My, členové celosvětového hnutí za rozvoj esperanta, obracíme se tímto manifestem na všechny vlády, mezinárodní organizace a lidi dobré vůle, prohlašujeme svůj úmysl pokračovat pevně v práci za uskutečnění cílů, zde uvedených, a zveme každou organizaci i každého jednotlivce, aby se připojili k naším snahám.

Nos-ôtes mambes dès mouvemint dè monde ètîr po l’bin dè lingadje d’a turtos, l’Espéranto, èvoyans ci scriyèdje a tos lès gouvèrnumints, a totes lès organizåcions dèl Tére èt a tos lès omes di bone volté, déclarans tote nosse plinne atirance a çou qu’nos dihans chal èt hoûkans chake organizåcion èt chaskeune a r’djonde nos prèsintes fwèces.

Esperanto bylo zveřejněno v roce 1887 jako projekt pomocného jazyka pro mezinárodní komunikaci, rychle se vyvinulo v živou, bohatou řeč a již více než století slouží ke sbližování lidí jako most nad jazykovými i kulturními překážkami. Cíle jeho mluvčích za tuto dobu neztratily na závažnosti a aktuálnosti. Ani celosvětové používání několika národních jazyků, ani pokrok v komunikační technice, ani objevy nových metod cizojazyčného vyučování pravděpodobně neuskuteční následující principy, které považujeme za zcela zásadní pro spravedlivé a účinné uspořádání lidské společnosti.

É l’annèye 1887, l’Espéranto a v’nou å monde come l’idèye d’on deûzinme lingadje po nos rêyuni turtos; adon a-t-i crèhou rademint po div’ni on vikant pårler, avou tot plin des nuwances. Dispôy on siéke po l’mons, l’Espéranto vike è rimète essonle dès-omes po-d’la lès bårîres dès lingadjes èt dès culture. So strèvin la, lès but’ di sès utilisateûrs dimanèt todis importants èt prèsints. Li pratique di quéques lingadjes tot-avå l’monde, lès progrès dès comunicåcions, l’invancion dès novèles métôdes po djåser, ou s’èvoyî des scriyèdjes, tot çoula, pôrè pèrmète les régues qui sûvet èt qu’nos pinsans come fwér ûtiles po on sistinme d’ûzèdje des lingadjes qui seûye djusse èt adjihant.

1. Demokracie

1. Dèmocråtîe

Dorozumívací systém, který poskytuje některým lidem na celý život privilegované postavení, ale od ostatních vyžaduje, aby k získání mezinárodní dorozumívací schopnosti, přitom nižšího stupně, vynaložili mnohaleté úsilí, je hluboce nedemokratický. Ačkoliv esperanto není zcela dokonalé, jako ostatně žádný jazyk, přesto vysoce převyšuje všechny konkurenty podobně usilující o rovnoprávnou celosvětovou komunikaci.

On sistinme di comunicåcion fêt po quéques citwèyins, mins qui egzidje qui’lès-ôtes fèsse bècôp d’fwèces, sins poleûr rac’sûre lès prumîs, on parêy sistinme è-st-antidèmocråtique. Si l’Espéranto, come lès-ôtes lingadjes n ’èst nin parfêt, i dèpasse di lådje èt lon sès rivåls come mwèyin d’comunicåcion tot costé.

Tvrdíme, že jazyková nerovnost má za následek nerovnost dorozumívání na všech úrovních, včetně úrovně mezinárodní . Jsme hnutím za demokratickou komunikaci.

Nos acèrtinans qu’l’inégålité dès lingadjes amonne ine inégålité dèl comunicåcion a tos lès dègrés, èt minme å réz’dè monde. Nos èstans po’ne comunicåcion dèmocratique.

2. Nadnárodní výchova

2. Ine éducåtion po-d’zeûr èt inte lès nåcions

Každý etnický jazyk je vázán na určitou kulturu a národnost (nebo více národností). Např . žák, který studuje angličtinu, se učí o kultuře, zeměpisu a politice anglofonních zemí, především o USA a Velké Británii. Žák studující esperanto se učí o světě bez hranic, v němž každá země vystupuje jako něčí domov.

