lai apgūtu valodu zemākajā līmenī, ir pamatos nedemokrātiska. Kaut gan, tāpat kā jebkura valoda, Esperanto nav pilnīgi nevainojama, tai, kā vispasaules sazināšanās līdzeklim, nav konkurentu.

Dorozumívací systém, který poskytuje některým lidem na celý život privilegované postavení, ale od ostatních vyžaduje, aby k získání mezinárodní dorozumívací schopnosti, přitom nižšího stupně, vynaložili mnohaleté úsilí, je hluboce nedemokratický. Ačkoliv esperanto není zcela dokonalé, jako ostatně žádný jazyk, přesto vysoce převyšuje všechny konkurenty podobně usilující o rovnoprávnou celosvětovou komunikaci.

Mēs uzskatām, ka valodu nevienlīdzība izraisa sazināšanās (kontaktēšanās) nevienlīdzību visos līmeņos, sākot no starptautiskā. Mēs esam kustība par demokrātisku sazināšanos.

Tvrdíme, že jazyková nerovnost má za následek nerovnost dorozumívání na všech úrovních, včetně úrovně mezinárodní . Jsme hnutím za demokratickou komunikaci.

2. Starpnacionālā izglītība

2. Nadnárodní výchova

Katra etniskā valoda ir saistīta ar noteiktu kultūru un nāciju(-ām). Piemēram, skolēns, kurš studē angļu valodu, apgūst angliski runājošu zemju, galvenokārt ASV un Lielbritānijas kultūru, ģeogrāfiju un politiku. Skolēns, kurš studē Esperanto, mācās par pasauli bez robežām, kur katra valsts varētu būt kā mājas

Každý etnický jazyk je vázán na určitou kulturu a národnost (nebo více národností). Např . žák, který studuje angličtinu, se učí o kultuře, zeměpisu a politice anglofonních zemí, především o USA a Velké Británii. Žák studující esperanto se učí o světě bez hranic, v němž každá země vystupuje jako něčí domov.

Mēs uzskatām, ka izglītība jebkurā no etniskajām valodām ir saistīta ar vienu noteiktu priekšstatu par pasauli. Mēs esam kustība par starpnacionālu izglītību.

Tvrdíme, že výchova kterýmkoliv etnickým jazykem je vázána na určitý způsob nazírání na svět. My jsme hnutí pro nadnárodní výchovu.

3. Pedagoģiskā efektivitāte

3. Pedagogická efektivita

Tikai procentuāli neliela daļa no tiem, kuri mācās svešvalodu, arī to iemācās. Esperanto pilnībā var iemācīties pat pašmācības ceļā. Tā noder kā ievadkurss dažādu valodu studijām (propedeitiskais efekts). Esperanto rekomendē arī kā pamatu svešvalodu apgūšanai.

Jen malé procento těch, kdo studují cizí jazyk, ho doopravdy zvládne. Plné ovládnutí esperanta je možné i samostudiem. Různé studie prokázaly propedeutickou hodnotu esperanta pro výuku dalších jazyků. Esperanto je doporučováno také jako první jazyk v kurzech, protože se jím vytváří základní jazykové povědomí a návyky žáků.

Mēs uzskatām, ka etnisko valodu apgūšana vienmēr rada grūtības daudziem skolēniem, kuri tomēr iegūtu, ja pārvaldītu otru valodu. Mēs esam kustība par efektīvu valodu mācīšanu.

Tvrdíme, že nesnadnost etnických jazyků vždy bude představovat překážku pro mnohé žáky, kterým by však znalost dalšího jazyka prospěla. Jsme hnutím pro účinné jazykové vyučování.

4. Daudzvalodība

4. Vícejazyčnost

Esperanto — kopiena ir viena no nedaudzajām valodu lietotāju kopienām pasaulē, kuras dalībnieki visi bez izņēmuma runā divās vai vairākās valodās — katrs kopienas dalībnieks ir apguvis vismaz vienu svešvalodu sarunvalodas līmenī. Daudzos gadījumos tas rada interesi par citām valodām un to apgūšanu, paplašinot personisko redzesloku.

Esperantské společenství je jedním z mála společenství celosvětového dosahu, jehož mluvčí jsou bez výjimky dvou- nebo vícejazyční. Každý příslušník tohoto společenství přijal úkol naučit se alespoň jeden cizí jazyk až na konverzační úroveň. V mnohých případech to vede k lásce a k ovládnutí dalších jazyků a k rozšíření osobního obzoru.

Mēs uzskatām, ka jebkuras valodas — lielas vai mazas — lietotājiem ir jādod iespēja apgūt otru valodu tādā pakāpē, kas nodrošinātu sazināšanos pietiekami augstā līmenī. Mēs esam kustība, kas sagādā šo iespēju.