Les lingadjes di tos les peûpes sont atèlés à quéquès cultûres èt a quéquès nåcions. Par egzimpe, li scolî qui studèye l’anglès discovrèt ossu l’cultûre, l’aspèt dès payîs èt les sistinmes politikes wice qu’on djåse l’anglès, principålemint d’vins les Etats-Unis èt li Rwèyôme-Uni. Li scolî qui studèye l’Espéranto discoûve on monde sins frontîres, wice qu’il a bon d’vins chake payîs.

Tvrdíme, že výchova kterýmkoliv etnickým jazykem je vázána na určitý způsob nazírání na svět. My jsme hnutí pro nadnárodní výchovu.

Nos acèrtinans qu’l’éducåcion d’vins on lingadje, lisquél seuye-t-i, impôze ine manîre spéciåle dè vèyî l’monde. Nos-èstans po’ne éducåcion wice qui tos lès payîs troûv’ront leu plèce.

3. Pedagogická efektivita

3. L’adjihante éducåcion dès-èfants

Jen malé procento těch, kdo studují cizí jazyk, ho doopravdy zvládne. Plné ovládnutí esperanta je možné i samostudiem. Různé studie prokázaly propedeutickou hodnotu esperanta pro výuku dalších jazyků. Esperanto je doporučováno také jako první jazyk v kurzech, protože se jím vytváří základní jazykové povědomí a návyky žáků.

N’a wère qui k’nohèt bråmint ’ne linwe di l’ètrindjîr. On pout k’nohe foû bin l’Espéranto, minme s’on l’aprind tot seû. On a mostré qu’l’Espéranto pout chervi po aprinde åhèyemint d’ôtes lingadjes. On l’riqwîrt ossu po s’afêtî a çou qu’èst on lingadje.

Tvrdíme, že nesnadnost etnických jazyků vždy bude představovat překážku pro mnohé žáky, kterým by však znalost dalšího jazyka prospěla. Jsme hnutím pro účinné jazykové vyučování.

Nos acèrtinans qu’lès pårlers etniques arèstèyeront todi sacwants scolîs qu’on deûzinme lingadje êd’reût portant.Nos-èstans po l’ansègn’mint d’adram dès lingadjes.

4. Vícejazyčnost

4. Sacwants pårlers

Esperantské společenství je jedním z mála společenství celosvětového dosahu, jehož mluvčí jsou bez výjimky dvou- nebo vícejazyční. Každý příslušník tohoto společenství přijal úkol naučit se alespoň jeden cizí jazyk až na konverzační úroveň. V mnohých případech to vede k lásce a k ovládnutí dalších jazyků a k rozšíření osobního obzoru.

Li comunôté d’l’Espéranto è-st-ine comunôté come ènn ’a wère so l’tére : tot sès mambes sont, sins mète nouk foû, bilingues ou plurilingues. Chaskeune s’a fwèrcî d’aprinde po l’mons on lingadje d’å d’foû po s’fé comprinde. Sovint çoula méne a l’kinohance èt a l’amoûr di sacwants pårlers èt, jénérålemin, a ’ne pus lådje vûzion so l’monde.

Tvrdíme, že mluvčí všech jazyků, velkých i malých, mají právo získat šanci ovládnout další jazyk na komunikační úrovni. Jsme hnutí , které chce lidem tuto šanci poskytnout.

Nos acèrtinans qui, d’vins tos lès payîs, on d’vreût -st-aprinde on deûzinme lingadje èt s’ènnè chèrvi po comuniquer å mis. Nos-èstans po mète so pîd ciste îdèye.

5. Jazyková práva

5. Les dreûts dè lingadjes

Nerovnoměrné rozdělení moci mezi jazyky vyvolává u velké části světového obyvatelstva obavy o budoucnost jejich řeči a často je přímo návodem na potlačování některých jazyků. V esperantském společenství se mluvčí jazyků velkých i malých, oficiálních i neoficiálních, setkávají na neutrální půdě díky vstřícné vůli dělat vzájemné kompromisy. Taková rovnováha mezi jazykovými právy a zodpovědností vytváří precedens pro další vývoj a pro nová řešení jazykové nerovnosti a jazykových konfliktů.