Tvrdíme, že mluvčí všech jazyků, velkých i malých, mají právo získat šanci ovládnout další jazyk na komunikační úrovni. Jsme hnutí , které chce lidem tuto šanci poskytnout.

5. Valodu tiesības

5. Jazyková práva

Valodu nozīmības nevienlīdzība ir cēlonis valodu neaizsargātībai vai pat tiešai valodu apspiešanai lielā daļā pasaules sabiedrības. Esperanto — kopienā lielu un mazu, oficiāli atzītu un neatzītu valodu lietotāji, pateicoties savstarpējai vēlmei rast kompromisu, sazinās neitrālā valodā. Tāda valodu līdztiesība rada precedentu, lai izvērtētu valodu nevienlīdzību un rastu risinājumu konfliktiem.

Nerovnoměrné rozdělení moci mezi jazyky vyvolává u velké části světového obyvatelstva obavy o budoucnost jejich řeči a často je přímo návodem na potlačování některých jazyků. V esperantském společenství se mluvčí jazyků velkých i malých, oficiálních i neoficiálních, setkávají na neutrální půdě díky vstřícné vůli dělat vzájemné kompromisy. Taková rovnováha mezi jazykovými právy a zodpovědností vytváří precedens pro další vývoj a pro nová řešení jazykové nerovnosti a jazykových konfliktů.

Mēs uzskatām, ka dažādu valodu nozīmīguma lielās atšķirības mazina daudzos starptautiskos dokumentos paustās garantijas par vienlīdzīgu attieksmi pret valodām.

Tvrdíme, že obrovské rozdíly v politické síle jazyků podkopávají záruky, vyjádřené v mnoha mezinárodních dokumentech, že se všemi lidmi bude jednáno stejně bez ohledu na jejich jazyk. Jsme hnutí pro jazyková práva.

6. Valodu dažādība

6. Jazyková různost

Nacionālās valdības uzskata, ka valodu dažādība pasaulē ir sazināšanās un attīstības šķērslis. Tomēr Esperanto - kopienai valodu dažādība ir pastāvīgs un neizsīkstošs bagātību (vērtību) avots: katra valoda, tāpat kā jebkura dzīvības forma, ir vērtīga jau pati par sevi un pietiekami nozīmīga, lai to uzturētu un attīstītu.

Národní vlády mají sklon chápat různost jazyků ve světě jako překážku dorozumívání i rozvoje lidstva. Naproti tomu pro esperantské společenství je jazyková různost trvalým a nepostradatelným zdrojem bohatství. Každý jazyk, stejně jako každý živočišný druh, je hodnotou sám o sobě a zaslouží ochranu a podporu.

Mēs uzskatām, ka sazināšanās un attīstības politika, ja tā nav bāzēta uz cieņu pret visām valodām un to atbalstīšanu, nolemj iznīcībai lielāko daļu no pasaules valodām.

Národní vlády mají sklon chápat různost jazyků ve světě jako překážku dorozumívání i rozvoje lidstva. Naproti tomu pro esperantské společenství je jazyková různost trvalým a nepostradatelným zdrojem bohatství. Každý jazyk, stejně jako každý živočišný druh, je hodnotou sám o sobě a zaslouží ochranu a podporu.

7. Civēka emancipācija

7. Lidská emancipace

Katra valoda gan atbrīvo, gan sasaista savus lietotājus, dodot iespēju sazināties savā starpā, bet tajā pašā laikā aizšķērsojot sazināšanos ar citiem. Plānota kā universāls sazināšanās līdzeklis, Esperanto ir viens no lielajiem cilvēces emancipācijas projektiem, kurš jau darbojas, jeb arī - projekts, kas katram cilvēkam kā indivīdam nodrošina dalību vispasaules sabiedrībā, tajā pašā laikā ar stiprām saknēm paturot savā kultūrā un valodas identitātē, bet neliekot izjust ierobežotību.

Každý jazyk osvobozuje a zároveň vězní své mluvčí, protože jim poskytuje možnost dorozumět se navzájem, ale brání komunikaci s ostatním světem. Esperanto, plánované jako univerzální mezinárodní dorozumívací protředek, je jedním z velkých fungujících projektů lidské emancipace — projektem umožnit každému člověku zúčastnit se individuálně celosvětového lidského společenství, s pevnými kořeny ve své místní kultuře a jazykové identitě, které ho však neomezují.

Mēs uzskatām, ka nacionālas valodas kā vienīgās valodas lietošana neizbēgami liek šķēršļus brīvībai un pašizpausmei, saziņai un dalībai dažādās organizācijās. Mēs esam kustība par cilvēka emancipāciju.

Tvrdíme, že bezvýhradné používání pouze národních jazyků nevyhnutelně staví hráze svobodě sebevyjádření, dorozumění a začlenění se do celosvětového společenství. Jsme hnutí pro lidskou emancipaci.

Prago, jul. 1996

Prago, jul. 1996