Les lingadjes ni mostrèt nin l’minme pwissance, çou qui n’el-z-î done nole sureté, èt minme, divins bråmint d’payis, ricorèdje les pus fwèrts à språtchî dès pus flawes a si chèrvi di leû lingadge. Divins l’comunôté d’l’Espéranto, tos les djins s’rassonlèt so l’minme tèrin, gråce a leû mutuwéle volté, po fé on compromis, qui leû lingadje seûye important ou nin, oficiél ou nin. On tél aplomb inte les dreûts dès lingadjes èt les dossêyes permète l’r’cwèrèdje èt l’estimåcion d’ôtes rèsponses a l’inégålité come ås carèles des lingadjes.

Tvrdíme, že obrovské rozdíly v politické síle jazyků podkopávají záruky, vyjádřené v mnoha mezinárodních dokumentech, že se všemi lidmi bude jednáno stejně bez ohledu na jejich jazyk. Jsme hnutí pro jazyková práva.

Nos acèrtinans qu’lès difèrinces importantes di pwissance inte lès pårlers distrûhèt les garantîyes qu’on lét d’vins télemint d’papîs inte les payîs so l’égålité des gangnes sin nole difèrinces qui s’rapwète å lingadje. Nos-èstans po l’dreût dès lingadjes.

6. Jazyková různost

6. Difèrints lingadjes

Národní vlády mají sklon chápat různost jazyků ve světě jako překážku dorozumívání i rozvoje lidstva. Naproti tomu pro esperantské společenství je jazyková různost trvalým a nepostradatelným zdrojem bohatství. Každý jazyk, stejně jako každý živočišný druh, je hodnotou sám o sobě a zaslouží ochranu a podporu.

Lès gouvèrnumints dès payîs pinsèt qu’lès lingadjes dè monde espêtchèt l’comunicåcion èt l’progrès. Portant divins l’comunôté d’ l’Espéranto, lès difèrints lingadjes nos rindrans pus ritches. Adon-pwis, chake lingadje, come tot quî qui ç’seûye, a dèl valeûr èt deût-èsse prôtèdjî èt rècorèdjî.

Národní vlády mají sklon chápat různost jazyků ve světě jako překážku dorozumívání i rozvoje lidstva. Naproti tomu pro esperantské společenství je jazyková různost trvalým a nepostradatelným zdrojem bohatství. Každý jazyk, stejně jako každý živočišný druh, je hodnotou sám o sobě a zaslouží ochranu a podporu.

Nos acèrtinans qu’lès politiques di comunicåcion èt d’fôrcièdje, s’èle ni rèspèctèt nin èt n’ècorèdjèt-ti tos les lingadjes, condånèt a mwért li majôrité dès lingadjes divins l’monde. Nos-èstans po lès difèrints lingadjes.

7. Lidská emancipace

7. Libèrer lès-omes

Každý jazyk osvobozuje a zároveň vězní své mluvčí, protože jim poskytuje možnost dorozumět se navzájem, ale brání komunikaci s ostatním světem. Esperanto, plánované jako univerzální mezinárodní dorozumívací protředek, je jedním z velkých fungujících projektů lidské emancipace — projektem umožnit každému člověku zúčastnit se individuálně celosvětového lidského společenství, s pevnými kořeny ve své místní kultuře a jazykové identitě, které ho však neomezují.

Chake lingadje libère èt contrariêye tot-a-’ne fèye leûs praticants, tot-èlzî d’nant l’ocåzion d’comuniquer inte zèles, tot lès-èspêtchant d’comuniquer avou l’z-ôtes. L’Espéranto è-st-on mwèyin d’comunicåcion po tot l’monde; il è-st-on grand projèt d’libéråcion, on projèt qui permète a chaskeune di prinde pårt a l’comunôté dès-omes, tot wårdant sès rècènes divins sès prôpès valeûrs, sins-èsse rit’ni po zèls.

Tvrdíme, že bezvýhradné používání pouze národních jazyků nevyhnutelně staví hráze svobodě sebevyjádření, dorozumění a začlenění se do celosvětového společenství. Jsme hnutí pro lidskou emancipaci.

Nos acèrtinans qu’li seûl ûzèdje d’on lingadje d’ine nåcion amon dès djins dès difèrints payîs drèssèt dès limites po les libèrtés d’èsprèssion, di comunicåcion èt d ’assôciåcion. Nos-estans po l’lîberté dès-omes.

Prago, jul. 1996

Prago, jul. 1996